„Do stejných řek vstupujeme i nevstupujeme, jsme i nejsme.“

Toto téměř dva a půl tisíce let staré Hérakleitovo prohlášení je důkazem mé zoufalé neschopnosti říkat věci krátce a jasně. Jemu stačila jedna věta, a já potřebuji tisíce slov. Beztak to řekl lépe. Já zkusila poslat Rema zpět do stejné řeky. Do jiného možného světa. Do světa, kde je vše stejné. Jen on sám se liší. A pak jsem zkusila pozorovat, co se stane.

Vraťme se na zem. Povídka obsahuje slash. Není možné ho vynechat, protože milostný vztah SB/RL je bodem, okolo kterého se celý příběh otáčí. Ale povídka neobsahuje pouze slash. Setkáte se i s tajemnou Královnou vlků, Pištcem z bran západu, s podivnými sny a s kouzlem odraženým od hranic možných světů. Připravte se na cosi, co by s trochou dobré vůle mohlo být nazýváno alternativní vesmír a připravte se i na to, že autorka (tedy já) zneužila mnoho proslulých veršů a byla za to příkladně potrestána Ch. Baudelairem, jehož nelibost ji přivedla do hrobu. Byli jste varováni.