Jako kosa na kámen napsal(a) Calien
Kapitola 2: Ten dětský pláč...

Když na krajinu padá noc

a slunce je v širé dáli

a měsíc už má veškerou moc,

pak vážně přemýšlíš zdali

vydržíš tuhle temnotu…

 

Noc už celou krajinu naplnila.

Dostala se všude.

a tím dětské jiskřičky naděje uhasila.

Už to tak jednou provždy bude…

 

Jednou už se třeba nebudeš báti.

a tvá krásná máti

 bude mít klid.

Myslíš, že bez pohádek to půjde líp?

Budeš dospělá.

a tvá komůrka ztemělá

ti už vadit nebude...

 

 A když pak nadchází ráno

a sny minulé noci se už zdáli.

Říkáš si: „ Bylo mi přáno.“

A jestli to tak opravdu býti má-li

 jsi ráda…

 

Dnes oči medvědovi nežhnuli

tys mohla spát.

Dnes slzy nad polštářem nekanuli

Andělé u tebe mohli klidně stát.

 

 

*****

 

 

Proč malé děti musí se tolik bát,

třesouci se strachy.

Proč žádné hezké sny

nemohou se jim zdát

jen tak…

Proč tolik trápení,

proč tolik křiku

proč tolik vábení

zla v tichu…

 

 

„ Máma už je u tebe. Jsi v bezpečí. Neboj“

 

 

Náruč matčina chutná tak sladce,

jenže až odejde…

Proč pocit jistoty chutná tak vratce?

Tvůj čas jednou nadejde

Bát se přestaneš…

 


Disclaimer: All publicly recognizable characters and settings are the property of their respective owners. The original characters and plot are the property of the author. No money is being made from this work. No copyright infringement is intended.

Tato povídka je archivována na: Potter Povídky CZ - Harry Potter Fanfiction - http://www.potterpovidky.cz/web/viewstory.php?sid=142