Informace
Jsme domovem:
667 povídek
od 234 autorů
z 757 registrovaných.

Diskuse je na našich stránkách Potter Web CZ

Tuhle statistiku jsme zavedli 13.4.2006
TOPlist
Pár slov o květině od Luna
[Komentáře - 4] Tisk
- Velikost písma +
Autorská poznámka:

Má před sebou nejkrásnější den svého života. Alespoň si to všichni myslí. A co ona? A proč se vlastně vzali?

Psal jsem to sem přímo, tak se omlouvám za případné chyby. Až nějakou najdete, napište ji do komentářů.

Což ovšem neznamená, že nedoufám i v hodnotící komentáře ;-)

Stála nahá v koupelně a mechanickými pohyby si rozčesávala vlasy. V zrcadle proti ní se odrážela její bledá tvář, ale ona ji neviděla. Plně ji zaměstnávaly vzpomínky.

Uklouzla na schodech a zlomila si nohu. Celá skupina prváků se zastavila a přes zábradlí se naklonila její sestra s vyleštěným prefektským odznakem na hrudi. "Jsi v pořádku?"

"Mám něco s nohou," odpověděla jí plačtivě.

Její sestra tlumeně zaklela a chystala se k ní sejít, když se ozvalo: "Odveď tu bandu na kolej, já se o ní postarám." Byl to druhý z dvojice prefektů. Její sestra bez váhání kývla a odvedla ostatní prváky pryč. On ji vzal do náruče a odnesl na ošetřovnu. Nebála se. Znala ho. Patřil mezi přátele její sestry a i jejich rodiče se znali. Párkrát u nich byl na návštěvě. Choval se k ní vždy laskavě, třebaže s určitým vnitřním pobavením, které vzbuzují malé děti u starších. Nikdy ji nepopichoval, což se bohužel nedalo říct o všech přátelích její sestry. Už tehdy si zakládal na svém uhlazeném chování.

Odložila hřeben, vyšla z koupelny do svého pokoje, vzala z postele bílé prádlo a oblékala si ho stejně bezmyšlenkovitě, jako se předtím česala.

Tohle příjemné chování k ní si udržel, jen vnitřní pobavení a dětskou zamilovanost do prince vystřídal vzájemný respekt. Byla výborná čarodějka teoretička, on výborný čaroděj praktik. Oba uznávali schopnosti toho druhého v oblasti, která jim moc nešla. Dokonce mu vymyslela několik kouzel. Ona sama z nich zvládla jen jedno, ale znala postupy a věděla, na čem stojí účinky, což zase nevěděl on, ale zato se mu všechna zaklínadla podařila na první pokus. Pochopitelně se už nevídali ve škole, odkud po třech letech odešel s velmi slušnými výsledky z OVCE, ale jen sporadicky o prázdninách u nich doma, kde byl vždy vítaným hostem.

Téměř neslyšně dovnitř vklouzla její matka. "Pomůžu ti s účesem a oblékáním," usmála se na ni povzbudivě.

Žádostí o ruku ji dost překvapil. "Jak bych mohla odmítnou člověka, který mi před deseti lety dal tak nádherného medvídka," pokusila se o vtip hned jak se vzpamatovala. "Jen mi řekni," zahleděla se mu pevně do očí, už dávno nebyla tou vyděšenou malou holkou: " proč zrovna já? Vždycky se na tebe lepily holky z těch nejlepších rodin, proč zrovna já? A nemluv o lásce, i kdybys mě miloval, stojíš moc pevně nohama na zemi na to, abys nechal své city rozhodovat o tak důležitém životním kroku."

"Ty jsi přece taky z nejlepší rodiny, to zaprvé. A zadruhé nevím, jestli tě miluju nebo ne, ale rád tě mám. Vybral jsem si tě, protože máš mozek, ale nemusíš si nic dokazovat. A protože si tě vážím. A protože jsi dost špatná v praktické magii. Nastávají těžké časy. Já tě ochráním."

Nebylo proč se rozmýšlet. O hodinu později ohlásili svým nadšeným rodinám své zasnoubení.

"Mami?" zeptala se tiše a pohlédla do zrcadla nad toaletním stolkem, jak jí právě matka hůlkou vytváří umnou loknu.

"Ano, zlato?"

"Řekni mi popravdě, myslíš, že dělám dobře?"

"A co si myslíš ty?"

"Mám ho ráda, ale nemiluju ho."

"Na to jsem se neptala. Když se podíváš kolem sebe, myslíš, že dobré manželství zajistí láska? Podívej se na svou sestru, tvrdohlavě si v poblouznění vzala toho blbce a dnes lituje a to to nejsou ani čtyři roky. O tvé druhé sestře raději ani nemluvím. A podívej se na mě a otce. Nám sňatek domluvili rodiče a jsme ukázkou vzorného manželství."

"Měla bych být štěstím bez sebe. Beru si hezkého bohatého muže z výborné rodiny, inteligentního, který si mě váží a s kterým si rozumíme. Ale..."

"Ale?"

"Ale teď mám z toho divný pocit. Jako by mi něco říkalo, abych tu svatbu zrušila."

"Nesmysl, drahoušku, tak si připadá každá nevěsta. To já se ve svůj svatební den zamkla v koupelně a tři hodiny mě odtamtud nemohli dostat. Však mi to taky tvůj otec dodnes s úsměvem připomíná," řekla ta drobná žena laskavě.

"Skutečně?" Trochu ožila.

"Skutečně," potvrdila jí matka a dopla šaty. Už zbývaly jen šperky a závoj. "Už si myslíš, že děláš dobře?"

"Ano."

"Tak já taky," usmála se na ni matka a krátce se s dcerou objala.

                                                            *****

Z vlastní svatby si pamatovala jen útržky. Manželský slib... první manželský polibek, vlastně úplně první polibek... první manželský tanec... gratulace... dary... a pak už jí všechno splývalo až do chvíle, kdy polonahá stála vedle nádherné prastaré manželské postele a vedle stál její téměř nahý manžel.

Tímhle okamžikem se ji sestra snažila vyděsit, ale ona dobře poznala, že si převážnou část vymýšlí. A kromě toho jí matka všechno vysvětlila, když přišla do puberty. Přesto byla teď hrozně nervózní.

Její manžel jí zajel rukama do plavých vlasů a přitáhl si její obličej blíž, aby jí uštědřil polibek, po kterém se roztřásla nikoli nervozitou. Pak se trochu odtáhl a povzbudivě se na ni usmál. "Neboj se, neublížím ti. Slibuju."

                                                                *****

O dost později si leželi v posteli v náručí a usmívali se do tmy.

"Děkuju," zamumlala ospale. "Děkuju, že jsi ten slib splnil." A pak se její dech zpomalil a oddychování prohloubilo. Její manžel se ještě chvíli usmíval do tmy a pak ji políbil na čelo.

"Tobě nikdy neublížím, Narcisso."





Do okénka povinně napište číslicemi třista šedesát pět
Okénko 

Poznámka: Můžete zaslat hodnocení, komentář nebo obojí. Nezapomeňte na okénko.