Velikonoční veselí napsal(a) Haide
Kapitola 1: Kapitola 1

Harry pomalu kráčel po štěrkové cestě směrem k velkému domu na kraji lesa.

V ruce měl kytku a podpaží si nesl nějaký balíček.

Netvářil se zrovna nadšeně.

Tyhle každoroční velikonoční oslavy.

Nesnášel je. Vždycky se scházeli.

On a Cho, Ron a Hermiona.

A teď už byl sám. Letos poprvé.

Když Cho zabili…

Myslel, že už nebude moct žít normální život. A taky, že ne. Příliš se uzavíral do sebe. Nikam nechodil a jen seděl a listoval ve starých knihách, kde se snažil najít cokoliv co by mu pomohlo najít poslední Viteál. Stačilo už najít tři poslední kousky duše Pána Zla.

On, had a…? To nevěděl…

„Jauuuu!!!“ zakopl.

„Pitomej kámen!“ zanadával si nahlas. Poslední dobou fakt neměl štěstí. Na co šáhl to zkazil. Kolikrát ho už napadlo jestli je opravdu ten pravý.

Vyvolený.

Třeba to opravdu měl být Neville. Je z něj vynikající bystrozor. Dokonce slyšel, že by ho měli jmenovat vedoucím oddělení.

Povzdechl si.

Ale na co je on?

Samozřejmě. Ve škole měl hodně úspěchů. A ve famfrpálovém týmu Anglie to vytáhl na kapitána. Jenže to co je nejdůležitější pro něj i celý kouzelnický svět pořád nemůže splnit. Nikdy to nedokáže... 

Zklame všechny na kterých mu záleží.

Jako Cho.

Ji nedokázal zachránit. Kdyby tam tenkrát byl. Kdyby se nedostalo na veřejnost, že jsou spolu.

Kdyby...

Teď už je pozdě litovat. Hermiona mu říkala, že tomu nemohl zabránit. Faktem zůstává, že kdyby s Cho nechodil, žila by.

Voldemort má uši všude. Myslel si, že Harry pro ní půjde.

Nešel...

Dozvěděl se to dlouho. Když dorazil byla už mrtvá.

Nemůže.

Už to nezvládne!

Chtěl to skončit!

A teď...

Musí pokračovat. Musí ho zničit, aby nepřišel i o Rona a Hermionu.

Na co to myslí...

Pořád si probírá v hlavě co udělá nebo neudělá. Záleží na tom vůbec?

Pán zla je stejně mnohem mocnější než on. Vlastně nemá šanci tak co si to furt namlouvá? Každý den znovu a znovu si prochází varianty jak vyhraje a celý kouzelnický svět ho bude oslavovat jako hrdinu. Neměl by se spíš schovat někam do kouta a nechat čas běžet kolem? Asi ne. Nikdo by mu to neodpustil.

Proč všichni házejí všechnu zodpovědnost na něj!

Proč?!

Kdyby bystrozorové zlikvidovaly všechny smrtijedy, byl by Voldemort daleko méně nebezpečný a jemu by se třeba i povedlo ho zničit.

Ale to nikdo nemůže vědět.

Pravdou zůstává, že zatím při každém střetu s Pánem Zla Harry prohrál. Nebo pokud už se nějak podařilo Voldemorta porazit tak ne jeho, ale Brumbálovou zásluhou.

A teď je na to sám.

Nikdo ho už nezachrání. Je ztracený a nemá šanci na vítězství.

Chmurně nakopl nejbližší kamínek. Nesmí propadat panice. Musí to dovést do konce.

Ať to stojí, co to stojí!

Pomalu už se blížil k cíli.

Vlastně proč ne.

Taková „rodinná oslava“ taky neuškodí. Musí se víc otevřít světu a trávit víc času s přáteli a hlavně s Ronem a Hermionou.

Podíval se po okolí. Už zbývalo jen zatočit a...

Poklesla mu čelist.

Upustil krásné rudé růže a ty dopadly na rozblácenou zem.

Padl na kolena a zoufale se koukal před sebe.

Po tváři mu stékaly kapky deště, který se jako na povel spustil. Ale on to nevnímal.

Soustředil se teď jen na jednu věc. Jeho pohled spočinul na obrazci, který se vznášel nad domem jeho přátel. Plný bolesti už nemyslel na nic.

Na nic kromě Hada a jeho znamení.

Znamení Zla.

Znamení smrti.


Disclaimer: All publicly recognizable characters and settings are the property of their respective owners. The original characters and plot are the property of the author. No money is being made from this work. No copyright infringement is intended.

Tato povídka je archivována na: Potter Povídky CZ - Harry Potter Fanfiction - http://www.potterpovidky.cz/web/viewstory.php?sid=405