Jak si tak šla, užívala si pozornost obrazů.
"Nevídané! Podívejte se na tu uniformu, vždyť ji má celou roztrhanou a ty špendlíky a záplaty jsou úplně jinde, než mají být!" křičela pohoršeně hraběnka Fidlikuková z jejího pozlaceného rámu.
"Nech ji být drahá, je to ještě dítě!" ozval se vedle ní obraz jejího muže.
"Nejsem žádný dítě!" vykřikla Scarlet a naštvaně dupla. "A je mi jedno, co si myslíte," zamumlala o něco tišeji a konečně dokráčela až k učebně Starodávných run.
Zprudka otevřela dveře a spatřila Sarah Delwansovou, jak se spokojeně vyvaluje na katedře.
"Čau Saráho! Vyvaluješ se tu jak nějaká zmije!" pozdravila a samolibě se ušklíbla.
"Daggoušová, víš že jdeš asi o čtvrt hodiny pozdě?!" vyjela na ni naoko Sarah.
"Přesněji o třináct minut," uculila se jako zlatíčko a sedla si na první lavici proti katedře. "Co provedem?" zahoupala nožkami.
Saráha dala oči v sloup. "No přece to, jak jsme se domluvily."
Na to se na ni Scar jen nechápavě podívala. "Ééh?"
"Přece… Plán Dé na debily," řekla potichu.
To už se Daggová plně zorientovala a šibalsky se usmála. "Tak na co čekáme?" zeptala se a seskočila z katedry.
"Až si zkusíš moje brusle," pokrčila Saráha rameny, vytáhla z prázdného šuplíku katedry trekové brusle s růžovými tkaničkami a podala je Scarlet.
"Hele, fakt se nezabiju?" ptala se nedůvěřivě, když si je od ní brala. Pak si sedla na židli a začala do nich soukat nohu. Pak druhou… Pak šněrovala… "Dobrý," zabručela. "A proč na nich nepojedeš ty?" zeptala se.
"Protože na nich umím," odpověděla Saráha se samozřejmostí v hlase.
"Fajn." Scarlina se postavila a udělala první neohrabaný 'krok'. "Kdo kdy řekl, že to je jako na nožích, kecá!" řekla popuzeně.
Sarah vyndala z katedry také helmu a nasadila si ji na hlavu. "Musím se stavit pro ty dýňový semínka a čokoládu, čekej tu!"
Scarlet pokrčila rameny a počkala, až Sarah vyjde ze dveří. Pak se neohrabaně snažila jezdit mezi lavicemi, přičemž stále padala a chytala se stolů.
No to jsem teda zvědavá, jak tohle dopadne! pomyslela si, opřela se o jednu z lavic a čekala, až Saráha přitáhne kýbl dýňových semínek a čokoládu. Dvě minuty… Tři minuty… Osm minut… Jedenáct minut… Konečně! Sarah přišla a nesla… Čtyři plata vajíček a dvě konvice s neznámým obsahem.
"Proč neseš ty plata a konvice?" zeptala se jí Scarlet.
"Skřítci se pohybovali kolem dýní, nemohla jsem tam. Ale mám plno vajec čočkový polívky!" řekla nadšeně.
"Fajn. Tak do toho," řekla Scarlet a postavila se na brusle jako hříbě, co se učí chodit.
"Drž měě!" vyzvala Saráhu. Saráha k ní přiběhla, položila jí zezadu ruce na ramena a tlačila jí ke katedře. Scarlet vzala jednu konvici plnou čočky a plato vajec.
"Kdo je první na řadě?" zeptala se jí Sarah s úšklebkem.
"Mhmmm… No přece Snejpinka! Včera mi dal školní trest za tu uniformu. Musela jsem pomáhat skřítkům s praním. Pche!" odpověděla Scarlet rázně a přivřela oči.
"No tak jedéém!" křikla Saráha, otevřela dveře a už tlačila Scarlet ven ze dveří.
Scarlet začala pištět jako pavián.
"Saráhóó! Zpomááááááál! Doprčíííc, jáááá se bojíííím, už zastáááv!" křičela, že by bylo snadné splést si ji s uřvaným duchem.
Sarah se rozběhla a tlačila ji po nablýskané podlaze jako o závod, jenže pak se Scarlet zamotala noha a aby nespadla, snažila se to umáchat rukama.
Sarah stačila chytit plato vajec, ale Scarlet spadla na zadek a vylila trochu čočkové polévky na zem, načež se začala hystericky smát.
Sarah se zprudka zvedla.
"Dělej, za dvacet minut mám Astronomii, přijdu pozdě!" začala šílet i ona, jen naprosto jiným způsobem. Scarlet se začala smát ještě víc. Snažila se zvednout, ale zmohla se jen na ježdění hran koleček po podlaze.
Když jde o chození včas, je Sarah schopna zabíjet. A tak odložila plato vajec na zem, sebrala Scarlet konvici a odložila ji též, popadla Scarlet v pase a postavila ji na nohy.
Jenže Scarlet byla v záchvatu smíchu jako z gumy, rozjely se jí nohy a zase spadla. Pak ukázala na vylitou polévku a na chvíli se přestala smát.
"Vypadá to jak… jak… Hovnó!" vykřikla a začala se znovu smát. Sarah to nevydržela a švihla jí pohlavek.
"Hehehe… he," dosmála se Scarlet.
"Zvedni mě," řekla Saráze rozesmátým tónem. Saráha ji znovu popadla v pase a postavila. Pak jí dala do rukou vajíčka a konvici.
"Tak jedem, už tam budeme," řekla a tlačila Scarlet blíž ke dveřím do učebny lektvarů.
Pak ji pustila a odkázala zhruba k minutě na vlastních nohách. Pokusila se otevřít dveře, ale byly zamčené.
"Krucinál!" začala s nimi lomcovat, ovšem bez efektu.
"Pusť mě k tomu," zakřenila se Scarlet a podala Saráze věci, které držela v rukou. Pak vytáhla ze svojí sukně jeden špendlík, zkroutila ho do patvaru a namotala na něj svůj vlas. Začala ho cpát do dírky, ale opět žádná odezva.
"Má to začarovaný," řekla bezradně. Sarah se napřímila a dala Scarlet vajíčka a konvici zpět do náruče.
"No jasně! Kouzlo! Jsme blbý," řekla se samozřejmostí v hlase, vzala hůlku a namířila jí do klíčové dírky. "Alohomora!"
Dveře cvakly. Scarlet si vzala do ruky vajíčko a napřáhla se. Sarah otevřela dveře.
"Skvělý! Vzduch je čistej!" prohlásila a dotlačila Scarlet do třídy.
Scarlet neváhala a hodila vejce na tabuli, kde se rozkřáplo a steklo do kbelíčku s křídami.
Sarah si zatím vzala konvici s polévkou a vylila jí trochu na židli za katedrou. Pak otevřela prázdnou fiolu na nalila do ní také. Pak začala otvírat i sklenice s rostlinami a do všeho nalila trochu.
Také Scarlina se činila. Házela bez systému a naprosto náhodně vajíčka po celé učebně. Pak se bavila s tím, že je rozkřápla na zem a projížděla jimi. Pak otevřela šuplík se sešity, rozbila vejce a všechny sešity zapatlala. Začala se smát.
"Ať žije anarchiéééé!" křičela zběsile a rozházela všechna vejce, až na jedno. Opatrně dojela až ke dveřím.
Sarah začala ječet též a lila čočkovou polévku VŠUDE. Po podlaze, na lavice, na tabuli i na katedru. Pak to rozšlapala a rozhodila rukama.
Scarlet rozbila vejce a rozetřela ho po klice. Pak otevřela dveře a rozetřela ho tam také a pomalu zavřela. Jela pomoct Sarah rozjezdit tu opravdu hustou čočkovku, aby se nedala umýt.
V tu ránu se dveře rozlétly, holky sebou trhly a vstoupil Snape.
"CO TO MÁ BÝT?!?!?!" zařval, až sebou dívky trhly podruhé.
Sarah se na Scarlet výstražně podívala, zatvářila se jako batole a začala mluvit: "Ehh, no.. Já jsem si tu zapomněla sešit a… Ehm.. Tohle," rozhodila rukama, "to už to bylo," andělsky se usmála a pokrčila rameny.
Snape nepříčetně zrudl a rozhlížel se po své třídě.
"APROČMÁDAGGOVÁVRUCEPLATOODVAJECBEZVAJEC!?" znovu se rozkřikl a Scarlet s pohledem zavrtaným do země hodila plato na špinavou zem. Snape zlostně zafuněl.
"Tak a dost…" sykl, popadl obě za límec a táhl je ven ze třídy.
Scarlet na kolečkových bruslích padala a kymácela se, což Snapeovi v záchvatu nepříčetnosti ovšem vůbec nevadilo.
Pak je bezohledně vláčel po schodech, až došli k ředitelně. Chrliče se na něj tázavě podívaly.
"Heslo?" zeptal se jeden z nich. "Grilované žížaly," zamumlal, chrliče ustoupily a pustily ho pustily ho na stoupající točité schodiště.
Sarah obživla a začala se zmítat. Nebylo jí to nic platné. Snape nepouštěl. Scarlet už se zmohla jenom na rezignovaně založené ruce na prsou. Když je profesor dotáhl ke dveřím, ani se neobtěžoval zaklepat a vtrhl dovnitř.
Ředitel Brumbál ani nehnul brvou a dál něco sepisoval za psacím stolem.
"Zdravím, Severusi. Dobrý den, děvčata," pozdravil vlídně.
"Dobrý den, pane řediteli," pronesly Scarlet a Sarah unisono.
"Dobrý," zavrčel Snape a pustil jejich límce.
Scarlet spadla. "Jauvajs!" křikla popuzeně a Sarah jí pomohla na nohy. Brumbál si jen dál něco škrábal do pergamenu. Snape udělal krok vpřed.
"Tyto dvě… Tyhle dvě nány mi naprosto zničily moji učebnu!" vyštěkl najednou.
"Och, to je skutečně politováníhodné," odpověděl Brumbál stejně vlídným tónem jako předtím.
"Navrhuji vyloučení ze školy, tato rebélie tu totiž není poprvé!" prohlásil Snape o něco klidněji a dívky se na sebe vykuleně podívaly.
Brumbál konečně vzhlédl a nakrabatil obočí. "Skutečně?" podíval se na něj a poposunul si půlměsícové brýle na kořeni nosu.
"Scarlet Daggová, Sarah Delwansová, aha…," začal horlivě přikyvovat.
"Dovolíte, Severusi? Popovídal bych si o tom se slečnami o samotě. První bych si k sobě vzal slečnu Daggovou," prohlásil a naznačil hlavou, aby Snape i Sarah opustili místnost. Když se tak stalo, zvedl se a začal chodit po pracovně.
Ukázal na židli naproti psacímu stolu.
"Posaďte se prosím," vybídl Scarlet a ta si sedla.
Brumbál se zastavil u okna a díval se směrem na famfrpálové hřiště, kde měli druháci zrovna hodinu létaní.
"Slečno Daggová," začal. "Čím dál častěji se mi sem donáší zprávy o tom, že jaksi… Že, ehm," zamyslel se, "zlobíte," dokončil větu, když našel vhodný výraz a koutkem oka se podíval na Scarlet která se nepřítomně rozhlížela po pracovně.
"Je to pravda, nebo profesoři jenom přehání?" ptal se, načež sebou Scarlet cukla. "Co?" vyhrkla.
"Aha, takže vaše nepozornost a zřejmě i roztěkanost je zřejmě pravdou. Ale ptal jsem se, jestli se na pravdě zakládají i tvrzení, že vaše zlobení je čím dál horší a děláte stále závažnější neplechy," zopakoval a promnul si bradu, potažmo si pročísl i vousy.
Scarlet hrdě přikývla. "Ano, snažím se, abych nezavedla žádný stereotyp a profesoři měli každou hodinu jinak okořeněnou, aby neztráceli chuť do života," uculila se a zatvářila se jako celebrita v talkshow.
Brumbál se zamyšleně zamračil. "Aha, vy to tedy myslíte v dobrém? Nenapadlo vás třeba někdy, že profesoři tyto neustále zvraty moc neuvítají?"
"Přemejšlela - pardon, přemýšlela jsem o tom, ale v budoucnosti mi za to ještě poděkují. Za pár let si uvědomí, že zkušenosti, které jsem jim dovolila nabrat, je obohatily po všech stranách - fyzicky i duševně," pravila jako nějaký filozof a decentně se usmála.
"Měla byste tedy přijmout trest - učebnu pana Snapea dáte do původního stavu a pomůžete domácím skřítkům v kuchyni - a pamatujte, krádeže jsou v Bradavicích přísně trestány!"
Brumbál se také pousmál. "Vidím, že umíte vskutku dobře mluvit s lidmi, když potřebujete. Ale musím vás varovat, slečno Scarlet. Tyto přestupky proti školnímu řádu a týrání profesorů vám již nebudu moci déle tolerovat, pokud nespatřím zlepšení ve vašem chování a také známkách z Přeměňování, jelikož vám s lítostí musím oznámit, že vám zde zatím vychází Troll. Doufám, že své chování si plně uvědomujete a vezmete osud do svých rukou," uzavřel svou řeč a vrátil se k psacímu stolu.
"Zatím vás tedy ze školy vyhazovat nebudu, ale dávejte si pozor," vydechl smutně. Pak kývl ke dveřím. "Nyní už můžete jít. Zavolejte mi prosím slečnu Delwansovou."
Scarlet poslušně vstala a šla ke dveřím pracovny.
Ještě se ohlédla, rozloučila se, otevřela je a prošla jimi.
Pak naznačila hlavou Sarah, ať jde dál a kolem kysele přihlížejícího Snapea odešla do učebny Kouzelných formulí.