Jak měsíce ubíhaly, Ginny stále tloustla a tloustla. Skoro se ani nedokázala pohybovat a ve vyučovacích hodinách si neustále musela sedat, nevydržela chodit mezi studenty.
Severus jí stále říkal, že má odpočívat, ale ona stejně nemohla zůstat sedět a nic nedělat. Pořád se do něčeho zapojovala.
Většinu času trávila ve Velké síni nebo občas zamířila do kuchyně, aby jí skřítci dali něco k jídlu. Jedla skoro dvacet čtyři hodin denně a nemohla přestat.
Poté, co se v prosinci Cho a Harrymu narodila malý James, trávila u nich hodně času. Učila se, co a jak, jenže Snapeovi se to moc nelíbilo. Často ho zvali taky, ale on pokaždé odmítl.
Byl zrovna poslední zimní den, když Ginny nesla Minervě nějaké pergameny, které jí dal Severus. Už od rána se necítila dobře, ale i přes Snapeovo naléhání vstala z postele. On sám si zrovna uklízel kabinet, ale nechtěl pomoct. Po dlouhém přemlouvání, při kterém ukáplo i pár slz, ji přece poslal za Minervou.
Když míjela skupinku zmijozelských šesťáků, zachvátily ji předporodní bolesti. Zhroutila se na zem a pergameny se jí rozsypaly po podlaze.
,,Paní profesorko, co vám je?“ přiskočila k ní jedna dívka. Ginny byla ve Zmijozelu celkem oblíbená a tahle skupinka ji měla taky ráda.
,,Musím okamžitě na ošetřovnu!“ zasípala ztěžka. ,,Mám celkem pravidelné stahy, to malé se za chvíli narodí!“
,,Thomasi, skoč za profesorem Potterem, jeho kabinet je nejblíž,“ začala udělovat rozkazy. ,,Kate, ty běž za profesorem Snapem a řekni mu, že jeho žena jde rodit.“ Oslovená okamžitě zmizela za rohem.
,,A co teď, Jane?“ zeptal se jeden chlapec, který zůstal na místě.
,,Umíš vyčarovat nosítka?“ zajímala se a dělala, že jeho otázku přeslechla. Přikývl a mávl hůlkou. Pod Ginny se okamžitě objevila nosítka.
,,Co se děje?“ To se přiřítil Harry a starostlivě si Ginny prohlížel. Situaci ihned pochopil a rychlým pohybem hůlky zvedl nosítka nahoru.
,,Pro koho jsou ty pergameny?“ optal se Harry, když viděl, jak je Jane sbírá.
,,Pro Minervu,“ zašeptala Ginny. Na čele jí vyrážel pot a ona ucítila, jak jí vytéká plodová voda.
,,Okamžitě je zaneste do jejího kabinetu, slečno Cennisnová,“ přikázal. ,,A mimochodem, dostanete dvacet bodů za každého, kdo tady byl s vámi.“ Pak se jim přestal věnovat a zamířil na ošetřovnu.
Kate nesměle přešlapovala před kabinetem profesora lektvarů. Slyšela zevnitř hrozný randál, a tak zaklepala dost hlasitě.
,,Dále,“ uslyšela Snapeův hlas, ze kterého měla vždycky strach. Ji jako jedinou si vůbec neoblíbil, protože byla v lektvarech absolutně nemožná, přiznávala si to i ona sama. Ale nejvíc mu vadilo, že se dostala do Zmijozelu, přestože měla mudlovské předky. Zhluboka se nadechla a vstoupila.
Uvnitř byl hrozný nepořádek. Snape zrovna urovnával obrovské nádoby, plné nějakého odporného slizu. Při pohledu na ten sliz se jí zvedl žaludek.
,,Co potřebujete?“ zavrčel na ni. ,,Nemám teď čas! Je to alespoň důležité?“
,,Ano pane profesore,“ přikývla nervózně. ,,Mám vám vzkázat, že vaše žena právě začala rodit.“ Severusovi vypadla jedna nádoba z ruky. Naštěstí byla jako jediná prázdná.
,,Reparo,“ mávl hůlkou a nádoba se mu zase v celku vrátila do ruky. ,,To má být jako vtip?“
,,Vůbec ne,“ zavrtěla hlavou. ,,Zrovna nás míjela, a potom se zhroutila-,“ nedokončila, protože ji přerušil.
,,Věřím vám,“ ujistil ji. ,,deset bodů pro Zmijozel,“ oznámil a rozběhl se pryč.
,,Chtě-chtěla jsem počkat na Seve-Severuse.“ Ginny zhluboka dýchala, bolestí skoro nemohla mluvit.
,,To už není možné,“ zarazila ji madame Pomfreyová. ,,dítěti je už skoro vidět hlavička, nemůžeme déle čekat. Zhluboka se nadechni a zatlač.“ Ginny poslušně splnila její rozkaz.
,,Už jde opravdu vidět hlavička,“ zaradovala se Poppy. ,,bude to rychlý porod, takže ještě jednou to všechno zopakuj a znovu….“ V tom okamžiku se do ošetřovny přiřítil Severus. Jakmile ho Ginny spatřila,její bolestí zkřivenou tvář rozzářil úsměv.
,,Jak to jde?“ zeptal se Poppy, když doběhl až k její posteli. Sedl si na židli a chytl Ginny za ruku.
,,Výborně,“ ujistila ho. ,,Jen přišla trochu pozdě, ale jinak je všechno v pořádku. Tak a ještě jednou zatlač a ještě-.“ Toto se opakovalo dalších deset minut, až se nakonec ošetřovnou rozlehl křik malého dítěte.
,,Je to holčička,“ usmála se na ně madame Pomfreyová a opatrně ji položila Ginny do náruče. Malá která doposud řvala, se ihned uklidnila.
,,Je tak nádherná,“ rozplývala se Ginny. ,,ale jak se bude jmenovat? Kdyby to byl kluk, tak to bych věděla, ale-.“ Severus se zatvářil zvědavě a přerušil ji.
,,A jak by se teda jmenoval?“
,,Tobias,“ odpověděla. ,,ale zrovna teď mě napadlo jméno pro holčičku,“ pousmála se a zamyšleně na něj pohlédla.
,,Tak to by mě zajímalo jaké,“ ušklíbl se. ,,Doufám, že to nebude Molly, protože by mohla mít něco z tvé matky a to bych asi nevydržel.“
,,Co máš proti mé mámě?“ zamračila se. ,,Abys věděl, chtěla jsem jí dát jméno Eileen, ale když se ti nelíbí jména, která se opakují, tak můžeš vymyslet něco jiného.“ Její příval slov zarazil tím, že ji objal.
,,Je to úplně v pořádku,“ zašeptal jí do ucha. ,,Eileen Ginevra Snapeová, to je nádherné jméno.“
,,Jak dlouho tady budu muset zůstat?“ zajímala se Ginny.
,,Tak tři nebo čtyři dny?“ pokrčila rameny Poppy. ,,Možná i déle, pokud budou nějaké komplikace.“ Opatrně si od Ginny Eileen vzala a šla ji umýt.
,,Miluji tě,“ naklonil se k Ginny Severus a políbil ji. ,,Moc ti děkuji.“
,,A za co?“ usmála se. ,,Vždyť i ty máš na Eileen velkou zásluhu.“
,,No jo, ale já ji neporodil. Nechápu, jak tu bolest můžete vydržet.“
,,Máme asi větší výdrž,“ pozdvihla obočí. Najednou se jí pohled stočil do rohu místnosti.
,,Jejda, promiň!“ vyjekla. ,,Úplně jsem na tebe, Harry, zapomněla!“ Severus se okamžitě otočil.
,,Co tady dělá Potter?“ zeptal se zamračeně.
,,Zhroutila jsem se kousek od jeho kabinetu a to on mě sem přinesl,“ vysvětlila jsem mu. ,,Díky Harry.“
,,Nemáš zač,“ mávl rukou. ,,Tak já raději půjdu. A mimochodem, gratuluji, vám oběma,“ zdůraznil a zmizel za dveřmi.
,,Jak to že to věděl první?“ zeptal se podezřívavě Snape.
,,Už tě to zase chytá?“ povzdychla si Ginny. ,,Pochop, jeho kabinet byl nejblíž a je nenapadlo nic jiného než poslat pro Harryho. Ale pro tebe šli taky hned, neboj se,“ uklidnila ho a schoulila se mu v náruči. Objal ji a jemně ji houpal.
Ten den jim všichni chodili gratulovat; Albus shromáždil celý učitelský sbor a sám přišel v jeho čele. Všichni malou Eileen obdivovali, každý si ji chtěl pochovat. Ginny byla na pohled nejšťastnější člověk na světě a Severuse ještě nikdo nikdy neviděl se tak zářivě usmívat.
Když se Ginny s malou Eileen za čtyři vrátily do sklepení, Severus se snažil splnit Ginny všechno, co jí na očích viděl. Přičaroval nový malý pokojík, do kterého vyčaroval veškeré vybavení, které jeho dcera potřebovala. Ve všech místnostech zapálil v krbu oheň, takže se tam rozlilo příjemné teplo. Ginny byla potěšena.
,,Moc ti děkuji,“ řekla mu Ginny, zatímco Eileen ukládala do postýlky. ,,jsem moc ráda, že si to pro nás dvě udělal,“ otočila se na něj, stoupla si na špičky a dala mu ruce kolem krku. Sotva se políbili, jejich dcera se rozplakala. Ginny se od něj odtrhla a začala ji konejšit.
,,To si asi moc neužijeme, co?“ pousmál se a díval se, jak Eileen přebaluje.
,,Však ona za chvíli usne,“ slíbila mu Ginny. ,,A nechceš ji uspat ty? Mohl by sis to nacvičit,“ podala mu Eileen. ,,Já bych si mezitím odpočinula,“ zamrkala na něj a odběhla do vedlejší místnosti.
Severus se podíval na Eileen, kterou držel v náručí. Ta si spokojeně cucala prst a kopala nožičkami. Byla skoro zrcadlový obraz Ginny, až na to, že byla o dost menší a měla černé vlásky.
Opatrně ji položil do postýlky a přikryl ji růžovou dečkou, která byla předtím složená na kraji.
Sotva se vzdálil asi metr, začala natahovat. Ihned se k ní vrátil a jemně ji pohladil. Hbitě chytila svou malou ručkou jeho prst a pevně ho stiskla. Překvapilo ho, že má až takovou sílu. Pokoušel se jí vytrhnout, ale nešlo to. S povzdechem si přitáhl židli a čekal, až usne.
Nebyl to moc velký problém, během minuty zavřela oči a její stisk povolil. Když se ujistil, že je to definitivní, vstal a potichu odešel.
,,Tak co?“ zeptala se s očekáváním Ginny, když ho uviděla. Přiložil si prst na pusu a sedl si k ní na postel.
,,Usnula během minuty,“ pochlubil se. Ginny se rozesmála, ale hned zmlkla, když zpozorovala jeho výraz. ,,Vždyť ji probudíš,“ zamračil se. Ginny si lehla a zadívala se do stropu.
,,Já jsem tak šťastná,“ pronesla do ticha. ,,Vždycky jsem snila o tom, jakou budu mít rodinu, se kterou budu už napořád, ale dost často mi mé sny něco kazí.“
,,Teď ti je něco zkazilo?“ zajímal se Severus a natáhl se vedle ní.
,,Vůbec ne,“ zavrtěla hlavou. ,,tohle je mé nejšťastnější období v životě,“ opřela se mu o hruď a zavřela oči.
,,Moje taky,“ přidal se Severus a políbil ji do vlasů. ,,a doufám, že nám ho nic nepokazí.“
,,To já taky,“ zvedla a hlavu a nechala se políbit. ,,Miluji tě,“ zašeptala.
,,Já tebe víc,“ usmál se na ni. V tom okamžiku se Eileen znovu rozbrečela.
,,Neříkal si, že spí?“ ptala se s úšklebkem Ginny.
,,Asi jí chybí můj prst!“ rozesmál se Snape a vstal. ,,Zajdu tam já.“
,,Jen běž,“ pohodila hlavou a sedla si. ,,ale myslím si, že tam budeš muset zůstat celou noc.“
,,To snad ne,“ zamračil se. ,,Chtěl jsem s tebou být konečně sám,“ namítl.
,,Já počkám,“ lehla si znovu Ginny. ,,pokud teda neusnu,“ zívla a stočila se do klubíčka.
Když se Severus za pár minut vrátil, našel ji, jak tvrdě spí. Přikryl ji, a potom rychle zmizel v koupelně. Umyl se a taky vlezl do postele. Rychlým pohybem hůlky zhasl světlo a objal Ginny. Ta se k němu ve spánku přitiskla.
Jsme domovem:
670 povídek
od 235 autorů
z 772 registrovaných.
Diskuse je na našich stránkách
Potter Web CZ