Povídky za závěsem napsal(a) Weatherby
Disclaimer: All publicly recognizable characters and settings are the property of their respective owners. The original characters and plot are the property of the author. No money is being made from this work. No copyright infringement is intended.
Tato povídka je archivována na: http://www.potterpovidky.cz/web/viewstory.php?sid=306
Index
Kapitola 1: Pracovna
Kapitola 2: Druhý úkol
Kapitola 3: Sladké sny
Kapitola 4: Nejlepší ráno
Kapitola 5: Probuzení
Kapitola 6: Volná chvilka
Kapitola 7: Zlá předtucha
„Za chvíli jsem zpět, pánové,“ řekl spěšně Brumbál a zavřel za sebou dubové dveře. Phineas Nigellus udělal nehtem další zářez do svého rámu.
„Jsem proti, Phineasi,“ řekl opatrně Dippet. „Dnes to nevyjde,“ dodal a podložil si prsty obličej.
Everard si založil ruce a krátce pohlédl ke dveřím: „Také nezvyšuji.“
Phineas se zamračil a prstem přejížděl po lakovaném rámu.
„Nikdo více?“ zeptal se.
„Asi jste v tom sám, Phineasi,“ pronesl šklebivým hlasem Moudrý klobouk.
„Konec sázek,“ oznámil Phineas Nigellus. „Už ho slyším.“
Brumbál vstoupil do pracovny a natrhl si vousy o hřebík, vyčnívající z masivních dveří.
Phineas Nigellus si spokojeně oddechl.
Harry se ponořil do bazénu plného pěny, jednou rukou se opíral o jeho okraj a druhou měl pod vodou.
„Chceš vidět co tam držím? Tak šup pod vodu!“ vyzval ji s lišáckým úsměvem. Uršula vklouzla pod pěnu a po chvíli vylezla.
„Teda ty máš vejce! Můžu si sáhnout?“ ostýchavě se zeptala. Harrymu dělalo dobře, když ji mohl ovládat.
„Ale zlehka. Jestli chceš, můžeš mi s tím pomoct,“ zakřenil se Harry.
Uršula zaplula zpátky pod vodu a za chvíli byli skoro hotovi.
„Už to bude…cítím to!“ křičel Harry na celou koupelnu.
Pak už jen s úlevou naslouchali zpěvu jezerních lidí
Argus Filch se ujistil, že studenti dost trpí a s divokým smíchem přitáhl matici u jedné z palečnic na doraz.
„Říkal jsem vám, že to jednou přijde!“ vítězoslavně se zašklebil. „Chamraď jako jste vy by sem dolů měli posílat častěji, aby si odvykla dělat, co se jim zlíbí!“
Paní Norrisová s vystrčeným čenichem procházela okolo tří studentů, kteří byli zavěšeni hlavou dolů a odpykávali si s bradavickým školníkem trest hluboko ve sklepeních hradu.
„Pro tebe mám něco speciálního, Pottere,“ dodal a vytáhl ohebný bič.
~o~
„Argusi, už jste vytřel Velkou síň?“
Filch rozespale zvedl hlavu ze stolu a zavraždil Brumbála pohledem.Albus Brumbál právě seděl nad ranním šálkem čaje, zlehka mávl hůlkou, aby si přivolal svůj oblíbený sendvič, ale hůlka se mu začala kroutit před očima, tak ji s nepřítomným úsměvem upustil. Studenti ještě spali a z oken se na něj usmívalo slunce. Uvelebil se ve svém křesle. No, Albusi, po dlouhé době opět nádherný den.
„Minervo!“ zářil Brumbál na svou oblíbenou kolegyni, když vstoupila do pracovny. „Čím to, že je dnes tak krásně?“
O chvilku později kráčela profesorka McGonagallová se zamyšleným výrazem po chodbě.
Říkala jsem Pomoně, že ty kopřivy, ze kterých studenti suší čaj, vypadají čím dál víc podivněji…
Ponurým kabinetem se linul zápach zvětralého alkoholu, pocházející od černovlasého profesora, ležícího obličejem dolů na otrhané válendě. Zaklepání na dveře s ním nehnulo, až příchod jedné ze studentek mu otevřel kalné oči. Nechutným způsobem odlepil své mastné vlasy z obličeje a zamžoural směrem k místu, kde stála rozmazaná postava. Nebelvírská studentka zářila naivním úsměvem i přesto, že by se pohled na učitele lektvarů, vyrušeného v nedělní ráno po jarním plese, mohl stát kdekomu osudným.
"Severusi," poskakovala nadšeně malá čarodějka, "před chvílí mi přišla sova od našich. S prstýnky to nebude problém!"
Snape zděšeně sklonil hlavu k láhvi s nápisem Snejpovice...
Bellatrix Lestrangeová vytáhla hůlku a ukázala na prvního z dlouhé řady nečistokrevných čarodějů:
"Ty, Prewette," zařvala s hrozivou grimasou, "skoč do té studny a přitom upaž!"
Čaroděj se smutným výrazem přelezl okraj a ozvalo se žuchnutí.
"Druhej Prewett! A přitom zvedni levou ruku a pravou nohu skrč."
Bellatrix se očividně bavila. Druhého z bratrů nemusela přemlouvat.
"Vanceová, za nima!" Bellatrix zvedla hůlku a postrčila s ní Emmelinu. "A nezapomeň roztáhnout ruce i nohy!" zvolala za ní a sledovala, jak padá tmou.
Vtom se s prásknutím zčistajasna objevil Severus Snape:
"Pán zla ti vzkazuje, že ho máš navštívit. Až dohraješ tetris..."
Probudil se zpátky ve své posteli, i když tomu už přestával věřit. Jen strnule ležel, nechtěl ani otevřít oči. Po chvíli otřel studený pot ze svého čela a posadil se. Bylo mu nevolno. Ten sen byl tak živý…viděl jen rozmazané postavy…něco s ním házelo… točila se mu hlava a bylo tam moc lidí…byl tam i Potter!
Dracovi se nechtělo spát, ale po chvíli přece jen usnul neklidným spánkem.
~o~
Profesorka McGonagallová spěchala hlavní bránou na nádvoří, které bylo plné smějících se studentů.
„Profesore Moody!“ zakřičela a proměnila Draca zpět z fretčí podoby. „U nás proměnu jako trest nepoužíváme!“