Prší. Kapky deště jí zvolna stékají po vlasech.

On příjde.

Určitě.

Musí.

Někde v dáli odbily hodiny půlnoc. V očích se jí zaleskly slzy. Vždyť měl přijít nejpozději do půlnoci.

Vždyť je přece čarodějka.

Je z čistokrevného rodu.

Nemohl ji zavrhnout.

Olízne si rty. Ještě pořád cítí tu sladkou chuť na jazyku. Dneska měla oslavu narozenin. S dortem, na kterém hořelo jedenáct svíček.

Usedavě se rozpláče a vzteky svírá pěsti tak, až jí prýští krev z dlaní.

Já toho Brumbála uškrtím.

Ale matka mě zabije.

Mě ten přijímací dopis z Bradavic vážně nepřišel.