Pidi-povídky napsal(a) Amaranta






Disclaimer: All publicly recognizable characters and settings are the property of their respective owners. The original characters and plot are the property of the author. No money is being made from this work. No copyright infringement is intended.

Tato povídka je archivována na: http://www.potterpovidky.cz/web/viewstory.php?sid=899

Index

Kapitola 1: Za vším hledej...ženu?
Kapitola 2: Čekání
Kapitola 3: Povinnost


Kapitola 1: Za vším hledej...ženu?

„Hele, kam jsi včera zmizel?“ ptá se černovlasý obrýlený mladík svého kamaráda.

„Nechal jsi mě tam jen s Červíčkem! Ještě štěstí, že Náměsíčník už byl zpátky v chýši, sám bych ho nezvládl!“

„Promiň,“ zamumlal jeho společník, ale k delší odpovědi se neměl. Jo, James je jeho nejlepší kamarád, Siriovi se ale vůbec nechtělo vysvětlovat mu, že v Prasinkách zrovna hárá fena...

Zpět na obsah

Kapitola 2: Čekání

Bylo klidné odpoledne, několik dnů po bitvě. Svět se pomalu zotavoval a dostával se zase do normálních kolejí. Harry seděl u okna a četl knihu, čekaje na dopis. Zvednul hlavu, když mu na knihu padnul stín. Při pohledu na hnědou sovu se nejdřív zarazil - ale pak si uvědomil, že Hedvika už mu přece poštu nikdy nepřinese...

Zpět na obsah

Kapitola 3: Povinnost

   „Prosím tě, nedělej to,“ světlovlasá žena se prosebně podívala na muže, sedícího vedle ní. Na očích jí bylo poznat, že ještě před chvílí plakala.

  „Máš přece právo ho přepustit…“

  Pečlivě upravený muž zachovával netečnost, pouze cukající levý koutek prozrazoval skrývanou nervozitu a nevoli.  Teď už bylo pozdě přemítat, kdy a kde udělal chybu.  Měl chuť vyskočit a řvát, řvát na celý svět, že muselo dojít k omylu, že nemůže být pravda, aby jeho syn byl schopen něčeho takového…

  Namísto toho jen stáhnul obočí a s předsíraným chladem pravil: „Ovšem, ty, jakožto žena, máš sklon řídit se převážně emocema, jenomže já zastávám určitou funkci a nesu odpovědnost za celou společnost – a už bys mohla také pochopit,“ Bartemius Crouch se od své ženy odvrátil, „že osobní neznamená vždy totéž, co důležité. Hle, už je přivádějí.“

Zpět na obsah