Harry byl překvapený výsledkama NKŮ, ale byl rád.
Dnešní den byl slavnostní, přijede Hermiona, hrozně se na ni těšil. Byl celý nervózní, nevěděl, kdy Hermiona přijede.<br />
Byly dvě hodiny odpoledne, a najedenou slyšel zvonek.. Rychle seběhl dolů a šel otevřít. Když otevřel dveře, stála tam pěkná dívka v zeleném tričku
a kraťasech. "Ahoj Hermiono," řekl Harry.<i> "Och Harry,"</i> a vrhla se mu kolem krku a políbila ho.<br />
Stáli ta asi dvě minuty a potom ji Harry pozval dovnitř. Pan a Paní Dursleyovi seděli v kuchyni.<i> "Dobrý den!"</i>zvolala Hermiona.
"Ahoj,Ahoj," odpověděl strýc. Teta řekla: <i>"V osm ať jste na večeři!"</i>. Vyšli do Harryho pokoje. Když Hermiona otevřela dveře zarazila se.<br />
Harry měl ve svém pokoji nehorázný nepořádek, řekla: <i>"Ach jo, kdy se naučíš uklízet"</i>. Mávla hůlkou a něco zamumlala. V tu chvíli
se všechny věci poskládali tam, kde měli být.<i> "Děkuji Hermiono,pořád chytrá a nadaná."</i> Po chvíli dodal:<i>"A taky krásná."</i> Zavřel dveře a Hermiona se
na něho vrhla.<i> "Harry, ach Harry, ty moje lásko, jak jsem se na tebe těšila."</i> Objala ho a začali se líbat. Byl to dlouhý polibek, lehli si na
postel. Hermiona mu začala odepínat tričko. Když byl Harry vysvlečen a měl jen na sobě trenky, Hermiona se zarazila a dívala se na Harryho
s otevřenou pusou. Harry se zarazil na co zírá, ale když se podíval do zrcadla, taky byl překvapený. Jeho svaly, to bylo něco. Hermiona se vzpamatovala
a vrhla se na něho. Začali se líbat, Harry jezdil svojí rukou po jejích stehnech, lehl si na postel, Hermiona si na něj sedla a začal ji pomaličku odepínat košili a podprsenku.
Vykoukly krásné a pevné ňadra, Hermiona se zachichotala a začala vzdychat, jak ji Harry začal mačkat prsa. Už to nemohl vydržet a pak to začalo.....
**(Více ne..tato povídka je i pro mladší 18 let :-D)**<br />
Před osmou hodinou leželi v posteli vedle sebe a Harry řekl:<i>"Už nejsi taková jak sem tě znal." "Víš Harry"</i>řekla Hermiona,<i> "To bude asi
tím, že už mi bude také 17 let."</i> a políbila ho. Harry se na ni díval a po chvíli řekl:<i>"Měli bychom jít na večeři". "Dobře,"</i> řekla Hermiona.
Po večeři si šli zaběhat.<br />
Tak to šlo až skoro do konce prázdnin. Tři dny, než měli nastoupit do školy, přijelo před dům Dursleyových černé auto. Bylo to auto ministerstva, které
je má odvézd do Příčné ulice. Byl tam Remus Lupin a nějaký řidič. Harry s Hermionou si sedli do auta, ale Hermiona byla nervózní, pošeptala
Harrymu: <i>"Mě se to nelíbí, buď v připraven, čekám problémy"</i>. Podíval se na ni se zdviženým obočím, ale připravil si hůlku, neboť Hermiona měla
v těchto věcech pravdu. Zničeho nic si do auta sedli ještě další dva lidi, Harry je neznal, ale Remus Lupin, který seděl vedle řidiče se na Harryho usmál a řekl mu<i> „Neboj se, jsou to lidé z Fénixova řádu.“</i> Pač Harry také začal být pěkně nervózní, neboť měl špatný pocit z úsměvu, který na něj Lupin vrhl.<br />
Jeli asi tak 10 minut a Hermiona se ptala kam jedou, neboť toto není cesta do Příčné ulice. Ten který seděl vedle Harryho po pravé straně se usmál a řekl,<i> „No, máš pravdu.“</i> A začal se smát.<br />
Najednou zastavili a Lupin je požádal a´t si vystoupí. Vystoupili a Lupin něco vykřikl a v tu chvíli se kolem nich začali stahovat Smrtijedi, bylo jich celkem i s těmi co jsou byly v autech, deset. Obstoupili je. Harry věděl, že vlezli do pasti, ale jen tak se nevzdá. Zkřížil si ruky na prsa a chytl svoji hůlku. Zatím se začali proměňovat ti, kteří s nimi jeli v autech. Harry se po nich díval a některé z nich poznal. Byl to Crable a Goyle, Belatrix…<br />
Usmála se na něj a řekla:<i> „Harry Potter, jak příjemné tě vidět…“ „To se nedá říct o mě.“</i> odvětil. <i>„Ale Harry“</i>, řekla Belatrix, namířila hůlkou na Hermionu a řekla .i>„Barusis“</i>. Z její hůlky vyletěli provazy a svázali Hermionu.<i> „Ne!“</i> křikl Harry Potter. <i>„Ale, ale, copak, copak, nelíbí se ti to??Jak je tvoje kamarádka svázaná??“</i> řekla Belatrix. Ostatní Smrtijedi se začali také smát. Harry začínal mít zlost, neboť nechtěl aby se Hermioně něco stalo. Bleskurychle vytáhl hůlku a křičel<i> „Survus et mans patis elboi borusi eneve“</i>, na místě se otočil kolem své osy a v tu chvíli ostatní Smrtijedi, křikli „Mdloby na tebe“, ale pak zůstali udiveně stát, jejich kouzla se od něj jen odrazila. Harry se začal smát, ještě že se o prázdninách naučil toto kouzlo, které kolem něj vytvoří zářivý zlatý štít, jen nevěděl jak dlouho jej udrží.<i> „Ty si chceš s námi hrát? Harry?“</i>, řekla Belatrix. <i>„Ne, ale začnu“</i> řekl Harry, namířil hůlkou na Belatrix a křikl <i>„Bombarda Maxima“</i>. Odhodilo ji to kouzlo na dvacet metrů daleko, kde zůstala ležet. Ostatní Smrtijedi, na něj začali posílat všemožné kouzla, ale žádné nemohl štítem proniknout. Harry taky začal kouzlit, na každého kdo byl u něj křičel <i>„Bombrarda“</i>. Všichni Smrtijedi odletěli na dvacet metrů daleko, kde zůstali ležet. Harry zrušil štít, byl unavený. Ale klekl k Hermioně a rozvázal ji pouta. Hermiona se mu vrhla kolem krku a políbila ho. Najednou křikla a vytáhla hůlku a zakřičela <i>„Percificus Totalus“</i>, a vystřelila kouzlo na Smrtijeda, který se začal zvedat. V tu chvíli se k nim přemisťovali další postavy. Harry se lekl, že to byli další Smrtijedi, ale byl to členové Fénixova řádu. Harry si oddychl.<i> „Jseš v pořádku Harry?“</i>, zeptal se Lupin? <i>„Ale jo, “</i> odpověděl, <i>„Jen nás uneslo pár Smrtijedů“</i>. Až teď se Lupin podíval kolem sebe a viděl jak členové Fénixova řádu svazovali další Smrtijedy, které Harry omráčil.<i> „Dobrá práce Harry,“</i> řekl Lupin.<br />
<i>„No, snažil jsem se…“</i> a teď bych se rád vrátil do Zobí ulice. <i>„Ale bezevšeho,“</i> řekl Lupin, „Tady Alastor vás odveze.“ Harry se podíval na všechny Smrtijedy ale něco mu tu nesedělo, jeden Smrtijed, nebo Smrtijedka chybí, Belatrix. Řekl to Lupinovi, ten se na něj lehce usmál a řekl <i>„No, nestihli jsme ji chytit, ale chytíme ji příště“</i>. Harry se na něj usmál. Zvedl Hermionu a šel s ní k autu. Sedli si do auta a Alastor je vezl domů. Jedním okem se díval na cestu a druhým se díval na Harryho. Řekl: <i>„No Harry, začíná se s tebe stávat kouzelník, jen tak dál.“<i> <i>„Chceš být ještě bystrozorem?“</i><i> „Určitě “</i> odpověděl Harry. Podíval se na Hermionu, která celou dobu mlčela. Usmála se na něj. Dojeli k domu Dursleyovým a Moody se s nima rozloučil. <i>„Do ničeho se nezapleť Harry, za chvíli začíná školní rok“</i>. Usmál se na něj.<br>
Vešli do domu, Dursleyovi nebyly doma. Harry a Hermiona šli spolu do jeihc pokoje. Na posteli ležely dvě hromádky knih, každá pro jednoho z nich.<br>
Hermiona se na ně vrhla.<i> „Ach jo“</i>, řekl si v duchu Harry. Večer se šli zase proběhnout.<br />
Po večeři si Hermiona sedla k Herymu k nohám a začala si číst nové knihy.
Nastal den odjezdu do Bradavic, tentokrát se tam museli dopravit nějak sami. Harry požádal strejdu, jestli by ho nezavezl na nádraží. Nebyl moc nadšený, ale co mohl dělat.
Naložili věci do kufru a jeli vesele na nádraží. Teda skoro..jen strýc Harryho Pottera neměl dobrou náladu. Ale to Harrymu nevadilo, seděl s Hermionou vzadu a drželi se za ruky.
Přijeli na nádraží. Harry se rozloučil se svým strýcem a popřál mu ať se mu daří.
<i>„Ahoj Herry, a nezlob“</i>, řekl zničeho nic pan Dursley, Harry se na něho otočil a viděl jak strejdovi ukápla slza. Rozběhl se k němu a objali se na vzájem. Hermiona se na to nemohla dívat, tolik lásky…<br />
Přešli přes přepážku mezi nástupišti 9 a 10. Ocitli se na peridonu, kde čekal Bradavický vlak ve své kráse.
Našli si volné kupé a čekali, jestli přiijde Ron, Draco a Neville.
Jsme domovem:
670 povídek
od 235 autorů
z 771 registrovaných.
Diskuse je na našich stránkách
Potter Web CZ