2. KAPITOLA - UŽ SE TO BLÍŽÍ

„Dnes už je dvacátého sedmého října.“ informovala svou kamarádku Lily.

„No a co?“ opáčila Terka.

„Jak no a co? Vždyť už zítra sem přijedou ty z ciziny! Zahajovací slavnost a pozítří se bude hrát! Já se tak těším! Vždycky jsem milovala tyhle zápasy. Když jsem byla malá, ještě jsem nechodila do Bradavic, vzal mě taťka na fotbal. Hře jsem sice moc nerozuměla, ale moc se mi líbila ta atmosféra!“ rozprávěla se Lily.

„Hm, takže se vlastně moc nezměnilo, hře stále nerozumíš… Jess! Ještě že už jdeš. Lily by ti ráda prozradila, jak chodila s tatínkem na fotbal, ráda by ti vypověděla příběh svého dětství. Bohužel, já musím neprodleně odejít. Je mi strašně líto, že si tento úchvatný příběh nemohu poslechnout také, jenomže co se dá dělat?!“ mrkla na Lily a odcházela.

„Co to je fotbal?“ slyšela ještě Jess, pak už jí dívky zmizely z doslechu.

Zamířila si to do knihovny. „První návštěva v šestém ročníku“ pomyslela si a hnala si to dozadu mezi regály. Tady ji snad nikdo nebude otravovat a ona bude moci v klidu rozjímat nad plánem, jak dát Lily a Jamese dohromady. Je to už několik dní co o tom uvažuje, ale stále na nic nepřišla. „Rozhodně by to chtělo, aby se více sblížili. Lily musí poznat, že James zase není tak špatný… Myslím… Chtělo by je to někam zavřít a nechat je tam na hodně dlouho… Jenomže to by se asi povraždili… Alespoň na chvíli bych chtěla vidět, jak by jim to slušelo jako páru… Možná nějaká událost by je mohla dát dohromady…“ přemýšlela nahlas. Náhle jí svitlo: „No, jistě! Že mě to nenapadlo dřív… ¨Merlinovo kousky¨ společná touha vyhrát by je mohla dát dohromady a navíc nejede Snape! Velice časný a zaručený spouštěč jejich hádek… Jsem to ale šikulka!“ pochválila se, „Ale chtělo by to pomoc i od nějakého kluka, mě James nebude poslouchat… Třeba Rodgera! Je v týmu a James si s ním rozumí víc než s jinými kluky v týmu. Jenomže dá na něj? Kdo ještě jede… Někdo, kdo je Jamesovi hodně blízký…“ Z ničeho nic se uhodila do čela, „Bože, já jsem tupá. Vždyť Sirius taky jede…“

Popadla první knížku, která jí přišla pod ruku a spěšně odcházela z knihovny. Byla šťastná, že konečně už na něco přišla, nebyl to sice dokonalý plán, ale pro začátek to bohatě stačí…

„Ještě dnes si s ním musím pohovořit.“ umínila si.

Lily a Jess našla ve společenské místnosti, jak si dělají úkol z lektvarů, byl mimořádně krátký pouhopouhých šest palců na téma Veritasérum. Někomu se tady asi nechtělo přehnaně opravovat… Sama už ho měla napsaný, končila totiž dnes o jednu hodinu dříve než dívky, tak si sedla do měkkého křesla a otevřela vypůjčenou knížku.

„Fajn finty pro fikané frajery“ přečetla, „Třeba najdu něco zajímavého…“

Chvíli si knihou listovala, ale pak se s hlasitým smíchem objevili James a Sirius. Tereza zaklapla knihu.

„Ahoj kluci!“ pozdravila je, „Potřebuji si promluvit tady se Blackem!“ kývla na něj hlavou, aby mu naznačila, že ji má následovat. Kupodivu ji poslechl, ale neodpustil si úšklebek na Jamese. Odvedla ho do prázdné místnosti.

„Potřebuji se tě zeptat…“ začala Terka, „Miluje James Lily nebo ne?“

Sirius se zatvářil zmateně, o tomhle se zřejmě bavit nechtěl. „No jo. Proč se ptáš?“

„No… Že bychom je mohli dát dohromady. Už mě opravdu přestává bavit poslouchat ty její stížnosti. Podle mě ho má ráda, teda rozhodně se jí líbí, jenomže potíž je v tom, že si to nechce přiznat… To, že ho má ráda,“ dodala, když viděla Siriusův zmatený výraz.

„To už se zkoušelo. A mnohokrát!“

„Jenomže to na tom nepracovala Tereza Caisová! Mám i základ plánu… Na tom se staví… víš přece, že jedeme do těch škol, ne? A tam by se to mohlo podařit! Přece jenom tam nebudou ty postranní živly, co jsou tady! Tím myslím jejich obecenstvo při hádkách a hlavně Snape. Tak co ty na to?“ ptala se ho Terka a upírala na něj svoje oči.

„Hm, klidně to zkusit můžeme. I když já si myslím, že je to zbytečný! Obecenstvo si klidně můžou najít nový… Dobře, udělám to jen pro Dvanácteráka. Co ten plán?“

„Naučíme Jamese se do té doby chovat jako gentleman, tedy spíše já naučím Jamese se chovat slušně a přiměřeně věku…“

„Jak to myslíš, přiměřeně věku?“

„Přesně tak jak jsem to řekla.“