Městem plujou houfy netopýrů,
černejch jako smrt-

Netrucuj už a vrať se domů
-nastydneš…
Světlo rozsvícenejch krbů,
má tě vést.
Nebuď umíněnej!...
Tak poslechneš?...
- Bere za kliku podrápanejch dveří:
Tabákovej dým
- mozkomoři!
Kdes byl?

A městem táhnou šedý krkavci-
utopený v Séně,
nad obzorem.

Netuším…
Lháři!
- Neodpověděl…
Odpouštějí-
nás, mě.. Tebe!
Neříkej sbohem,
zaprosil a potrhaná konvice se sípavě rozkašlala.
- Čokoláda?
Schoulil se mi k nohám-
zmoklej pes!
Už se nechci splést…
Nemusíš,
jen mi věř!

A městem kráčí
smrtonoši v černým hávu…

Zimní noci tu bejvaj studený a vlhký!
Promoklá dlan-
přikládám,
obklad -
na oči.
- Jen chtít nestačí!
... A milovat?
Vlk dostal strach…
- Na ulici,
hrstka levnýho alkoholu,
je tu příliš mnoho lidí-
hluku!
Kde se máme hledat?
Z nebe padá popel,
i na nás dopad…
A to jsi říkal,
že když se miluje…
...

Tma rozechvívá šepot,
už tam nechoď!
- Bosi…

Městem letí holubice z brčálu,

- vytrženi z kontextu
Neposlechls!...
Kdyžs mizel-
klovaly mě do očí!...
... Zůstaň,
já nepláču…
Já se jenom směju…

Londýn je osamělý místo pro toho, kdo žije…

Zdi Azkabanu se otřásly-

Buřňáci!
Klopýtali přes závory...