Říkal jsi, že tu pro mě budeš navždy.
Že mě nikdy neopustíš.
Tak kde jsi?
Neustále volám tvé jméno.
Ze spaní.
Při bdění.
Jenomže nikdo neodpovídá.
Mé srdce si to nechce připustit…
Ty jsi pryč?
S kým jsi šel?
A proč jsi mě tu zanechal samotnou.
Bez tvého objetí.
Slova.
Pohledu.
Lásky…
Ani jsi se nerozloučil.
Nejsi zde a já vidím pouze tmu.
Věděla jsem, že nebudeme spolu.
Je to moc nebezpečné.
Pro oba.
I pro něj.
Bylo tvé.
Nepoznáš ho.
To jsem nechtěla.
Ani ty.
Tak proč jsi šel a mě tu zanechal samotnou?
Bezbrannou.
Bez šance.
Bez života.
Nejsi zde a přitom mě pronásleduješ.
Zaháním tě.
Jsi přízrak.
Nic hmotného.
Naše láska mohla být hmotná.
Nebude.
Protože jsi odešel.
Slzy nepomohly.
Odešly také.
Už se sype jenom hlína.
Slzy uschly.
Proměnily se v bílý prach.
Snáší se k zemi.
Ke které?
Jsi tam někde na ní?
Potřebovala jsem tě.
Tak jako dnes.
Proč mě opět nedržíš za ruku?
Hlaď mé vlasy.
Milovala jsem tě.
Tak proč jsi k sakru sliboval, že mě neopustíš?
Přece jsi šel!
Už nežiješ…
Pro mě jsi zemřel.
Jenomže já zemřela pro tebe.
A ty to víš…
Nespatřím tě.
Ty nespatříš mě.
Protože jsi šel…
Za kým?
Nevím, nechci to vědět.
To mi nepomůže.
Jsem mrtvá.
Zemřela jsem, když jsi odešel.
Miloval jsi mě?
A přesto jsi šel?
Vidím tmu nebo nevidím nic?
Je tu prázdno.
Chladno.
Vločky dopadly.
Jako mé tělo.
Jsou i stejně chladné.
A bílé.
Neřekl jsi sbohem.
Proto bloudím v tmě.
Hledám poslední rozloučení.
Nevyčítám ti to.
Odpouštím.
Je to tady.
Mohu v klidu odejít.
Ty tu však ještě budeš.
Aby ses trápil.
Promiň mi to.
Musím jít.
Tak jako ty.
Hlavně mi něco slib.
Ať mohu v klidu odejít.
Hlavně už nic neslibuj…
Jsme domovem:
670 povídek
od 235 autorů
z 771 registrovaných.
Diskuse je na našich stránkách
Potter Web CZ