Oceňuji tvůj pokus napsat příběh "o všem a o ničem", ale povedlo se ti jen to druhé. To, že použiješ spoustu kontrastů, básnických výrazů, spoustu tajemství a utrpení, ještě nezaručuje, že je tvůj příběh dobrý. Hraješ na city a já to respektuji, ale jde to i jinak - bez klišé a provařených frází, které patří do výbavy průměrného "dark/gothic" autora: sežehlé srdce, krev kapající z lidí (aby bylo jasné, že trpí) atd.

Ten odkaz na Shakespearovy tragédie, o kterých tvrdíš, že nejsou nic v porovnání s "opravdou bolestí, smrtí, láskou" vyznívá hodně pateticky. Shakespeare si totiž opravdovou lásku, smrt a bolest prožil a moc dobře věděl, o čem psal.

Doufám, že jsem tě příliš nezdeptala. Mysím si prostě, že máš na víc. Nepochybuji o tom, že jsi velmi citlivý člověk, schopný zachytit vnitřní život svých postav. A že to jednou zvládneš daleko přesvědčivěji a originálněji. Talent na to máš.