Dívka hleděla ven z okna kupé. Bradavický vlak uháněl letní krajinou, za sebou nechával jen obláčky kouře. Po tvářích ji stékaly slzy. Před chvílí se pohádala se svou sestrou. Nenáviděla se za to, a Petunie ji nenáviděla za to, jaká je. Že je čarodějka.

Ze zamyšlení ji vytrhl zvuk otevírajících se dveří od kupé. Dovnitř vešel chlapec s mastnými černými vlasy, stejně černýma očima a hákovitým nosem. Byl již převlečen v hábitu.

Sedl si vedle ní. Krátce se na něj zadívala, pak s nezájmem opět obrátila zrak ven z okna. Rusé vlasy jí spadaly do obličeje. Příjemné zelené oči byly teď opuchlé od pláče.

,,Nechci s tebou mluvit,“ hlesla přiškrceně.

,,Proč ne?“

,,Petty mě nenávidí.“

,,No a co?“

Střelila po něm ohledem plným odporu. ,,Je to moje sestra!“

,,Ale my už jedeme! Jedeme do Bradavic!“

Přikývla. Otřela si slzy, nevydržela to ale a nepatrně se pousmála.

,,Doufám, že se dostaneš do Zmijozelu.“

,,Kdo by stál o to, dostat se tam?“ Chlapec, s černými rozčepýřenými vlasy, hnědýma očima a kulatými brýlemi, zaslechl jejich rozhovor.

,,Moje rodina byla celá ve Zmijozelu.“ To promluvil kluk na protějším sedadle. Měl kudrnaté tmavě hnědé vlasy spadající po ramena, oči nejspíše šedé.

James se Siriusem se začali pošťuchovat. Padlo slovo Nebelvír.

Snape si pohrdavě odfrkl. James se na něj výhružně zahleděl a ihned ho setřel.

Už se na to nemohla dívat. ,,Pojď Severusi, najdeme si nějaké jiné kupé.“

,,Ohóóó! Zatím Srabusi!“

Do příjezdu je už neviděli, ani trochu jim to nevadilo. James se Siriusem se zatím stačili seznámit s Remusem, ztrhaně vypadajícím klučinou s hnědými vlasy a modrýma očima, a s Petrem, trochu nešikou a vzhledově se podobající myši.

Přeplouvání jezera na loďkách trvalo asi jen deset minut. Remus tam ovšem za tu chvilku stačil spadnout. Ještě štěstí, že ho vytáhlo z vody slizké chapadlo obří olihně. S žuchnutím se svalil vedle Petra, James jel v loďce se Siriusem. Ti se teď prohýbali smíchy.

Ve vstupní hale je přivítala profesorka McGonagallová, která je dovedla přes celou síň k rozviklané stoličce. Na ní majestátně trůnil Moudrý klobouk. Když je obeznámila s tím, co se bude dít, všichni ztichli. Bylo slyšet jen odkapávání vody z Remusova pláště. Nikomu se nechtělo jít jako první. To už se ale ozvalo profesorčino zvolání: ,,Adams Drew!“ Byl zařazen do Zmijozelu.

,,Black Sirius!“……. Nebelvír.

,,Dashwodová Elizabeth!“…… Nebelvír.

,,Evansová Lily!“…… Nebelvír. James si až teď všiml, že ta dívka z vlaku není zas tak ošklivá, naopak, sluší jí to. Než si ji však stačil pořádně prohlédnout, posadil se na její místo jakýsi Showard Evan…… Havraspár. Na tváři mu zůstal spokojený úsměv. Budou spolu na koleji.

Leiovlá Tereza…… Mrzimor.

Lincolnová Susy…… Mrzimor.

Livegadová Alice…… Nebelvír.

Longbottom Frank…… Nebelvír.

Lupin Remus…… Nebelvír.

Milfrood Dave…… Havraspár.

Olkenová Alex…… Zmijozel.

Pettigrew Petr…… Nebelvír.

Potter James…… Nebelvír.

Snape Severus…… Zmijozel.

Sueklová Zuzana…… Mrzimor.

Zool Chris…… Mrzimor.

A Zizulková Angelina…… Havraspár.

Prefekti je po vydatné večeři odvedli na koleje. Nebelvír měl společenskou místnost za portrétem Buclaté dámy. Byl v zlatých a červených barvách, na zdi kraloval portrét Godricka Nebelvíra. James si ani nestihl vybalit a už se utápěl ve snech. Střídali se v nich Sirius, Remus, Petra, dívka z vlaku a kluk s mastnými černými vlasy, který mu byl od začátku proti srsti.