„ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ,“ znělo v celém sídle Malfoyů. „Kde je můj milášek? Kde je? Kam jste ho dali? Všichni sem!“
O pár sekund později…
„Co tady děláte? Všichni ven! Ehm… co jsem to chtěl? Á, tráva! Kam jdete? Všichni sem! Kdo to ukrad? Přiznejte se a váš život bude ušetřen!“
Ticho.
„Lucius, jmenuji tě vrchním vyšetřovatelem a do té doby než se to najde, vám seberu všechny drogy! Okamžitě mi je sem přihrajte!“
„Ale my už žádné nemáme!“ ozvalo se sborově.
„Dobře… Pacio… tedy…“ Na hlavu mi přistála velká medvědí pazoura. „Tak ne… Travio!“ V rukou se mu objevil pytel trávy. „ÁÁÁ!“ zvolá, otevře a přičichává. „Co je tohle za sračky? Červíčku, vyhul to!“
Lucius už to nevydrží a nenápadně Voldemortovi pošeptá: „Accio!“
„Ovšem! ACCIO drogy!“ K jeho nohám se snesly drogy všeho druhu – piko, LSD, extáze, kokain, heroin, houbičky, nekvalitní tráva a toluen. „Tak Lucius a teď pátrej; vy ostatní rozchod!“
Malfoy se maniakálně zahledí na hromadu návykových látek.
„Pane, když zjistím, kdo to byl, dostanu tuhle hromadu?“
„Jistě!“
„Byl to Severus, mluvil o nějakém plánu, a s ním pak i Červíček a … a … a ještě Draco – to je starej hulič!“ Ať je to v rodině…
„Přiveďte je do sklepa!“ zahřmí. „Odzbrojené!“
*o*o*
Když vpadli do Dracova pokoje, písnička od Afromana I Got High byla okouřená na plný pecky a u stropu se vznášel hustý, zelený dým.
*o*o*
Červíček koukal na film pro dospělé; ruku měl zasunutou v rozešlém poklopci a rytmicky jí pohyboval nahoru a dolu. Pak byl odvlečen.
*o*o*
Vždy elegantního Severuse našli válejícího se po zemi a smějícího se čemusi na stropě. Vypadal tak šťastně…
*o*o*
Ve sklepě Malfoyovic sídla, kde stáli tři obvinění za mřížemi.
„Už jste se rozhodli promluvit?“
„Já jsem se rozhodl,“ začala Červíček – dostal od Severuse loktem do břicha – „nemluvit.“
„Jak je libo!“ zasyčel Voldemort. „Lucius toč!“
Drog chtivý Malfoy začal točit dřevěným kolem, což způsobilo, že strop za mřížemi pozvolna začal klesat.
„Crucio už vyšlo z módy, teď frčí nástroje!“ Lord V… odtrhne závěs a tam – varhany. Zahraje pár tónů, aby navodil zlověstnou atmosféru. „Dopadají na vás tyto velkolepé tóny také s takovou drtivou silou?“
Všichni raději přikývli.
„Výborně. Kde je ta tráva?“
„Jaká?“
„Nehrajte si se mnou!“ Voldemort uhodí do kláves varhan, z nichž vyklouzl strach nahánějící tón.
„Jo, aha, tahle…“
Ten-jenž-nechal-toho-chlapce-naživu začal hrát a do rytmu odříkávat: „Kde. Je. Ta. Tráááva?“
„U mě ve sklepě,“ řekne Severus.
„Neslyšíííím… Kde. Je. Ta. Tráva? Luciusi, toč rychleji!“
Začalo se ozývat zlověstné skřípění a strop klesal níž a níž.
„Říkal ve sklepě!“ zopakoval netrpělivý Draco.
„Ale to mi nesssstačííííí!“ zapěl Voldy.
„Vždyť už všechno víte!“
„Nevim! Proč jste to vlastně ukradli?“ Voldemort je chtěl prostě umučit. A strop klesal… a klesal…
„Chtěli jsme to prodat a získat prachy.“
„Na co prachy?“
„Na modely z Holandska, Indie, Tibetu. A taky pro naše kamarády, kteří už neměli co do žil…“
„Copak můj model není nejlepší? Copak jsem vám nedal dost drog?“
„Pane, tyhle jsou stokrát lepší!“
„Moment… Luciusi přestaň… Poslouchám.“
Plán o získání nejkvalitnější trávy na světě byl venku. Plán na získání nemalé částky také. Plán, díky kterému dostanou drogy všichni Smrtijedi, také.
„Hoši,“ pravil Voldemort, „Proč jste mi to neřekli hned? Vylepšil bych váš plán! Vše by bylo mnohem lepší! A teď – jdeme na bongo smrt…“
MUHAHAHA – smrt slabým plícím a mozkovým cévkám…
*o*o*
A kompletní plán vykvetl „Pánovi zla a trávy“ ve zhuleném mozku. To bude peněz na travičku… mohl si mnout ruce.
„Draco, mám na tebe prosbu…“
PŘERUŠENÍ PROGRAMU VYTVÁŘENÍ ZESMĚŠŇUJÍCH A KOMICKÝCH SITUACÍ NA FIKTIVNÍCH POSTAVÁCH VYTVOŘENÝCH V 20. A 21. STOLETÍ – ULOŽIT/VYMYZAT – ULOŽIT
Snad se uvidíme příště