Když Brumbál  skončil s představováním sedla si Tonks ke stolu vedle Remuse a všichni si začali povídat. V kuchyni byla velmi dobrá nálada, když se v chodbě ozval nějaký hluk:

„ Mudlovští šmejdi….. pošpinili dům mých předků….. krvezdádce zaplnil dům mudlovskými šmejdy a zrůdami….. kdyby to jen viděla moje paní…. Taková lůza….“

Dveře do kuchyně se otevřely a dovnitř vešla jenom dívka, které mohlo být 15 nebo 16 let.

„ Co to bylo? To jsi neměla na svědomí ty že???“ zeptala se s obavami Tonks.

„ Ne to byl Krátura. Domácí skřítek. A já jsem Hermiona Grangerová – mudlovská šmejdka podle něj.“ Usmála se smutně Hermiona a podávala Tonks ruku.

„ Ahoj. Já jsem Tonks. Nejsi na řád ještě trochu mladá??“

„ No to asi jo a proto taky nejsem členem…. Zatím teda….. chodím do třídy s Ronem a Harrym a tak tady trávím prázdniny a pomáhám vyklízet štáb.“

„ Jo aha tak to jo, už jsem se lekla, že za nás bojují i děti. Nic proti…“ dodala rychle Tonks když viděla pohledy všech nezletilých v místnosti.

Hermiona se usadila mezi Rona a Ginny poklidný hovor se zase rozběhl. Dora si nemohla nevšimnout, že po ní její soused občas pokukuje – a né že by jí to bylo nepříjemné, jenom ji to nutilo taky se tím směrem chvílemi podívat.

„ Doro, máš nějakého přítele?“ zajímalo Chariho.

Dora trochu zrůžověla:  proč se na to ptáš?“

„ No totiž pamatuji si, že jsi na škole chodila s tím Mrzimorským prefektem. Tak mě zajímalo, jestli spolu stále jste?“

„ No byli jsme spolu do minulého roku. Měli jsme se brát, ale asi měsíc před svatbou jsem si všimla zvláštního znamení na jeho levém předloktí. Tak jsem mu dala sbohem. A on mě n oplátku slib, že mě dostane ať to stojí co to stojí…“ Dora se hořce usmála a všichni v místnosti byli jako v transu.

První se vzpamatoval Charlie a bylo mu trapně, že je za to ticho zodpovědný. „ To je mi líto…,…netušil jsem…,.. vypadal celkem mile….,… docela jste se k sobě hodili……, …tenkrát…“ vykoktal ze sebe

Dora to už nevydržela a začala se smát. „ No to jo, strašně jsme se k sobě hodili. Dokážeš i představit naše soužití???“ smála se Dora a vždy mezi výbuchy smíchu začala předvádět imaginární rozhovor dvou lidí:

„ Ahoj miláčku, jak jsi se dneska měla?

„ Ahoj zatíčko dobře, podařilo se nám přerušit plány tvého pána.“

„ ale to d vás nebylo moc hezké. Náš pán vám to vrátí.“

„ O tom nepochybuji. Co si dáš k večeři?“

To už nevydržel nikdo v místnosti a všichni se začali hrozivě smát. Nikdo si ani nevšiml, že se ve dveřích objevil někdo další. Byl to vysoký, hubený muž, s delšími tmavými vlasy a asi nikdo by si nemohl nevšimnout jeho bouřkově šedo-modrých očí.

„ Eh, ehm, můžu se zeptat čemu se tady tak smějete? Tak bych se rád pobavil.“

Všichni se jako na povel přestali smát a obrátili své zraky k novému příchozímu.Dora si ho zvědavě prohlížela. Někoho jí hrozně připomínal, ale koho?

Jak první se vzpamatoval Remus:

„ Je Siriusi, no konečně. Máme nového člena řádu a musím uznat, že je s ním hrozná sranda.No spíš s ní.“ Šibalsky se Rem usmál a při tom mrkl na Doru.

„ Vážně? A kdopak to je?“

„ No vlastně stejný krvezrádce jako ty“ zašklebil se Fred

„ Hele bacha Frede podle naší rodiny nejsem krvezrádce, ale Mudlovská šmejdka. To moje matka je Krvezrádce.“

„ Ale, ale tak to jsem zvědav.“ Smál se Sírius. A slova se opět ujal Remus

„ Tak dovol abych ti představil Nymphadoru Tonks,  která nesnáší své jméno a tak ji prosím říkej jenom Tonks.“ Zašklebil se Lupin a předstrčil před sebe Tonks.

„ No to mě podrž. Jsi hrozně podobná své mamce.Stejně krásná“ a šibalsky na ni mrkl.

„ Dík, ty taky vypadáš celkem dobře, kdy uvážíme co máš za sebou.“

„ Hmmm tak to ti pěkně děkuji za poklonu.“ Zašklebil se Sírius a přitiskl Doru k sobě.