„Opravdu jste si jistý, Jamesi, že Strážcem tajemství chcete udělat Siriuse? Kdybyste chtěl, já bych klidně mohl -“
„Ne, děkuji, Albusi,“ odpověděl James Potter jednomu z největších kouzelníků všech dob. „Já Siriovi věřím a chci, aby tím Strážcem byl on.“
„Dobrá, jak myslíte, Jamesi,“ podíval se na něj Brumbál ustaraným pohledem. Měl Potterovy moc rád, považoval je za rodinu, kterou nikdy neměl, dělal jejich synovi dědečka. Nechtěl, aby se jim něco stalo. Pak už by byl opravdu sám. „Ale kdybyste si to rozmyslel nebo potřeboval jakoukoli pomoc, kdykoli se na mě obraťte.“
Brumbál se zvedl z křesla a podal Jamesovi ruku.
„Díky, Albusi, budu si to pamatovat,“ James se i přes starosti usmál. Brumbál přešel do předsíně a přemístil se pryč. James Potter se tvářil velice ustaraně. A měl k tomu dobrý důvod.
Věštbu. Tu věštbu, která stanovila, že jeho syn bude mít moc porazit Pána Zla. A Voldemort teď malého Harryho hledal, aby jej mohl zabít.
James ale neměl moc času na přemýšlení. Jen malou chvíli po Brumbálově odchodu se přímo do obývacího pokoje přemístil Sirius.
„Ahoj,“ pozdravil Jamese.
„Ahoj, Siriusi, jsi připraven?“ James se podíval do očí člověka, na kterém závisel jeho život. Na kterém závisel život celé jeho rodiny.
***
„Víš, Jamesi, mám takový nápad,“ podíval se na svého přítele Sirius. „Přemýšlel jsem a uvědomil jsem si, že Voldemort bude předpokládat, že Strážcem tajemství jsem já. Tak mě napadlo, že kdyby se Strážcem stal někdo jiný, tak -“
„Siriusi,“ zatvářil se James překvapeně, „to si děláš srandu.“
„Nedělám, nech mě domluvit. Kdyby se strážcem stal někdo jiný a celý svět by si myslel, že jsem to já, tak by to bylo mnohem bezpečnější. Voldemort by šel po mě, netušil by, že je na špatné adrese a já bych mu nemohl nic říct i kdyby... i kdyby použil třeba veritasérum. A napadlo mě, že tím strážcem by mohl být Petr,“ objasnil Sirius příteli svou vizi.
„Petr?“ Dvanácterák nevěřil svým uším. Petr že má držet v rukou životy jeho ženy a syna?
„Petr,“ přikývl Sirius. „Voldemorta ani nenapadne, že zrovna on by tím Strážcem mohl být. To by bylo to poslední, co by jej napadlo.“
V místnosti se rozhostilo ticho. James přemýšlel. Sirius má pravdu. Tohle Voldemorta ani nenapadne a jeho rodina bude v bezpečí. Ale co na to řekne Lily? Nebude jí to vadit?
„Zní to logicky, Tichošlápku,“ řekl po chvíli, „ale počkáme, co na to řekne Lily. Za chvilku přijde, jenom Harry usne. A ty si myslíš, že Červíček by souhlasil?“
„Jo, myslím, že jo. Asi by to chvilku trvalo ho přesvědčit, ale myslím, že bude souhlasit.“
„Ahoj Siriusi,“ ozvalo se za schodů. Oslovený se otočil a usmál se na krásnou ženu, na které vůbec nebyl vidět strach.
„Ahoj Lily.“
„Sirius měl takový nápad,“ řekl jí James, když se posadila vedle něj, a řekl jí všechno, co mu teď Sirius navrhl.
„Dobře, já souhlasím,“ řekla Lily, když její manžel přestal vyprávět.
„Měli bychom to udělat co nejdřív,“ řekl James.
„Já zajdu pro Petra,“ řekl Sirius a přemístil se. O několik minut později se vrátil i s Červíčkem.
„Všechno jsem mu řekl, souhlasí,“ oznámil Tichošlápek.
„Jo, Petře? Souhlasíš?“ Zeptal se radši James.
„Jo, souhlasím, když Voldemort nezjistí, že jsem to já,“ prohlásil Petr.
„Nemá jak to zjistit, budeme o tom vědět jenom my čtyři,“ řekla Lily.
„Ani Brumbálovi to neřekneme?“ divil se Červíček.
„Ne, ten by to ještě rozmlouval a kdo ví co všechno by k tomu měl za řeči,“ řekl Sirius. „Tak co? Připraven?“
„Ano,“ odpověděl Petr a o několik minut později už Potterovi měli Strážce tajemství. Ten večer usínali velmi klidně.
***
„Jo, jsem připraven,“ odpověděl Sirius. „Kde je Lily?“
„Nahoře, dává spát Harryho,“ usmál se James. Byl šťastný, že má svou rodinu a nedokázal si ani ve snu představit, co by dělal, kdyby mu je Voldemort vzal.
„Byl tady Albus,“ podíval se na Siriuse. „Ptal se mě, jestli nechci, aby se Strážcem tajemství stal on sám.“
„A co jsi mu řekl?“
„Že mám tebe, a že ti věřím, Siriusi,“ odpověděl James a neodpustil si poznámku: „Doufám, že mě nezklameš.“
Sirius se na něj podíval vražedným pohledem.
„Ale no tak, Jamesi, přece si nemyslíš, že já bych tě zradil.“
„Nemyslím. Kdokoli jiný možná ano, ale ty ne.“
„No,“ podíval se Tichošlápek na svého přítele, „dobře. Máš štěstí. Já už jsem tě málem začal podezírat, že mi nevěříš.“
„To bych si nikdy nedovolil, Tichošlápku,“ řekl rádoby vážným tónem James.
„Ahoj Siriusi,“ ozvalo se ze schodů. Oslovený se otočil a usmál se na krásnou ženu, na které vůbec nebyl vidět strach.
„Ahoj Lily.“
„Tak co, nerozmyslel sis to? Pořád chceš riskovat svůj život kvůli několika naprosto zbytečným lidem?“ zeptala se s úsměvem.
„Ne,“ odpověděl Sirius. „Kvůli několika naprosto zbytečným lidem bych život neriskoval. Ale kvůli vám třem? Kdykoli.“
„Tak jo, můžeme?“ zeptal se James.
„Jo,“ odpověděl Sirius a o několik minut později už Potterovi měli Strážce tajemství. Ten večer usínali velmi klidně.
***
Život Potterových byl nyní o něco jednodušší. Od té doby, kdy udělali Petra Strážcem svého tajemství sice museli trávit většinu času ve svém domě, ale zato byli naprosto klidní. Každý den k nim chodili Sirius i Petr na návštěvu a dalo se říct, že Lily, James i Harry byli šťastní. Byl večer, asi týden potom, co se Petr stal Strážcem, a Potterovi si v obývacím pokoji hráli s Harrym. Dnes nečekali už žádnou návštěvu, Petr tady byl dopoledne a Sirius skoro celé odpoledne. Najednou uslyšeli zvuk otevíraných dveří. James si vzal hůlku a šel se podívat, co se děje.
„Lily to je on!“ zakřičel. „Vezmi Harryho a utíkejte!“
Lily na nic nečekala, vzala do náručí Harryho, jenže kam utéct? Ano, nahoře v Harryho pokoji je tajný východ, přestože je to v patře. Začala utíkat. Zahlédla zelené světlo a uslyšela padající tělo. Ne, to ne! Vběhla do pokoje a pokusila se zavřít dveře. To se jí nepodařilo. Už byl tady. Voldemort vešel do pokoje. Sakra, proč předevčírem zabezpečili dům proti přemísťování? Proč proboha?
„Ustup ty hloupá holko!“ zakřičel na ni.
„Ne, Harryho ne!“
„Uhni! Dej mi kluka, nechám tě žít.“
„Ne, vezmi si mě místo něho! Harryho ne!“
Voldemort se smál. Lily se rozhodla, že radši zemře ona, než aby obětovala svého syna. Nemohla by žít s tím, že James i Harry jsou mrtví.
„Avada kedavra!“ Lily padla mrtvá k zemi, Harryho stále držela v náručí. Voldemort namířil svou hůlku na dítě. Na malé bezbranné dítě, které jen plakalo a nechápalo, co se kolem něj děje. Nevědělo, že pro něj teď zemřeli oba rodiče...
„Avada kedavra!“ řekl Pán zla toho večera už po třetí. Ale stalo se něco, co neočekával. Kouzlo se obrátilo proti němu samotnému. Byl vyrván z těla a byl míň než duch. Ale přežil. „Jen málo lidí by si přálo takovou existenci,“ vzpomněl si na slova, která mu byla řečena o mnoho let dříve. Cítil se sice strašně, ale žil. Místo jeho těla na zemi byl jen jemný prach. Harry přežil. Byl ochráněn láskou své matky. Zůstane mu jen památka na čele – jizva ve tvaru blesku.
Věštba se právě začala plnit. A Pán zla ho poznamená jako sobě rovného...
O necelou hodinu později se na místě objevili Sirius a Hagrid. Sirius byl ze smrti svých přátel naprosto zničen. Vypadal, že se každou chvílí zhroutí. Petr zradil... Byl Voldemortovým špehem už asi rok. Sirius si teď dával smrt svých přátel za vinu. Vždyť to on jim doporučil, aby udělali Strážcem tajemství Petra.
Harry byl dán ke své tetě, Petunii Dursleyové, aby tam vyrůstal. Sirius Black následujícího dne našel Petra, chtěl se mu pomstít, ale Petr byl rychlejší. Vyhodil do vzduchu část ulice, tím zabil dvanáct mudlů, uřezal si prst, proměnil se v krysu a utekl. Sirius byl zatčen, protože si všichni mysleli, že to on byl Strážcem tajemství, a byl poslán na doživotí do Azkabanu, odkud ovšem po dvanácti letech utekl. Harry se dozvěděl pravdu, a tak po dlouhé době měl zase někoho, kdo ho měl rád. O rok později Voldemort znovu povstal a za další rok Sirius zemřel v boji proti Smrtijedům. Harry Potter se dozvěděl věštbu, podle které měl být schopen porazit Lorda Voldemorta, protože proto jeden z nich musí zemřít rukou druhého, neboť ani jeden z nich nemůže žít, jestliže druhý zůstává naživu...O dva roky později se mu to opravdu podařilo. Zabil Voldemorta. Zachránil svět, ale sám nikdy šťastný nebyl.
***
Život Potterových byl nyní o něco jednodušší. Od té doby, kdy udělali Siriuse Strážcem svého tajemství sice museli trávit většinu času ve svém domě, ale zato byli naprosto klidní. Každý den k nim Sirius chodil na návštěvu a dalo se říct, že Lily, James i Harry byli šťastní.
Voldemortovi se podařilo najít Siriuse až po měsíci. Mučil ho, vyhrožoval mu smrtí, ale on přesto nic neřekl. A Voldemort ho nezabil. Moc dobře si uvědomoval, že pokud by to udělal, Potterovy by nenašel už nikdy. No co, zkusí to později.
Byl večer, asi dva měsíce potom, co se Sirius stal Strážcem, a Potterovi si v obývacím pokoji hráli s Harrym. Dnes nečekali už žádnou návštěvu, Brumbál tady byl dopoledne a Sirius skoro celé odpoledne. Najednou se k nim do obýváku přemístil Sirius. Tvářil se, jako by byl na pohřbu.
„Co se stalo Siriusi?“ zeptal se se strachem James. Když už se i Tichošlápek tvářil takhle, tak to už muselo být opravdu velmi vážné.
„Alice a Frank Longbottomovi jsou mrtví!“ odpověděl. „Voldemort se očividně rozhodl, že když se nemůže dostat k Harrymu, aby ho zabil, tak nejdřív zabije malého Nevilla.“
„A co Neville?“ zeptala se Lily.
„Přežil,“ Sirius se pokusil usmát, ale nepodařilo se mu to. „Stalo se něco zvláštního. Když se ho Voldemort pokusil zabít, kletba se obrátila proti němu samotnému. Voldemort je pryč! Neville má jen jizvu na čele ve tvaru blesku.“
Věštba se začala plnit. A Pán zla ho poznamená jako sobě rovného...
„Jak je něco takového možné?“ nechápal James.
Tuhle otázku už slyšel i Brumbál, který se, stejně jako Sirius, navzdory svým zvykům přemístil přímo do obýváku Potterových.
„Je to starobylé kouzlo. Alice dostala od Voldemorta ujištění, že pokud mu dá Nevilla, nechá ji žít. To odmítla, on ji zabil, ale neuvědomil si, že Neville je nyní chráněn. Mimochodem, všechny by vás mohlo zajímat, že jsme také odhalili zrádce. A není to Remus, jak jste si mysleli. Asi byste se mu měli omluvit.“
„Tak kdo to tedy je?“ zeptali se dvojhlasně James i Sirius.
„Petr Pettigrew.“
„Cože?“ teď už to byl trojhlas, protože se přidala i Lily.
„Petr a zrádce?“ Sirius nevěřil svým uším. „Petr?“
„Bohužel je to tak,“ odvětil Brumbál. „Byl zatčen a čeká na soud. Bez nejmenších pochyb jej čeká doživotní vězení v Azkabanu.“
Petr byl opravdu odsouzen a nikdo z nich už ho neviděl. Potterovi i Sirius se omluvili Removi, že ho podezírali, ale Lily tvrdila, že si byla Remem vždycky jistá. A byla to pravda. Malý Neville vyrostl u babičky. Voldemort se vrátil, když byl Neville v pátém ročníku. Brumbál mu okamžitě řekl o věštbě, podle které měl být schopen porazit Lorda Voldemorta, protože proto jeden z nich musí zemřít rukou druhého, neboť ani jeden z nich nemůže žít, jestliže druhý zůstává naživu...Na konci sedmého ročníku se mu to opravdu podařilo. Zabil Voldemorta. Zachránil svět, ale sám nikdy šťastný nebyl.
Zato Harry Potter vyrůstal se svými rodiči a svým kmotrem a každý, kdo se na něj podíval, musel uznat, že Harry je jedno z nejšťastnějších dětí na světě.