Moudrý klobouk (jako obvykle)
Nadšeně překlopýtala ke stoličce a posadila se na ni. Drobná dívenka, další z řady malých prvňáčků. Na hlavu jí dosedl Moudrý klobouk.
„Hm, podívejme, podívejme… tak kampak tě mám asi poslat,“ ozvalo se jí v hlavě. „Inu, odvaha by ti nechyběla, ale taky…“
„Páni,“ pomyslela si. „Jakpak asi zařazuješ? Totiž, když si uvědomíme, že je zapotřebí rozdělit nás na čtyři alespoň podobně velké skupiny, a ty nás posíláš do kolejí v závislosti na našich vlastnostech, tak asi musíš mít něco jako krátkodobý pohled do budoucnosti, ne? Abys věděl, do jaké koleje můžeš poslat hraniční případy, to znamená v rámci jednoho zařazování musíš vědět, kolik a jakých je jasně vyhraněných studentů. Takže v některém roce se dostane někdo do jiné koleje, než by se dostal jiný rok, protože je prostě na hranici a jedna kolej má plno a jiná ne. A taky by mě zajímalo jestli náhodou nevidíš střípky ze vzdálenější budoucnosti, protože lidi se mění a…“
„Ale tohle je jednoduché. To bude HAVRASPÁR!“
Z podobných řečí Moudrý klobouk prostě brněla krempa.
Jsme domovem:
670 povídek
od 235 autorů
z 771 registrovaných.
Diskuse je na našich stránkách
Potter Web CZ