Utíkala po hliněné cestě.

Nebylo to zrovinka jednoduché – měla na nohou lodičky.

Zula si je.

Kameny ji píchaly do chodidel, ale snažila se to nevnímat.

Zuřila.

Nevěděla, kam se schovat, pokaždé ji našel.

Přitahoval ji, ale bála se ho.

Byla přeci jen o dva roky mladší.

V pravé noze ucítila palčivou bolest.

Vykřikla a spadla na zem.

Podívala se na nohu.

Krvácela.

Rozřízla si chodidlo o velmi ostrý kámen.

Zaklela.

Snad prvně v životě si přála, aby ji našel.

Modlila se k nebesům, aby jí pomohl.

Našel ji.

Prosila ho o pomoc.

Pomohl.

Vzal ji do náručí a nesl ji podél jezera zpět do hradu.

Chytila ho kolem krku a pošeptala mu tajemství.

Usmíval se, věděl to.

Chápal její obavy a přísahal, ze jí neublíží.

Nikdy…