Informace
Jsme domovem:
670 povídek
od 235 autorů
z 770 registrovaných.

Diskuse je na našich stránkách Potter Web CZ

Život s.... od HaRoHe
[Komentáře - 8] Tisk Kapitola nebo Povídka
- Velikost písma +
Autorská poznámka:
    Takový úvod do děje......
Ginny seděla u otevřeného okna a pozorovala ozářený Londýn. Před sebou měla otevřenou učebnici, ze které se učila na zítřejší zkoušku. Byla poslední a nejdůležitější za celé čtyři roky, co chodila na vysokou školu.
     Nebavilo ji to. Všichni profesoři jí nadržovali, hlavně proto, že její otec byl ministr kouzel. Škola se jí tímto neskutečně zprotivila, chtěla si své výsledky vybojovat sama. Nesnášela, když někdo dělal věci za ni.
     Když se vrátila z minulosti, dlouho si nemohla zvyknout na nové věci, které na ni všude čekaly. Všichni ji na ulici zdravili, dokonce měla stále za patami Malfoyovi, kteří se jí nesmírně vnucovali. Zvali ji na různé večírky a Draco si ji chtěl vzít! Všemu se smála, protože už dávno měla vybráno.
      Milovala Severuse Snapea. Pár lidí ji od toho odrazovalo, solí v očích jim byl věkový rozdíl mezi nimi, ale ona je absolutně ignorovala.
       Přetrpěla Harryho svatbu s Cho. Musela se přemáhat, aby tam vůbec šla, ale byla pozvána jako jeden z nejdůležitějších hostů. Na svatební hostině si povídala s Poberty, samozřejmě kromě Petra, o kterém akorát věděla, že sedí v Azkabanu.
       Chtělo se jí smát, když viděla, že Sirius nemá ani pojetí, že mluví s dívkou, o kterou kdysi stál. Teď to pro něj byla jen dobrá kamarádka jeho kmotřence a dcera ministra.
        Už před jejich svatbou nastoupila na vysokou školu. Rozhodla se podrobněji studovat lektvary, jelikož se Severusem domluvila, že mu bude v Bradavicích pomáhat s výukou.  Už to zařídil i u Brumbála.
        Rodiče moc nesouhlasili, především matka, ale Ginny uměla dobře přemlouvat. Vybrala si k tomu Ronovu svatbu. Molly byla v sedmém nebi, takže by jí dovolila cokoliv. To bylo, když měla nastoupit do třetího ročníku.
        Tehdy žila jen ve strachu. Začali se objevovat skrytí Smrtijedi a napadali významné budovy. Když je bystrozorové všechny pochytali, obviňovali za všechno Severuse, že byl pravá ruka Voldemorta, a že všechno organizoval. Zdálo se, že nepomůže ani Brumbál spolu s jejím otcem, takže to nevydržela a nervově se zhroutila. Ležela v horečce celý měsíc s nikým nepromluvila až do té doby, kdy ji navštívil sám Severus. Oznámil jí, že je zproštěn veškerých obviněních a taky ji požádal o ruku.
        Ginny pohlédla na svou levačku, na které se blýskal zlatý snubní prstýnek. Ano, opravdu se vzali. 31. července, což Severuse nemálo naštvalo, ale překousl to, vždyť ji přece miloval. Harry se mohl potrhat smíchy, když mu řekla, kdy se budou brát. V její nové minulosti, byla jako malá do Harryho zamilovaná stejně tak, jak si to sama pamatovala.
         Rozhodla se, že se přece jenom začne učit. Protřela si oči a snažila se vnímat slova, která četla. Nemohla se ale soustředit. Pořád se jí do mysli vkrádala jiná myšlenka.
         Po škole bude konečně bydlet u Severuse!  Tedy jen do konce prázdnin, potom spolu pojedou do Bradavic, ale stejně se těšila.
         S úsměvem zaklapla učebnici a zamířila do koupelny. Pro dnešek toho má dost, buď zkoušku složí nebo ne.
          Vlezla pod studenou vodu. Otřepala se, ale za chvíli si na ledovku zvykla. Začala přemýšlet o své nové minulosti.
         Měla v mysli vzpomínky, které vlastně nikdy nezažila. Pořídila si myslánku a často do svých vzpomínek nahlížela. Zjistila, že už od útlého dětství byla dobrou kamarádkou Draca Malfoye nebo dalších individuích ze Zmijozelu. Při tomto pomyšlení se jí zvedal žaludek. Jen si nikdy nepamatovala na Severuse jako na profesora. Později jí vysvětlil, že nastoupil do Bradavic až ten rok, kdy věděl, že se vrátí.
         Vylezla ze sprchy a utřela se. jen v ručníku šla zpátky do pokoje a oblékla si noční košili. Rozestlala si, zavřela okno a zatáhla závěsy. Byla na pokoji sama, což byla jedna z výhod vysoké školy.
          Vrátila ručník na své místo a lehla si do postele. Hůlkou zhasla světlo a přetočila se ke stěně.
          Ráno se probudila celkem brzy, jinak každý vstávala na poslední chvíli. Protáhla se a šla se opláchnout. Oblékla si ten nejlepší hábit, který našla a vydala se na snídani. Jídelna byla podobně zařízena jako Velká síň v Bradavicích, až na to, že zde neseděli profesoři a byla menší.
          ,,Ahoj,“ pozdravila ji Isabella , která bydlela ve vedlejším pokoji. ,,Jsi připravená?“
         ,,No trochu,“ odpověděla Ginny, zatímco si na talíř nakládala toasty.  ,,Včera večer jsem to vzdala.“
         ,,To já se učila pozdě do noci,“ povzdechla si Isa . ,,Ale teď se mi chce spát.“
         ,,Tak vidíš, neměla jsi to přehánět, buď to umíš nebo ne,“ pokrčila rameny Ginny .  ,,Před zkouškou by ses neměla moc přepínat.“
         ,,Nech si ty kecy,“ odbyla ji Isabella. ,,Stejně si myslím, že to neumím a jsem nervózní jak pes:“
         ,,Já vůbec ne,“ zamumlala Ginny s plnou pusou.
         ,,Tobě se to řekne, když ti všichni profesoři nadržují,“ vyplázla jazyk Isa. ,,A teď jsem si vzpomněla, co jsem ti chtěla. Jaké je to být vdaná? Chci to vědět jen tak informativně.“
         ,,Moc toho není. Mám na ruce prstýnek, nejsem Weasleyová a slečna a hlavně někoho miluji,“ pohodila hlavou Ginny.
         ,,To toho opravdu moc není, takže do toho taky brzo asi vletím,“ usmála se tajemně Isabella. Ginny se málem udusila čajem, který zrovna pila.
         ,,Tak proto ty časté tajné vycházky, při kterých jsem tě kryla. A kdo je ten šťastný?“ zajímala se. ,,Celkem by mě to štvalo, kdybys měla lepšího než já!“ pronesla  s úšklebkem, ale nemyslela to tak.
         ,,To určitě nemám, jelikož ten můj nevlastní Merlinův řád 1. třídy, ani není národní hrdina, který přemohl Voldemorta."
         ,,Tak, kdo to teda je?“ ptala se dál zvědavě Ginny. ,,Znám ho?“
         ,,Určitě a dost dobře. Já sama se s tím nesmím moc chlubit, protože se opravdu scházíme tajně,“ posmutněla Isabella. ,,Jeho otec mě nesnáší, hlavně proto, že mám mudlovský původ.“ Ginny náhle svitlo.
         ,,Draco Malfoy?“ zkusila, a když Isa přikývla, poplácala ji útěšně po zádech. ,,Jeho otce to časem možná přejde, ale jak to, že se Draco o tebe začal zajímat, když je v tomhle směru úplně stejný jako Lucius!“
         ,,Prozradil mi, že je to jen přetvářka kvůli rodině,“ oznámila Isabella. ,,Říká, že mě miluje a já mu to věřím.“
         ,,Přeji ti to,“ pousmála se Ginevra. ,,Štěstí musí mít každý, nejen určití lidé.“
        ,,Jako třeba ty. Já ti někdy tvůj život skoro závidím,“ zasnila se Isa. ,,Za manžela Snapea, za otce ministra kouzel, bratři výborně zaměstnaní - ,“ chtěla pokračovat, ale Ginny ji přerušila.
        ,,Nestojím o slávu, ale o lásku,“ zamračila se Ginevra. ,,Mě nezajímá kariéra, nevím, co na ní všichni vidíte.“
        ,,Promiň,“ omlouvala se Isabella. ,,Neměla jsem o tom začít mluvit.“
        ,,To nic,“ usmála se Ginny. ,,A jsem ráda, že jsi se mi svěřila. Nepůjdeme už?“ zeptala se, když pohlédla na hodinky. Bylo za pět minut osm.
        ,,Jasně,“ přitakala Isa a celá se strachem rozklepala. Ginny zavrtěla hlavou a vstala od stolu. Isabella ji následovala.
        Přišly k učebně, ve které měla zkouška probíhat. Byla tam už většina spolužáků, se kterými chodily do ročníku.
        ,,Já se hrozně bojím,“ zašeptala Isa.
        ,,Čeho?“ usmála se Ginevra. ,,Mozkomor tam na tebe nečíhá, Smrtijedi a Voldemort taky ne, takže tě vůbec nechápu. Zlo je pravý strach.“
         ,,Říkáš to tak, jak by jsi to někdy zažila,“ poznamenala Isabella. Ginny se hořce pousmála. Kdyby jenom věděla….
         ,,Isabella Beronollová,“ ozvalo se. Isa byla při vší smůle první v abecedě. Zhluboka se nadechla a pomalu se vydala do třídy.
         ,,Držím ti palce!“ stačila za ní křiknout Ginny. Rozhlédla se kolem sebe. Všichni si něco polohlasně opakovali.
         Po chvíli se z učebny vynořila Isabella. Byla o poznání veselejší než předtím a na Ginny se usmála, potom se vydal do svého pokoje.
         Ginny se opřela o chladnou zeď a zavřela oči. Snažila se nesoustředit na to, co ji za chvíli čeká, ale moc to nešlo, když si všichni kolem šeptali různé přípravy lektvarů. Později se jí to podařilo, dokonce přestala vnímat koho profesoři volají ke zkoušce.
         ,,Ginevra Snapeová,“ zaslechla, což ji dostatečně probralo. Namáhavě se odlepila ode zdi a vykročila ke dveřím učebny. Přece jenom nervozita dorazila. Vstoupila dovnitř a zavřela je za sebou.
         ,,Dobrý den,“ vydechla a postavila se před profesory, kteří se na ni přívětivě usmívali.
         ,,Dobrý, dobrý. Vás bych raději ani nezkoušela, podle vždycky všechno umíte, ale zákon je zákon,“ usmívala se jedna profesorka a Ginny měla sto chutí na ni vypláznout jazyk. ,,Tak si pojďte vybrat téma.“
         Ginny hrábla do malé krabičky a vytáhla jeden složený papírek. Podala ho zpátky profesorce, která se do něho začetla.
          ,,Takže, Vlkodlačí lektvar,“ řekla. ,,Tak nám o něm řekněte, všechno co víte.“ Ginevra se usmála. Teď hlavně věděla, že tuhletu zkoušku zvládne.





Do okénka povinně napište číslicemi třista šedesát pět
Okénko 

Poznámka: Můžete zaslat hodnocení, komentář nebo obojí. Nezapomeňte na okénko.