A/N: Věnováno Jakubovi. Nikdy se nedozví, co pro mě znamenal...
Co jsi mi dal? Jen tisíce prázdnejch slov. Snad pro tebe. Já věřila že je to čistá pravda. Věřila jsem, že mě doopravdy miluješ, tak jak jsi mi říkal. Věřila jsem upřímnosti každého tvého pozdravu, lásce každého pohledu. Neznala jsem nikoho tobě podobného. Neznala jsem nikoho, kdo by mi věnoval tolik krásnejch slov. Tolik prázdnejch slov. Bůh ví, proč láska nebývá opětovaná. Nevěřím tomu. Nikdy jsi mi neřekl, že mě nemáš rád. Nevím, jestli bych ti věřila, kdybys to udělal. Jestli bych v tebe dál nevkládala falešný naděje. Netuším, jak bych se chovala, kdybys mi ještě jednou řek některý z těch prázdnejch slov. Asi bych ti věřila. Jako vždycky. I kdybych věděla, že to není pravda, věřila bych ti. Nechtěla bych, ale tu bitvu sama nad sebou bych neměla šanci vyhrát. Bitvu nad svými city bych snad vyhrát ani nechtěla.
A co je tohle? Jen jeden z dalších tisíců dopisů, který si nikdy nepřečteš. Nikdy ti je nedám z obavy že bys mě přestal milovat. Ze zbytečné obavy. Nemůžeš přestat dělat něco, co jsi nikdy nedělal. Snažím se tě zahlédnout když jseš po chodbě, když jsi na obědě. Z jeden tvůj úsměv bych dala cokoli a ty mi nevěnuješ ani ten. Nezabilo by tě to. Zase blázním. Asi bych se propadla ještě hloub do beznaděje, začala bych ti zase věřit. A to nesmím. Už ne! Mučím tím jenom sama sebe.
Slíbila jsem, že si s tebou zítra promluvím. Dozvím se na čem jsem. Snad. Radši bych tě jen přinutila říct že mě nemáš rád. A pak bych toho litovala. Ani nevíš jak moc. A nebo mi zase řekneš, že mě miluješ. Pokolikáté už? A pokolikáté ti uvěřím? Ať už mi řekneš cokoli, vím, že budeš lhát. Nikdy bys nepřiznal, že mě jen neznáš, že mě ani nemiluješ, ani mě nenenávidíš. Že se jen snažíš zapadnout do party. Dokážu si představit, jak mi bude bušit srdce. A přesto nechci, nechci tě milovat. Alespoň ne tolik.Jáska mě zaslepila, nejsem schopná vidět tvé chyby a když se koukám po jiným klukovi mám pocit, jako bych tě zrazovala. Ne, že by o mě měli zájem. A ty se mezi tím líbáš s holkou tisíckrát krásnější než já.
Víš, že jsem kvůli tobě o prázdninách zklamala kluka, kterej mě měl opravdu rád. Teď mě nesnáší. Ani se mu nedivím.
Máš mě rád? ptám se.
Z dáli slyším tvou odpověď.
Znovu se propadám do moře lásky. Tak strašně ráda a přesto tak nedobrovolně.
Nechci tě milovat.
Ty mi za to nestojíš, Draco.
Hermiona.
Jsme domovem:
670 povídek
od 235 autorů
z 771 registrovaných.
Diskuse je na našich stránkách
Potter Web CZ