KAPITOLA TŘETÍ

PŘIVÍTÁNÍ V NOVÉM DOMOVĚ

Melisa oznámila, že je čas na večeři a dovedla mě až k jídelně, abych nezabloudila. Než jsem vstoupila, tak jsem se velice zhluboka nadechla a zvedla hlavu výš, aby si ti lidé nemysleli, že jsem nějaká třasořitka a čekala jsem na otce, až pro mě přijde. Vzápětí jsem viděla vyjít ze dveří jídelny svého otce v prvotřídním obleku. Chytil mě za ruku a táhnul mě dveřmi do jídelny. První můj impulz bylo utéct a schovat se. Jaksi mi zapomněli říct, že to bude oslava mého nalezení a že se tam sejde celá kouzelnická smetánka a ne jen rodina. Zareagovala jsem naštěstí poněkud lépe. Zvedla jsem hlavu a vykouzlila na rtech okouzlující, ale svým způsobem ledový úsměv!(Sakra, začínám se od rodičů učit)."Dámy a pánové, drazí přátelé, dovolte, abych Vám představil svou nalezenou dceru, Anabelu Malfoy - Black"! Pronesl otec zvučným hlasem a odvedl mě k večeři, kde mě usadil po své pravice. Naproti mě seděl chlapec, tak 16 letý, který byl otci velice podobný a sebevědomě si mě měřil. Poznala jsem v něm svého nevlastního bratra Draca. Neudžela jsem se a pronesla jsem trochu pichlavě: "Na co tak civíš, mám snad na nose šmohou, nebo co?" On na mě jen konsternovaně vytřeštil oči a otec se začal smát. " Draco, tvá sestra je velice odvážná a svobodumyslá dívka, a neradil bych ti ji rozhněvat. Sám ředitel její školy mi oznámil, že takhle nadanou studentku ještě neměli. Měla výbornou ze všech NKÚ, narozdíl od tebe!" Otec se trošku zamračil. " No, uvidíme otče, jak se jí povede v Bradavicích!". Odsekl Draco. Dál jsem si ho raději nevšímala, protože jsem nechtěla hned první den vyvolávat hlášky. Po večeři mi otec všechny představil. Domyslela jsem si, že všichni členové tohoto večírku jsou smrtijedi. Ale poznala jsem i pár spolužáku s Bradavic (samozřejmě ze Zmijozelu): Pansy Parkinsnovou, která vypadala v růžovém hábitu jako dort a visela na Dracově ruce a taky jeho věčné kumpány Craba a Goyla, kteří jsou opravdu úděsní tupci.Nemohla jsem to vydržet a tak jsem si objednala u jednoho s domácích skřítků dvojitou whiskey s ledem a odešla jsem s ní na terasu. Sama jsem se tam posadila a zapálila jsem si svoji oblíbenou cigaretu Marlboro. V tom jsem ucítila, jako by za mnou někdo stál. Otočila jsem se a měla jsem pravdu. Za mnou stál muž v černém hábitu s hákovitým nosem a černými vlasy a držel v ruce skleničku whiskey. "Slečno Malfoyová, mám dojem, že mi se ještě neznáme" oslovil mě neznámý a já se mu podívala do očí, které se zdály být skoro černé. " Máte správný pocit, jsem Anabela Malfoy Black, ale klidně mi říkejte Belo" podala jsem mu ruku. " Snape, Severus Snape, učitel lektvarů v Bradavicích. Ale pokud budeme tady, nebo poté o samotě ve škole, tak mi říkejte Severusi." stiskl mou ruku. " Dobrý výběr Belo, značková whiskey, značková cigareta." Dáte si Severusi?" " Děkuji, nekouřím!" "Tak si alespoň přisedněte, ať tu nejsem tak sama!" Děkuji, ale jak se můžete cítit sama, v takovém mumraji lidí?" Přisedne si. "Víte, mám pocit, že sem nepatřím, že tu nejsem vítaná." " To se jistě mýlíte, váš otec vás velice toužil spatřit, možná snad jen Draco a jeho matka by mohli mít něco proti, ale na jejich názoru, jak znám Luciuse, nezáleží." Znáte ho dlouho, jaký vlastně je?" zeptala jsem se dychtivě. " Studovali jsme spolu v Bradavicích a od té doby jsme přátelé, on není špatný člověk, sice dokáže být krutý a chladný, ale je to spíše výchovou než jeho povahou. Stejně jako u mě!" dodal a z jeho slov byl cítit smutek. "Máte dopito, pojďte odvedu vás dovnitř, ráno prý jedete do Příčné ulice a pak do Bradavic, tak musíte vstávat."

"Dobrou noc, Anabelo" popřál mi u paty schodiště. "Dobrou noc, Severusi" zamávala jsem mu a utíkala jsem nahoru. Usnula jsem, hned jak jsem lehla do postele a těšila jsem se na cestu do Příčné ulice