pár překlepů (ksrývá celá ceho bytost) a víc chyb jsem si nevšimla (ale já a čeština...mně to musí už vážně matit přímo do hlavy, tím rozhodně nemyslím, že tam máš určitě spoustu chyb, ale já jsem je neviděla) hodně se mi to líbilo, je to na zamyšlení a je to takové hezky temné a plné strachu (njn...mozkomoři a Azkaban udělají svoje...k tomu dobrý nápad a je to... : ))

Azkaban je zvláštní téma. Náročné a zároveň trochu okoukané. Ale pravda, že ty jsi ho pojala docela originálním způsobem. To jak oslovuješ čtenáře je... nechci říct hezké, protože tohle slovo se k Azkabanu nějak nehodí, ale je to působivé. Vtahuje to děje. Přiznávám, že nejvíc se mnou hnulo to "Nic, slyšíš? Nic!" Ta "utěšovací" promluva na konci byla opravdu neobyčejná (tam je ten Lví král, že jo? Já ho neviděla), ale pravda je, že vzpomínka, která jí předcházela, trochu postrádala hořkou naléhavost těch předchozích. Je to maličko škoda.

Tím jsem se dostala ke vzpomínkám. První dvě se mi opravdu líbí. Myšlenka, že Sirius se se svým bratrem pohádal hlavně proto, že Regulus hájil jejich maminku je nepříjemně ošklivá (prostě Azkabanská). Druhá vzpomínka mě dostala až na samém konci. Přiznávám, že sebevražedný pokus mi přešel lehce přehnaný (ale v Siriově tehdejším věku lidé rádi přehánějí), ale utla jsi ho ve správném okamžiku. "Není místo pro šťastné pointy" - velice Azkabanská věta.

Povídka sama se mi zdá být chytře vystavěná, ale myslím, že by sis měla dát trochu pozor na stylistiku. Pokoušíš se o docela náročný styl a sem tam ti to trochu zaskřípe. Docela často opakuješ slova - třeba hned v prvních dvou větách máš dvakrát jak chladem tak obklopen. Nicméně někdy se to opakování zase pro změnu hodí - třeba v první vzpomínce máš "naštvaný křik" a za chvilku "zoufalý křik." Tady se podle mého názoru opakováním stupňuje atmosféra, což je velice užitečné.

Také se mi zdá, že sem tam sklouzáváš k zbytečně patetickým a ohraným frázím - "Podívej se do jeho očí, jsou tak blízké, tak daleké!" Většinou to zdaleka tolik nevadí, ale u podobně depresivní povídky se s patosem musí zacházet velice opatrně a odměřovat ho po malých dávkách. 

Za závěr jedna zcela kosmetická vada - sem tam zapomeneš na mezeru za interpunkčním znaménkem. Zejména za horními uvozovkami.

To je ode mě vše. Pokud budeš chtít, najdeš mě tady: http://www.sosaci.net/diskuse//index1.php?action=vtopic&forum=15