Viděla ho, klečel na kolenou se svěšenou hlavou. Dlouhé, černé vlasy mu zakrývaly obličej, kdysi tak pohledný a nyní plný bolesti. Ještě se s jejich smrtí nesmířil a to se to stalo před třinácti lety. Jak ale pomoci?

Ztráta nejlepšího přítele se na něm podepsala. Aristokratické rysy zhrubly, v očích již neměl jiskru, kvůli které ho dívky obdivovaly, která mu dovolovala dělat vtípky na úkor druhých, díky které trávil volné večery po trestech. Kde je vznešenost rodu Blacků?

Zrada od dalšího kamaráda bolí skoro stejně. Jak to mohl udělat?

Kirsten ho také opustila. Zemřela v boji. Pro něj. Zachránila ho a sama za to zaplatila, ale on za tuhle cenu přežít nechtěl! Ona odešla, láska zůstala. Proč zůstávat zde, když může být bez starostí?

Nechali ho, měl odejít s nimi. Tady nemá nikoho. Nebo ano?

Stačí ukázat cestu. Už se po ní vydá sám.

'Harry tě potřebuje, Tichošlápku.'

Usmála se a odešla. Něco však zůstalo. Naděje.