Informace
Jsme domovem:
670 povídek
od 235 autorů
z 770 registrovaných.

Diskuse je na našich stránkách Potter Web CZ

Dvojníci od Rebelka
[Komentáře - 5] Tisk
- Velikost písma +
Autorská poznámka:
Napsáno pro Mants v rámci vánočního srazu. Veškeré postavy patří J.K.Rowlingové.
První

Ve třetím semestru ho vykopli z medicíny a on se vůbec necítil provinile. Když máte oba rodiče doktory, automaticky se čeká, že to budete dělat také. A je jedno, že na to nemáte hlavu a že se vám při pohledu na krev obrací žaludek. Takže se vlastně nechal vyhodit dobrovolně.

Teď pracoval v květinářství a byl v tom zatraceně dobrý. Nastoupil v březnu za minimální mzdu, protože potřeboval zaplatit nájem. V květnu zjistil, že rostlinám vážně rozumí, i když se o ně nikdy předtím nezajímal. V červnu ho začalo bavit usmívat se na zákazníky.

A na konci srpna ho povýšili.

 

 

Druhá

Začalo to nevinně. Jenže pak si jednoho sobotního večera uvědomila, že místo toho, aby si někam zašla, připravuje nedělní oběd pro oba rodiče – a to už bylo pozdě. Bylo jí sedmadvacet a napadlo ji, že vlak příležitostí jí ujel už před lety.

Měla dva tituly a třetí nadosah, když se ten kluk z vedlejšího domu, kterého už tři roky zatvrzele odmítala, zapletl s nějakou jinou. Chápala to jako osobní zradu.

Ve čtyřiceti vynalezla lék proti rakovině. Pár dní se její obličej usmíval z titulních stránek všech novin a časopisů a potom zase ticho.

Přála si, aby to bylo jinak. Jakkoliv.

 

 

První a třetí

Dveře se otevřely a květinářství se až ke stropu naplnilo řezavě ledovým vzduchem. Odupala si z bot sníh a vstoupila dovnitř.

„Venku se žení všichni čerti,“ řekl květinář.

„Nebo spíš andělé.“

Když spatřila jeho nechápavý výraz, rozesmála se.

„Čerti přece neexistují.“

„A andělé ano?“

„Ovšem.“

Ticho.

„A chtěla bych jmelí.“

Nepřítomně jí jedno podal.

Natáhla k němu dlaň s mincí. Všiml si, že má na palci rukavice dírku.

„Tohle je libra s drakem. Nosí štěstí,“ vysvětlila.

V tu chvíli jí to věřil.

Udělala si na dlouhých vlasech uzel a zastrčila je pod čepici.

Když odešla, jen mlčky zíral na dveře.

 

 

Čtvrtý a pátá

Přednášel historii a od chvíle, kdy vyšla Šifra mistra Leonarda, se těšil až přehnané obliby svých studentek.

K čertu s tebou, Dane Browne, blesklo mu hlavou, když od svého kabinetu odehnal další z nich. Měla ve vlasech několik růžových pramínků a on se přistihl, že na ni zírá déle, než by bylo vhodné.

Když potom během volné hodiny popíjel čaj a poslouchal písničky od Beatles, napadlo ho, že na ni byl zbytečně tvrdý.

Na příštím semináři jí půjčil film o královně Viktorii a na konci semestru své gramofonové desky, na které předtím nenechal nikoho sáhnout.

Vzali se za dva roky.

 

Druhá a šestý

V sedmdesáti letech si splnil sen a koupil tu cukrárnu na rohu Oxford Street. Říkalo se, že jeho zákusky jsou zbytečně přeslazené a že se lepí na patro, přesto měl pořád plno.

Prý totiž viděl člověku až do duše. Letmo se na vás podíval, když vám podával talířek s koláčkem, a vy jste měli pocit, že o vás ví všechno. A celý váš život najednou dával dokonalý smysl.

Když za ním přišla ta žena, která před léty objevila lék proti rakovině, nebyl ani trochu překvapený.

„Čekal jsem tě, Hermiono,“ usmál se a podal jí kornout citronové zmrzliny. „Na účet podniku.“





Do okénka povinně napište číslicemi třista šedesát pět
Okénko 

Poznámka: Můžete zaslat hodnocení, komentář nebo obojí. Nezapomeňte na okénko.