Informace
Jsme domovem:
670 povídek
od 235 autorů
z 770 registrovaných.

Diskuse je na našich stránkách Potter Web CZ

Španělský malíř od LilyannThumn
[Komentáře - 5] Tisk
- Velikost písma +
Autorská poznámka:
Mělo to být krátké...

Víš o něm víc než to, že byl malířem španělské války, lidské ješitnosti a omezenosti, přízraků duše, nemravné svátosti, penězi přesycené aristokracie?

Abych se přiznala, dokud jsem neviděla Formanův film, nevěděla jsem ani tohle. A co jsem v něm spatřila, jak mi ho pan Forman předvedl? Zkusím to popsat…

Nejprve musím začít svou domněnkou, že Formanův Goya není takový, jaký byl, a ani příběh, který jsem shlédla, není založený na pravdě. Pan režisér si jej prostě vymyslel, například styl mučení Inés byl v Goyově době už minulostí… Potřeboval prostě nějaké postavičky zařadit do příběhu, který se mu zrodil v hlavě, a ejhle - Goyova doba je přesně to, co hledám! Tak asi takhle si představuji, že film vznikal. Tím však nechci říct, že by to celé byla fikce, protože válka s Francií, kdy Španělsko ovládl Napoleon Bonaparte a posléze Angličané, se opravdu stala. Nechci vás tu dál nudit svým konspiračními teoriemi, ale Goyovy přízraky není životopis Španělského malíře. A proč to všechno píšu? Abych si zajistila obhajobu, že nepopisuji Goyu takového jaký byl, ale takového jakého mi ho předvedl Miloš Forman.

Francisco Goya byl dobrým pozorovatelem. Nemaloval jen královskou rodinu a španělskou šlechtu, ale i obyčejné lidi, jež mohl den co den potkávat. Vše, co oko spatřilo, ruka dala na papír. Avšak po čase už to nebylo jen oko, ale i duše nařizovala… Jenomže proč předbíhat?

Jaký by mohl být člověk, který miloval, ale pro lásku - jak pro osobu, tak pro cit - nic neudělal? Co bys o něm řekl? Že nemiloval dost? Neznal své touhy? Nesleduje Americké filmy? Nechápe, bojí se, nevěří si? Ano, v době, kdy zajali jeho múzu Inés pro podezření, že je Židovkou, ho takto vidím. Nebyl hrdinou. Stal se tím krčícím se mužem v rohu názorů a bojovnosti. Jeho strach, hloupost a souhlasné přikyvování hlavou se mu stane osudným. Příjde o sluch a duchové mysli se zjeví.

Jaký bude potom? Stejný? Něco mu přec zůstane; láska a pozorovací schopnosti. O patnáct let později, kdy zbědovanou Inés propustí z vězení (díky vojenskému převratu), se jí konečně bude snažit pomoci. Najít dceru. Toliko pro zbožňovanou osobu. Nyní už se nebojí, popoháněn vlastními představami koná to, co by mohlo být nejlepší pro múzu. Jenomže na konání dobrých skutků už je pozdě. Osud pomůže bláznivé Inés sám.

Hluchý, nadaný Goya zůstane ovládán jen svým nitrem. Promítaném do šílenství. Může si za to sám a může za to jeho doba. Děj hrůz, prostopášné Španělsko, smrt, život, vášeň, nahotu, dějiny to vše zaznamenal. To vše ho jistým způsobem utvářelo, až mu to vzalo rozum a sluch. Chudák Francisco

Dával zaslouženou lítost. Byl spravedlivý, ale i zahleděný do sebe. Talentovaný. Naslouchal, přestože neslyšel. Zuřil ve svých obrazech, měl proč. Nenáviděl, měl koho… Svou cestou šel sám. Cestou černé a rudé, falešné i pravdivé, pustou a přec tak plnou. Ale každá cesta někde končí. Kam až došel on?





Do okénka povinně napište číslicemi třista šedesát pět
Okénko 

Poznámka: Můžete zaslat hodnocení, komentář nebo obojí. Nezapomeňte na okénko.