Koho sníme prvního? - autor Hyphen napsal(a) Birute
Kapitola 1: Koho sníme prvního?
Hyphen: Koho sníme prvního?

 

(Pobertové v noci potmě na jedné ze střech bradavického hradu čekají, až neoblíbená učitelka usne, aby jí mohli něco provést. Mají menší pokec.)

 

Sirius: Tak, koho sníme prvního?

James: Poslechněte si ho! Tři hodiny na ledové střeše a šílí a je totálně mimo.

Remus: No, dokud se chová jako obvykle, tak aspoň není podchlazený.

Petr: Je mi zima.

Sirius: Nemůže ti být zima. Jsi z nás nejlíp izolovaný!

James: Na druhou stranu - neposlouchejte Siriuse. To on nás dostal do téhle bryndy.

Sirius: No tak, kde byste beze mě byli?

Petr: V našich vyhřátých, měkkých postelích.

Sirius: Jo, přesně. Není tohle daleko víc vzrušující?

James: Jo, zbožňuju sezení na špičatých kusech zdiva.

Remus: Ehm, to jsem fakt nepotřeboval slyšet.

Sirius: Já jo. Píšu si to.

Petr: Co zbožňuju, je zírání do tmy. Jo. Přesně tak.

Sirius: Zapomeň na tmu. Podívej se na to hezky rozzářené okno. Nech svou mysl splynout s tím hezky rozzářeným oknem.

Remus: Neřekl bych, že to funguje takhle. Jestli na to okno budeme pořád zírat, nikdy nezhasne. To je zákon schválnosti.

Petr: Fakt? No, a co teda budeme dělat?
Sirius: Rozhodneme se, koho sníme prvního. Jako pro případ, že tady uvízneme.

James: Na tónu, jakým to říkáš, je něco znepokojujícího, až si říkám, že to myslíš vážně.

Sirius: No, JÁ JSEM... (serious-to nepřeložím, aby to dávalo smysl)

Remus: Prosím, prosím, prosím, neříkej to. Prosím.

Sirius: Když si zahrajete moji hru, tak to neřeknu. No tak, nudíme se. Bude to sranda.

James: Proč ne. Skončí to rychle. Řekl bych, že jsme teď všichni dokonale zajedno.

Petr: To ne. To není fér!

James: Neopovažuj se ho bránit! On je důvod, proč nejsi ve své vyhřáté, měkké posteli.

Remus: Nemyslím, že Petr bránil Siriuse. Spíš bránil sám sebe.

Sirius: Že by? Tak v tom případě navrhuju sníst jeho. Je nejbuclatější.

Petr: Já nejsem tlustý! A už vůbec jsem tě nebránil!

Sirius: Takže se budu muset bránit sám. Takže, pánové, jen se na mě podívejte!

James: To taky děláme. Nevidíš?

Sirius: Dobře, tak si mě teda představte. Samá šlacha. Na kostech nemám skoro žádný maso. Snězte mě a budete muset brzo zabít dalšího.

James: Aha. Máme se všichni pozabíjet na střídačku.

Remus: Jak dlouho budeme čekat, než zabijeme dalšího? Protože, jestli to budou dva týdny nebo víc, asi jsem za vodou.

Sirius: Vlastně bys mohl být za vodou tak jako tak. Víš, že nás nemáš kousat?

Remus: Ta myšlenka mě pronásleduje dnem i nocí.

Sirius: A já se ptám: můžeme kousat my tebe?

James: To je dobrá poznámka. Remus je možná jako tarantule: ať kousne ona tebe nebo ty ji, skončíš otrávený...

Remus: Krásné přirovnání. Díky, lidi.

Petr: Ne, kousat Remuse je v pořádku. Teda, my přece víme, že je to v pořádku.

Sirius: A jak to víme, profesore Pettigrewe?

Peter: Tys to přece už zkusil. Nevzpomínáš si? Potom, co ses ho zeptal, proč ho holky mají raději než tebe.

Remus: si to pamatuju až moc dobře. On je vážně bestie. A já se mu jen snažil pomoct!

James: Navíc to snad už je jen historie, když ti ty uhry konečně zmizely? Ne, že by to byl nějaký velký rozdíl...

Sirius: Hele, sklapni, pane namakaný-famfrpálový-šampióne-který- se-brzo-stane-libovým-hovězím.

James: Můžeš ty vůbec hlasovat? Copak jsme tě ještě neoddělali?

Remus: Ne, vlastně ještě ne. A něco na tom bude. Ty jsi tady kolem bezkonkurenčně nejzdravější exemplář.

Sirius: Podusíme si ho na houbách. Co vy na to?

Petr: Houby nemáme.

Remus: Když nepočítáš lišejník.

James: Já houby nesnáším. A pak, co byste si beze mě počali?

Sirius: Nedával jsi pozor? Vybrali bysme někoho jinýho. Zabili ho a snědli.

Petr: Tentokrát tebe, viď?

Sirius: Tak o tom nic nevím, můj malý příteli. Ale z vlastní zkušenosti ti můžu říct, kdo z nás je hotová lahůdka.

Remus: To tedy nejsem! A doufám, že na mě ještě pořád nejsi naštvaný kvůli těm holkám.

Sirius: Slyšíte, jak se mi posmívá? Hlasuj pro něj, Petře, a dám ti svůj svetr.

James: Hele! Teď mluvíš přesně jako nějaký Zmijozelák!

Sirius: Ha! Kdybys nebyl mrtvý, tak tě zabiju!

Petr: Tak teda jo.

James: Co jo?

Petr: Tak teda jo. Dej mi svetr.

Remus: To se mi snad zdá. Svetr je cennější než můj život.

James: Dobře si to zapamatujme: zde sedí muž, který by zradil přítele kvůli svetru!

Petr: Ale mně je ZIMA!

Sirius: Vážně? Ty moje nebohé trpící holátko. No, zbýváme jen my dva, tak myslím, že tě zabiju z milosti.

Petr: To nemůžeš! Pomoc!

Remus: My ho zastavit nemůžeme.

James: Jo, jsem duchové.

Sirius: No a teď jste VŠICHNI duchové! Muhahahahá!

James: A já upřímně doufám, že si užiješ spoustu legrace, když už nemáš ani jednoho kamaráda.
Remus: Jsem si jistý, že to nějak zvládne, pokud si uchová svůj smysl pro humor.

Petr: Mně z vás všech úplně běhá mráz po zádech.
Sirius: Mně taky. Teď si připadá tak nějak provinile. Byla to jen hra, lidi. V opravdické situaci jako je tahle, si mě, prosím vás, beze všeho snězte.

Remus: Hele, bude ti vadit moc, když to neudělám?
James: Jasně, je daleko zábavnější, když si tě představuju jako viníka.
Petr: Hej! Pánové! Sledujte! V okně je tma!

James: Á, ta stará čarodějnice konečně usnula. Pobertové, vpřed!

 

 


Disclaimer: All publicly recognizable characters and settings are the property of their respective owners. The original characters and plot are the property of the author. No money is being made from this work. No copyright infringement is intended.

Tato povídka je archivována na: Potter Povídky CZ - Harry Potter Fanfiction - http://www.potterpovidky.cz/web/viewstory.php?sid=145