Informace
Jsme domovem:
667 povídek
od 234 autorů
z 764 registrovaných.

Diskuse je na našich stránkách Potter Web CZ

Harry Potter a Poslední Souboj od HarryP
[Komentáře - 7] Tisk Kapitola nebo Povídka
- Velikost písma +
Autorská poznámka:

1.Odchod se Zobí ulice

Byl začátek července, domky v Zobí ulici tonuly v ospalém tichu a tma halila upravené předzahrádky. Hodiny na věži kostela ukazovaly půl třetí ráno, všichni obyvatelé ulice očividně spali.

Jenom v prvním patře domu číslo 4 se pořád svítilo. Po pokoji přecházel černovlasý chlapec a házel své věci do kufru, který měl položený na posteli.

Po chvíli kufr s cvaknutím zavřel.

Posadil se na postel a podíval se z okna. Nad tmavou oblohou táhla mračna a ve světle pouličních lamp, vrhajících světlo na chodník, se přibližovalo něco malého.

Harry otevřením okna vpustil sovičku dovnitř. Byla to nádherná sova pálená, která mu nesla nový výtisk Denního věštce.

Potter jí zaplatil pět svrčků a rozevřel noviny.

 

BRADAVICKÁ ŠKOLA ZŮSTANE ZAVŘENÁ.
Z vyjádření ministra kouzel Rufuse Brouska se další školní rok,  po neblahých událostech z konce června, nebude otevírat Škola čar a kouzel v Bradavicích. Jako důvod uvedl strach rodičů o bezpečí svých dětí .Stanovisko ředitelky školy se nám nepodařilo získat.

 

Harry složil noviny,popadl kufr i Hedvičinu klec,  která byla teď prázdná, a sešel po schodech do kuchyně. Naposledy se po ní rozhlédl a vytáhnul z kapsy svých vytahaných kalhot obálku s dopisem na rozloučenou. Položil ho na stůl a rychle vyšel z domu ven.

 

„Kde je ten Remus?“ procedil po chvíli čekání mezi zuby.

 

Odpověď se mu dostala takřka okamžitě. Z jako by obrovské dálky se začalo ozývat burácení motoru.

Harry se přikrčil do stínu větveného stromu a čekal na přibližující se zdroj hluku.

Z ničeho nic se na nebi objevila obrovská motorka,  připravující se k přistání, na které seděla přihrbená postava. Když motorka smykem zastavila na příjezdové cestě k Domu číslo 4, postava s ní ladným skokem slezla.

 

„To jsem já Harry.Můžeš už vylézt.“ Ozval se známý, tvrdý hlas, který Harry okamžitě poznal. Byl to Lupin,který vypadal ještě otrhaněji než obvykle.

 

„Máš zpoždění Remusi.“ Řekl Harry a vylezl ze svého úkrytu.

 

„Rychleji to nešlo.Promiň.“

 

„Co teď?Pojedeme do Doupěte?“ zeptal se Harry.

 

„Harry,vím,že se těšíš na své přátele,ale ještě musíme něco zařídit. Nasedni.“  řekl a ukázal na motorku stojící na cestě.

 

 

**

 

 

„Kam vůbec jedeme?“ otázal se Harry.

 

„Počkej,už tam budeme. Pak uvidíš.“ Odbyl ho Remus. 

Harry zmlknul a zavřel oči. Ne, že by se mu jízda na létající motorce nelíbila, ale po téhle zkušenosti si řekl, že bude radši preferovat koště.

 

**

Když se už slunce dralo na obzor,  probudil Harryho prudký náraz. Na okamžik si myslel, že nabourali, ale když otevřel oči, zjistil že Lupin zastavil u nějakého velmi starého domu, který podle jeho vzezření už dlouho nikdo neobýval.

 

„Tak tady to je!“ řekl Lupin a sesedl s motorky.

 

„A co?“ optal se Harry netrpělivě a taky sesedl.

 

Lupin se na něho otočil a řekl.

 

„Tak tady je uložena Brumbálova poslední vůle.“

 





Do okénka povinně napište číslicemi třista šedesát pět
Okénko 

Poznámka: Můžete zaslat hodnocení, komentář nebo obojí. Nezapomeňte na okénko.