Jeptišky říkají, že mám být skromná a zbožná. Moje matka taková nebyla. Díky tomu jsme nežily v bídě.
Matčin přítel mne provdal za šlechtice. Žiji příjemný život.
Seznámili mne s králem. Zaujala jsem ho, pobláznila. Vím jak na to. Brzy mám vlastní komnatu ve Versailles. Stávám se markýzou. Já, měšťanská dcera.Mám moc a vliv. To já, já vyberu Dauphinovi novou manželku. Čím jsem bohatší, tím jsem osamělejší. Mám stále více nepřátel. Intrikují. Ale dokážu se s nimi tvrdě vypořádat.
Zemřela má dcera, pak otec. Mé zdraví se zhoršuje. Obracím se k Bohu.
Odcházím v bolestech, osamělá.
Kde jsi, Ludvíku?