Informace
Jsme domovem:
667 povídek
od 234 autorů
z 760 registrovaných.

Diskuse je na našich stránkách Potter Web CZ

Tuhle statistiku jsme zavedli 13.4.2006
TOPlist
Život s.... od HaRoHe
[Komentáře - 8] Tisk Kapitola nebo Povídka
- Velikost písma +
Autorská poznámka:
           ,,Můžeš mi, prosím tě, říct kam jdeme?“ ptala se Ginny Severuse. Od té doby co vykročili z Doupěte, kam si pro ni přišel, ji zavázal oči a přemístil se s ní bůhvíkam.
           ,,Měj trpělivost, miláčku,“ zašeptal sladce. ,,Za chvíli tam budeme a kdybys viděla na cestu, nebylo by to vůbec žádné překvapení.“
           ,,Nemám ráda překvapení,“ zabručela. ,,Vždycky jsem z nich měla depku.“ Najednou ucítila jeho rty na svých.
           ,,Věřím, že tohle bude příjemné překvapení.“ Ginny se už dál na nic neptala a nechala se vést. Zastavili se.
           ,,Už jsme tady?“ zeptala se z nadějí, že to utrpení už skončí. Uslyšela, jak odemyká nějaké dveře a vede ji dovnitř. Chtěla si strhnout šátek, který měla ovázaný kolem očí, ale Severus ji ruku zarazil.
           ,,Ještě ne,“ řekl a vedl ji dál. Šli po schodech dolů. Staré schody vrzaly a Ginny se opatrně chytla zábradlí. Zdálo se jí, že tenhleten povrch zná, ale nemohla si vybavit odkud.
            ,,Tak jsme tady,“ vytrhl ji z přemyšlení Severusův hlas. Nedočkavě si z očí sundala šátek a rozhlédla se kolem. Tuhle pochmurnou kuchyň znala.
            ,,Grimmauldovo náměstí,“ vydechla překvapeně. ,,Co tady vlastně děláme?“
            ,,Koupil jsem to od Blacka,“ odpověděl Severus. ,,Říkala si, že se ti tady hrozně líbilo, takže toto byla maličkost,“ pohodil hlavou.
            ,,Děkuji,“ skočila mu kolem krku a políbila ho. ,,Udělal jsi mi velkou radost, ale potřebuje to tady uklidit,“ pustila ho a kriticky se začala prohrabovat poličkami se zaprášeným nádobím.
            ,,Teď prosím nezačínej,“ rozesmál se Sevie.
            ,,A proč ne?“ otázala se jeho milovaná. ,,A ty mi pomůžeš,“ zapíchla mu prst do hrudi.
            ,,Prosím ne!“ zaškemral Severus. ,,Jen to ne!“
            ,,Ale Sevíku,“ zasmála se Ginny. ,, Až takový odpor?“
            ,,Neříkej mi Sevíku!“ zamračil se.  ,,A radši pojď dělat něco příjemného.“
            ,,Budu ti říkat jak chci,“ Ginny na něho svůdně zamrkala. ,,A navíc, nejprve povinnosti a až potom zábava. Víš co? Zatím tě nebudu trápit, takže teď jen vytáhneš všechno nádobí z poličky a utřeš prach. A ručně, žádná hůlka nebo se dneska obejdeš bez těch příjemných věcí!“ pohrozila mu a vydala se hledat potřebné věci.
             Severus si pro sebe něco mumlal, zatímco vytahoval nádobí ze všech poliček. Tyhle práce nenáviděl, ale nic s tím nemohl dělat. Pokud si proti sobě nechtěl poštvat Ginny, musel alespoň trochu poslouchat.
              ,,Tak jsem zpátky,“ vrátila se k němu Ginny a nesla mu hadr. ,,No, moc si s tím tady nepohnul. Jdu vytírat všechny podlahy, což mi bude trvat pěkně dlouho, takže by jsi to mohl všechno stihnout, ale u tebe člověk nikdy neví.“ Než stačil Severus něco říct, zmizela za dveřmi. Zaklel a znovu se pustil do práce. Po chvíli z něho teklo, a tak si sundal dlouhý plášť.
              Do večera se kuchyň leskla. Byl na své dílo jak se patří pyšný. Hned se běžel pochlubit Ginny.
             Když ji uviděl, úplně zapomněl na to, co jí chtěl říct. Seděla na schodech a spala. Vedle ní ležel mop a kbelík plný špinavé vody. Usmál se, opatrně ji zvedl do náruče a chtěl ji odnést nahoru, ale ona se okamžitě probudila.
             ,,Co to děláš?“ vykřikla a okamžitě mu seskočila z náruče. ,,Čekala jsem až uklidíš kuchyň, abych tam mohla vytřít, takže jsem si tady sedla a -,“ zarazila se .
             ,,Usnula,“ doplnil ji Severus. ,,Já to za tebe dodělám. Poličky už jsou uklizené, vymyl jsem dokonce i dřez a sporák.“
             ,,Šikovný kluk,“ pochválila ho a dala mu letmou pusu. ,, Půjdu nakoupit něco na jídlo, a než se vrátím, tak ať to tady máš hotové,“ zamávala mu a odběhla. Slyšel, jak se za ní zabouchly dveře.
             Vyměnil vodu a začal vytírat. Neměl hotovou ani polovinu a už ho strašlivě bolela záda. Nemohl uvěřit, že Ginny dokázala vytřít celý dům bez jediného postěžování. S vypětím všech sil se znovu sehnul a vytřel celou kuchyň dřív než přišla.
             ,,Já věděla, že to dokážeš,“ usmála se Ginny, když ho našla zmoženého sedět na židli. ,,Za odměnu dostaneš večeři a teď si můžeš odpočinout.“
             ,,A nic víc nedostanu?“ škádlil ji a přitáhl si ji na klín. Nečekala to, takže se jí nákup rozsypal po zemi.
             ,,Dívej, co jsi provedl!“ zlobila se, ale stejně se mu schoulila v náruči. ,,Moc jsi mi chyběl, myslela jsem, že to bez tebe ve škole nevydržím.“
             ,,Tak hrozné to snad nebylo,“ pousmál ji Severus, ale nepřiznal, že jemu taky moc chyběla. Zvedl jí hlavu a hladově ji políbil. Deset měsíců odloučení bylo poznat. Zarazila ho až se jí rukou dobýval pod halenku.
             ,,Teď ne,“ vymanila se z jeho sevření a upravila se. Posbírala všechno to, co se jí vysypalo a stoupla si k plotně. ,,Co chceš, abych ti uvařila?“ zeptala se.
             ,,Od tebe sním všechno a opravdu ti nemám pomoct?“ poptal se, když viděl, jak Ginny zápasí s velkým hrncem, který vytahovala.
             ,,Pokud se ti chce, můžeš prostřít stůl, zbytek už udělám sama,“ odpověděla a obratně mávla hůlkou, takže se připravený hrnec naplnil vodou.
             Po nějaké době byla celým domem cítit nádherná vůně. Severus už málem slintal, když mu omáčku nalévala na talíř.
             ,,Nechovej se jako malé dítě, které nedostalo dva týdny najíst,“ pokárala ho se smíchem, když ho viděla. ,,Ještě ani nemůžeš vědět, jak to chutná.“
             ,,Ty vždycky děláš všechno dobře,“ ušklíbl se a hltavě se pustil do jídla. Poznala, že jeho odpověď byla myšlena dvojsmyslně.
             ,,Sprosťáku!“ ohnala se po něm lžičkou, kterou nabírala brambory. ,,Na co ty pořád nemyslíš!?“
              ,,Stále a jenom na tebe!“ rozesmál se, když viděl její výraz, se kterým očekávala, co řekne. ,,Na nic jiného.“
               ,,To je dobře, protože jinak by jsi něco zažil,“ žertovala Ginny. ,,A teď jez, vystydne ti to.“ Dojedli mlčky.
                ,,Umyju nádobí, ano?“ nabídl se Severus a začal sklízet za stolu. Ginny udiveně zvedla obočí.
              ,,Copak ti to už dneska nestačilo?“
              ,,Naopak mě to začíná bavit,“ odbyl ji a s plnýma  rukama zamířil ke dřezu. Ginny na něho civěla s otevřenou pusou.
              ,,Nemám ho alespoň utřít?“ zmohla se konečně na slovo.
                         ,,Ne, to zvládnu sám,“ odpověděl jí a bavil se její udiveností. Sledoval jak malátně vstala a opustila místnost. Napustil vodu a mávl hůlkou.
             Ginny bezmyšlenkovitě utírala prach v přijímacím salónku. Severus ji hodně zaskočil. Celým tímto darem i svou ochotou, kterou dnes překypoval. Většinou jí teda moc nerozdával.
              Vzpamatovala se, až zjistila, že asi pět minut utírá jednu poličku. Rozhlédla se kolem sebe. Nikde neviděla zakrytý obraz Siriusovy matky ani gobelín. Samotný dům už ani nepůsobil strašidelným a zchátralým dojmem, jelikož když nebyl Sirius v Azkabanu, alespoň částečně se o svůj ,,domov“ staral.
              ,,No jo, ale kde je –,“ přerušilo ji ostré prásknutí.
              ,,Krátura k vašim službám,“ uklonilo se špinavé stvoření. Ginny se chytla za hlavu.
              ,,Sevie!“ zavolala dolů ze schodů. Ihned přiběhl.
              ,,Co se děje lásko?“ zajímal se.
              ,,Co tady dělá Krátura?“ zeptala se přímo. Severus se pomalu otočil.
              ,,Hm, tak na toho jsem úplně zapomněl,“ připustil neochotně. ,,Kráturo, musíš mě poslouchat, že?“ Když přikývl pokračoval. ,,Takže já ti teď přikazuji, že máš jít do Bradavic, protože tě tam budeme potřebovat víc než tady. Zajdi za Brumbálem a řekni mu, že tě posílá Severus Snape. On už bude vědět.“ Krátura vykulil oči.
               ,,Opravdu je můj pán Severus Snape? To je pro mě veliká čest, každý skřítek si vás přeje mít za pána. Až jim to budu vyprávět, zblednou závistí,“ uklonil se a s prásknutím zmizel.
               ,,Tak a teď už jsme tady úplně sami,“ otočil se zpátky ke Ginny a objal ji.
               ,,Už to máš umyté?“ ptala se škodolibě Ginny. Severus udělal psí oči.
               ,,Ty to děláš naschvál, že?“ obořil se na ni ublíženě. ,,Chceš mě trápit!“
               ,,To víš, že nechci!“ políbila ho na špičku nosu. ,,Jen by jsme to mohli dodělat.“
               ,,Tak dobře, ale musíš mi slíbit, že se potom vrhneme na ty příjemné věci,“ mávl jí na rozloučenou a seběhl schody do kuchyně.
               Ginny se naopak vydala nahoru hledat ložnici, ve které by se mohli ubytovat. Už předtím si všimla, že v jedné stojí jejich kufry a zdálo se jí, že je za všech nejhezčí.
               Kouzlem vybalila jejich věci a povlékla peřiny. Poté zamířila do koupelny. Vyčistila všechny její části a napustila si vanu. Nasypala do ní sůl a vykoupala se.
               Byla zničená, ale v tašce měla lahvičku posilovacího lektvaru, kterého si usrkla, což jí dodalo trochu více síly. Lehla si do postele a protáhla se.
               Po chvíli přišel i Severus a přilehl k ní. Vzal jí do náruče a zlíbal jí celé tělo. Poddala se skvělému pocitu, který jí prostupoval celým tělem.
               O něco později ležela Ginny opřená o Severusovu hruď. Cítila jeho klidný dech ve vlasech, ale ona sama nemohla usnout. Byla šťastná, konečně měla život, který si vždycky přála. Bude mít práci, kterou si vysnila a hlavně s milovanou osobou po boku, se kterou se nikdy nebude nudit.





Do okénka povinně napište číslicemi třista šedesát pět
Okénko 

Poznámka: Můžete zaslat hodnocení, komentář nebo obojí. Nezapomeňte na okénko.