Harry Potter a cesta osudu napsal(a) Reya






Disclaimer: All publicly recognizable characters and settings are the property of their respective owners. The original characters and plot are the property of the author. No money is being made from this work. No copyright infringement is intended.

Tato povídka je archivována na: http://www.potterpovidky.cz/web/viewstory.php?sid=514

Index

Kapitola 1: Kapitola 1-Dědictví
Kapitola 2: Kapitola 2-Špatné zprávy
Kapitola 3: Kapitola 3-Útok na Ministerstvo kouzel
Kapitola 4: Kapitola 4-Opravdu špatné zprávy
Kapitola 5: Kapitola 5-Temný hrad
Kapitola 6: Kapitola 6-Zpět do Bradavic


Kapitola 1: Kapitola 1-Dědictví

Byl krásný prázdninový večer, a v Zobí ulici, Surrey-Kvikálkově bylo jak po vymření. Spalující vedro zahnalo téměř všechny obyvatele Surrey do stínu svých domů.

Avšak jediný člověk bloumal po prázdné ulici, jako by na něco čekal…

Harry Potter byl velice ponořen do svých myšlenek že ani nevnímal okolí.

Myslel na Siriuse, nedokázal Belatrix odpustit, že zabila svého vlastního bratrance-jeho kmotra.

Harry došel až k hřišti kde se ze Siriusem prvně viděl. Vzpomněl si jak Siriuse lekl, až ho málem přejel Záchranný autobus. A zasmál se vzpomínce kdy Ron zvolal že Sírius je Smrtonoš. Něco mu říkalo že Belatrix za to zaplatí životem, a Voldemort taky.

Posadil se na houpačku, a náhle zaslechl Dudleye a jeho partu. Než se nadál objevila se partička zpoza rohu, a zamířila přímo k Harrymu.

„Hej vazoune, nejni to náhodou ten tvůj rozkošnej bratránek?“, zeptal se Dudleye Piers. ,, Jo je, nechte ho bejt“, špitl Dudley. Ostatní z party se na něho podivně podívali, jako kdyby měl jejich vůdce nějakou nakažlivou nemoc.

,, A proč jako?Co myslíš že nám asi tak udělá, hm?Nakopne nás těma svejma sandálkama?“, zeptal se Dudleyho Piers. Dudley se na Harryho vystrašeně podíval. Harry mu pohled v klidu opětoval, a hleděl si svýho.

,, Co je s tebou vazoune?Ty se ho bojíš?“, zeptal se znovu Piers. Celá parta se zasmála. S Dudleyem cloumal vztek, tak se raději otočil a šel pryč. Celá parta se z toho vzpamatovala, až když se Harry postavil a hlasitě zívl.

Piers to zřejmě považoval za velkou urážku , a tak mu jednu vrazil. Harry to nečekal, a tak se zhroutil asi metr před ním. Než se však Harry stačil vzpamatovat ozvaly se tři třaskavé rány, a Harry který ležel na zemi uviděl asi čtyři osoby, které k němu mířily. Nejdřív myslel že jsou to smrtijedi, ale když přišly blíž zjistil že je to Tonksová, Moody, pan Weasley a Lupin.

,, Hej, co mu děláte?“, zeptal se Moody, svým nakřáplým hlasem.

Piers se na něj podíval a v očích se mu zračil strach, kývl na celou partu a všichni se dali na velmi rychlý úprk. Harry se pomalu zvedl ze země, a oprášil se.

Lupin k němu došel, a sjel ho zkoumavým pohledem. ,, Co ti chtěli?“, zeptal se, a zkoumal ho dál.

,, Já nevim, ale jsou z bratránkovy party…a bratranec před chvílí utekl, protože si myslel že použiju hůlku…“, řekl rozpačitě Harry a podrbal se na hlavě. Lupin by určitě nechtěl abych vyvolával mudlovské souboje, pomyslel si Harry.

,, No, a?Použils jí?“, vyjel na něj Moody. ,, Ne, a kdyby tak by tu stejně dávno byla sova z ministerstva. “, řekl Harry. ,, Proč jste tady?“, zeptal se znovu.

,, Přijeli jsme pro tebe…“, ujala se slova Tonková. ,, Molly chce abys strávil zbytek prázdnin u nás…“, dokončil jí pan Weasley.

,, A ještě něco Harry, ohledně dědictví Siriuse“, řekl Lupin, a začal něco hledat v brašně . Konečně zřejmě našel co hledal, byl to celkem dlouhý kus pergamenu na kterém bylo vše sepsané. ,, Určitě víš Harry, že do dědictví spadá také domácí skřítek Krátura. “, dořekl, a podal pergamen Harrymu aby si přečetl co ještě zdědil.  

Při jménu Krátura se Harry zamračil, neměl totiž toho skřítka v lásce, už jenom proto jak mu zalhal v pátém ročníku, kdy byl Sirius nahoře v patře a krmil Klofana. To se mu stalo osudným, jelikož ho pak načapala Umbrigeová. Taktéž se zašklebil když viděl že v dědictví je zapsán také obraz paní Blackové(která se po celém domě vždy rozkřičela, když někdo zazvonil na domovní zvonek). 

,, No tak Harry, není to přece tak hrozný“, usmál se na něj šibalsky Lupin.

,, Alastore, jděte napřed a informujte Molly, my přijdeme hned… Harry si musí dojít pro kufr, a to ostatní“, řekl pan Weasley, a Moody se přemístil.

Harry, Lupin, pan Weasley a Tonksová tedy šli k domu Dursleyových. Lupin zazvonil, a všichni vyčkávali. Ozval se hromový hlas strýce Vernona.

,, Ty kluku, jedna nevychovaná jak se opovažuješ přijít domů pozdějš než Dudley?“, zařval strýc Vernon a dveře se otevřely.

,, Dobrý den“, řekl slušně Lupin. ,, Vidím že se k Harrymu chováte opravdu dobře, můžeme dovnitř?“, mračil se Lupin na strýce Vernona. Ten se zarazil, ale to už se objevila kostnatá tvář tety Petunie,

a s falešným úsměvem je zvala dál. Harry jenom stačil zaznamenat úšklebek ve strýcově tváři. ,, Tak, Harry dojdi si prosím pro kufr, za chvíli vyrazíme…“, řekl Lupin, a nespouštěl Dursleyovy z očí. ,, Vy někam jedete?“, vyhrkl s očekáváním strýc Vernon, s nadějí v hlase. ,, Ano, Harry stráví zbytek prázdnin u svého kamaráda…“, Lupin nedořekl, protože ho strýc Vernon přerušil:,, Takže tu zbytek prázdnin nebude?“, zeptal se znovu dychtivě. jako by mu na tom závisel život. ,, Po druhé říkám že Harry stráví zbytek prázdnin u svého kamaráda Ronalda Weasleyho…to se ani nezeptáte kde Harry po zbytek prázdnin bude bydlet ?Vy byste ho v klidu vykopli z domu?Aniž by jste věděli kde Harry bude?“, zeptal se naštvaně pan Weasley. Strýc Vernon sklopil oči a zahleděl se do země, protože neměl co dodat. Když byli konečně venku, i s Harryho kufrem, tak se všichni přemístili.

 

Zpět na obsah

Kapitola 2: Kapitola 2-Špatné zprávy


Všichni se objevili na Grimauldově náměstí, a namířili si to k domu číslo 12 a 14. ,, Tak, Harry mysli zase na dům s číslem 13“požádal Harryho Lupin. Harry se zamyslel na dům s číslem 13, a za chvíli se dům s popisným číslem 13 vyloupl mezi domem s číslem 12 a 14.

Přešli ke dveřím a Tonksová zazvonila. Otevřela jim Molly manželka pana Weasleyho. ,, Harry. . drahoušku jsem tak ráda že tě vidím, není ti nic?Určitě máš hlad…. “, paní Weasleyová se vrhla k Harrymu a objala ho. ,, No tak Molly nic mu není , je v pořádku“, ozval se Lupin. ,, Molly!“, řekl silnějším hlasem, načež se paní Weasleyová odtáhla. Trochu se začervenala, a pustila je dál.

,, Tak Harry posadˇ se a nech si chutnat…. “, řekla paní Weasleyová a podstrčila mu talíř se slaninou, vejci, topinkami. Harry byl tak hladový že se do toho pustil, hltavě polykal, takže si ani nevšiml ustaraných výrazů manželů Weasleyových a Lupina. Mezitím se do kuchyně přiřítil Ron s Ginny, a Ron plácnul Harryho po zádech jako pozdrav. Harry to nečekal, vylítnul ze židle protože se leknul a jak polykal zaskočilo mu v krku . Ron ho plácnul přes záda s bujarým smíchem , a Harry měl co dělat aby se nerozesmál taky.

Když byli všichni po večeři, ptal se Harry Rona jak se měl, a náramně se bavili když mu potom Ron řekl že si George s Fredem otevřeli obchod s čarovnými a kouzelnickými kejklemi. A hned si řekli že jakmile navštíví Příčnou ulici tak se tam staví.

,, Hermiona se ozvala?“, zeptal se Harry . ,, Ano ozvala přijede až v Srpnu“, řekl pan Weasley. ,, Harry?Můžu s tebou mluvit?“, ozvala se Ginny. ,, Joo. . jasně. “, řekl Harry, a naklonil se k ní. Ta se na něj nechápavě podívala. ,, Já myslela o samotě“, řekla s úsměvem. ,, Jo tak jo…můžeme jít do Ronova pokoje…“, řekl Harry a vstal ze židle. Oba vyběhli schody aby si nikdo nevšiml že se vypařili.

,, Tak co jsi mi chtěla?“, zeptal se Harry. ,, Mno víš chtěla jsem ti říct že……. prostě se mi už dlouho líbíš Harry a já jsem se tě chtěla zeptat jestli……“, Ginny se odmlčela a nevěděla co má dělat. Harry na nic nečekal a přisunul si jí blíž, pak ještě blíž až se jejich rty dotkli ve vzájemném polibku. Harrymu to připadalo jako věčnost, ale byl to opravdu skvělý zážitek. Najednou se Ginny odpojila a chvíli na sebe koukali, ve vzájemném objetí. ,, Víš…mě se taky dlouho líbíš, ale nedokázal jsem ti to říct…“vysoukal ze sebe pomalu Harry. To už si ho Ginny opět přitáhla a něžně ho políbila. V té chvíli se však dveře od pokoje rozrazily a na prahu stál rozesmátý Ron. Chvíli na ně zíral, a s ohromeným výrazem ve tváři pozoroval zamilovaný pár. Tedˇ teprve mu to docvaklo, a už už se chtěl pomalu vypařit, ale to už si ho Harry všiml, a rychle se od Ginny odtrhl. Ta chvíli nevěděla o co de, a pak se stejně jako Harry začervenala.

,, Rone?“zeptala se slabým hlasem.

,, Jo, jo, omlouvám se že jsem sem tak vpadl“řekl Ron a taky zčervenal jako rajče.


. Ginny se na oba podívala…a pak vyběhla z pokoje.

***

.

,, Harry…ty chodíš s Ginny?Proč si mi to neřekl?“, zeptal se Harryho Ron. ,, Víš Rone , já jsem neměl odvahu za ní jít, tak se mě dneska při večeři zeptala jestli s ní můžu mluvit o samotě…no a dál to znáš…. “, řekl Harry,, …. každopádně s ní chodím ode dneška…. “, Harry domluvil a zadíval se tázavě na Rona. Ten jen zabručel něco ve smyslu,, Lepší než aby chodila s Malfoyem…. “

Harry se zasmál té poznámce…a oba šli spát.

Druhý den při snídani byli manželé Weasleyovi podivně zamlklí. Harry se chtěl zeptat co se děje, ale zarazil se když uviděl Denního Věštce. Harry ho popadl a začal číst…. :

TEN JEHOŽ JMÉNO NESMÍME VYSLOVIT ZAŮTOČIL NA BRADAVICKOU ŠKOLU ČAR A KOUZEL!!!

Dnes jsme dostali zdrcující zprávu od jisté profesorky Minervy Macgonagalové (jistá profesorka vyučuje v Bradavicích přeměnˇování)

že škola byla ráno asi, kolem 7:00hod. napadena služebníky zla –smrtijedy. Výpovědˇ samotné profesorky tomu nasvědčuje:,, Byla jsem právě na cestě k hradu když jsem spatřila že nad školou se vznáší znamení zla, zůstala jsem stát, jelikož ze školy utíkali všichni ostatní profesoři

a za nimi běželi smrtijedi…. “

Výpovědˇ však nebyla dokončena jelikož profesorka Macgonagalová omdlela. Nikdo z Bradavické školy si nepamatuje kde byl v té době ředitel školy-Albus Brumbál. Nic také nevykazuje že Ten jehož jméno nesmíme vyslovit, zaůtočil na školu kvůli chlapci který zůstal na živu-Harrymu Potterovi. Tomu se dostane pocty od ministerstva a budou mu přiděleni dva lidé-kteří budou mít za úkol ho chránit před následníky Vy-víte-koho, nebo přímo před Tím jehož jméno nesmí být vysloveno…

Dál Harry nečetl jelikož se v něm vzedmula obrovská vlna nenávisti, vůči Voldemotovi. Aniž si to Harry uvědomil, praštil pěstí do stolu. Všichni nadskočili, a koukali na Harryho jako na blázna.

,, Co se děje?“, zeptal se v klidu Lupin, a vytrhnul Harrymu noviny z rukou.

Přelétl stránku očima, a výraz se mu změnil v obrovské zděšení. ,, Jak.. mohli…to snad ani neni možný, dneska sou tu samý špatný zprávy…. “, odmlčel se protože si uvědomil že na něj všichni zírají. ,, Co může být horší, než tohle?“, zeptal se ho Harry navztekaně. ,, xNoo totiž , dneska přilítla sova od Hermionina otce, že Hermiona nepřijede…. protože…. “, paní Weasleyové se hlas smekl hlas. Harry na ní s očekáváním zíral. ,, Proč?“, nenechal se odbýt. ,, Harry, Hermiona byla, napadena smrtijedy, …a ten útok nepřežila…“, řekla paní Weasleyová, a v očích se jí zaleskly slzy. Harrymu bylo jako by ho někdo polil studenou vodou. Z ministerstva mu přidělí dva bystrozory, takže bude jako ve vězení, napadli školu kam chodí, Brumbál zmizí, a tedˇ tohle…

,, Neé, tomu nevěřím“, kroutil hlavou nevěřícně Ron.

,, Bohužel, je to pravda…. Rone…. “, řekla mu paní Weasleyová.

,, Kam ale půjdeme, když byla škola napadena, a Brumbál zmizel?“, zeptal se zachmuřeně Harry. ,, Já nevím Harry, ale zůstanete tady, a…. . “, více pan Weasley nedopověděl protože do místnosti vlétla černá sova, a sedla si před Harryho. Na noze měla dopis. Harry jí ho sundal, a jakmile tak učinil, sova se rozpadla v prach.

Harry roztrhl tmavě zelenou obálku…. :

POTTRE………..

Je mi velice líto tvé kamarádky-Hermiony Grangerové, protože byla opravdu moc hezká, a chytrá. Ovšem, protože se nechtěla přidat na mou stranu…. ačkoli jsem ji prosil, nepřijala, tak za to zaplatila.

Tím jsem ti Pottre, chtěl sdělit, že pokud budeš dále na straně Brumbála, budou v tvé přítomnosti umírat nevinní lidé. Važ si mých slov(nebudu je opakovat). To je mé první a poslední varování………. setkáme se, a doufej že již konečně ukončím tvé trápení.

A věř, že to nebude bezbolestné…

Prozatím Brumbála nechám žít, ale jak říkám prozatím. Jestliže ty-nebo tví přítelíčci, něco vyzradí ministerstvu-věř že Brumbál to odnese jako první….

Lord Voldemort

Harry se na všechny-včetně Rona, který mu civěl přes rameno podíval.

,, Harry, …. to myslí, vážně…?“zeptal se Ron roztřeseně. Harry pomalu přikývl, a podal dopis nechápajícímu Lupinovi. Paní Weasleyová zaůpěla když viděla od koho dopis je. ,, To se musí nahlásit ministerstvu…“začal pan Weasley, ovšem Harry ho přerušil. ,, To nemůžeme, copak to nechápete?!!“, zakřičel Harry.

,, Voldemort jenom čeká až ten dopis dáme ministerstvu, chce zabít Brumbála“, řekl Harry, a Lupin se na něj chápavě podíval. ,, Harry má pravdu, to nemůžeme…. nesmíme ztratit Albuse, …. sice Harryho Voldemort vydírá ale nemůžeme nic dělat…“, řekl smutně Lupin.

,, Ale ano můžeme…“, ozvala se Ginny. ,, Můžeme to říct řádu…a ten by mohl začít pátrat po úkrytu V…volddemmorta, ne?“, zeptala se Ginny .

Všichni skoro nereagovali, co Ginny právě řekla. Všichni měli jen jediný cíl, Voldemort musí zemřít…

Zpět na obsah

Kapitola 3: Kapitola 3-Útok na Ministerstvo kouzel

Všichni byli v šoku…včerejší zpráva jim doslova vytrhla duši z těla.

Museli zajistit Hermioně pohřeb. ,, Remusi?Kdy pohřbíme Hermionu?Nešlo by…abychom ji pohřbili spolu se Siriusem?“, ptala se paní Weasleyová.

,, Ach, ano, šlo by to Molly, ale to uděláme později tedˇ musím na poradu řádu…“, řekl Lupin a zvednul se ze židle.

Náhle se do kuchyně přiřítil Ron, a hned za ním jeho otec. ,, Arture?Děje se něco?“, zeptala se paní Weasleyová, svého manžela.

,, Harry není v posteli…a myslím že ani večer nešel spát, a zmizelo i jeho koště“, vyhrkl Ron. ,, A to ještě není všechno, našel jsem další dopis od Voldemorta…“, řekl udýchaně pan Weasley, a v ruce svíral tentokrát menší kus pergamenu. Lupin si sednul, a zabořil tvář do dlaní.

Mezitím si Ron nepozorovaně vzal svitek pergamenu, a začal ho číst nahlas:

MILÝ POTTRE…

Zde jsem ti posílám menší dáreček, vím že dnes slavíš své 16narozeniny…tak ti přeji vše nejlepší…

Chtěl bych se s tebou vidět. . proto tě žádám abys poslechl mých přání, a byl zítra na ministerstvu kouzel-hodlám ho totiž napadnout…

Byl bych moc rád kdyby ses přidal na mojí stranu, budeš můj nejvěrnější a nejlepší smrtijed,ale hlavně můj syn. Jestli se se mnou chceš spojit čekej u veřejného vchodu Ministerstva o půlnoci…

S úctou Lord Voldemort

,, Vždytˇ on se k Harrymu chová jako otec,dokonce mu napsal:synu……. . “, řekl pomalu Ron. , , Jo, taky mi to tak příde, i když nevím proč by měl důvod se k němu tak chovat…“, ozvala se Ginny, která byla strachem bez sebe jestli Harrymu náhodou něco neudělá.

,, On má důvod proč se k němu tak chová, podnět je převést ho na svou stranu, věděl že mu na to Harry skočí-protože když na Harryho zaůtočil, když byl malý, přenesl na něj některé své schopnosti, tak je zcela možné že se bude chovat jako Voldemort, tu nabídku přijal…ale nevím jestli to není past“, řekl Lupin zamyšleně, a usrkl kávu kterou měl vedle sebe na stole.

,, Tak a dost, tedˇ se všichni najíte, a to v klidu“, řekla paní Weasleyová nakvašeně.

***

Když byli všichni po jídle, zvednuli se pan Weasley s Lupinem ze židle, a než stačil Ron nebo Ginny cokoliv říct, oba se přemístili.

Na ministerstvu byl hrozný zmatek, bystrozoři pobíhali sem tam, do toho všeho byly slyšet hlasité rány způsobené kouzly která taktéž létala sem tam kam jen oko dohlédlo.

Lupin jednoho bystrozora zastavil. ,, Co se tu děje?“, zeptal se ho Lupin klidným hlasem. ,, No, najednou sem začali vnikat smrtijedi, a v čele jim šel Potter, i s Vy-víte-kým, a myslím že mu Potter říkal:Otče. . nebo tak nějak …“, řekl bystrozor a bylo na něm znát že je překvapený, pak se otočil a šel pomáhat ostatním , se smrtijedy. Pan Weasley se na Lupina vyděšeně podíval.

Najednou se místností rozlehla rána, a dovnitř začali proudit další a další smrtijedi. ,, Expelliarmus!!!“, ozval se místností ledový hlas, a mezi smrtijedy se vynořila vysoká postava s bledou mrtvolnou tváří. Všem vyklouzla hůlka z ruky a spočinula na úhledné hromádce vedle smrtijedů. Voldemort se na bystrozory posměšně podíval, a jeho pohled spočinul na Lupinovi a panu Weasley.

,, Podívejme kohopak tu máme, …Harry?Mohl bys sem jít, prosím?“, otázal se otcovsky Voldemort a jeho červené oči se zaleskly. Najednou se mezi smrtijedy začala tvořit ulička, a vynořila se silueta vyhublého šestnáctiletého chlapce, který s potěšením ve tváři sledoval vystrašené bystrozory. ,, Co jsi chtěl otče?“, zeptal se Harry Voldemorta, a měřil si Lupina s panem Weasley. ,, Znáš tyto pány, nemám pravdu?“, zeptal se Voldemort.

,, Ale ano, moc dobře je znám otče…. . proč se ptáš?“, otázal se Harry, a podíval se na něj. ,, Myslel jsem že bys je třeba mohl zabít ty, …co na to říkáš?Nu…synu…chceš je zabít sám nebo to mám udělat já?“, zeptal se Harryho Voldemort. ,, Nevím, nevím, nepřipadá mi vhodné je zabíjet , můžou být nápomocní, nemyslíš?“, řekl Harry a dělal jakoby se nic nestalo. Chvíli bylo ticho, zdálo se že Voldemort hluboce přemýšlí. ,, Nu, dobrá…vezmeme je sebou…“, luskl prsty, na jeho povel vystoupili se smrtijedů Grabbe a Goyle. Lupin zaujal bojovnou pozici, pan Weasley ho napodobil. ,, Ale, ale…. “, Voldemort se za břicho popadal když zjistil že Lupin i pan Weasley to myslí vážně.

,, Imperio“, řekl Voldemort, a švihl hůlkou směrem k panu Weasleymu. Ten sebou trhnul, zavřel oči, a začal se usmívat. „Pojdˇ ke mně“, řekl lenivě Voldemort. Pan Weasley se pohnul dopředu, došel až k Voldemortovi, a ten ho postrčil Goylovi, který ho obratně chytnul. V té chvíli kouzlo pominulo a pan Weasley si uvědomil kde je a čemu čelí, to ho už ale Goyle táhnul někam ven, zanedlouho se objevil i Grabbe který táhnul Lupina-všichni čtyři se dotkli nějakého přenášela a to je odneslo do Temného hradu Lorda Voldemorta.

Zpět na obsah

Kapitola 4: Kapitola 4-Opravdu špatné zprávy

Poté co se Lupin s panem Weasleym přemístili na Ministerstvo kouzel, vešla do kuchyně,na Grimauldově náměstí 13, Tonksová a Kingsley Pastorek. ,, Kde je Remus?“, zeptala se udýchaně, a přejížděla všechny přítomné pohledem. ,,Remus a Artur , se přemístili na ministersvo“, řekla paní Weasleyová napjatě. ,, To nám tak ještě chybělo, co tedˇ budeme dělat?“, zeptala se úzkostlivě Tonksová. ,, Proč?Děje se snad něco?“, zeptala se paní Weasleyová vyděšeně.

,, Ano, bohužel bylo ministerstvo napadeno, a Remus s Arturem-dostali jsme zprávy že si je Voldemort odvedl s sebou…a ještě k tomu,mu to navrhnul Harry…“, řekl smutně ale zamyšleně Kingsley. ,, A bohužel, máme zprávy od bystrozorů co byli přítomni toho jak Voldemort vnikl na ministerstvo, že tam byl i Harry, a dokonce mu, Harry říkal otče…“řekla Tonksová. Ron se zvedl ze židle. ,, To by…Harry nikdy neudělal, musel ho k tomu nějak donutit…. “, řekl a vystrašeně se podíval na Ginny, která jen těžko skrývala slzy.

***

Mezitím se nedaleko v Temném hradu Lorda Voldemorta, Harry Potter chystal k přijetí do smrtijedských řad. Nevěděl co s ním děje, ale věděl jedno:Voldemort mu k 16. narozeninám poslal prsten, navlékl si ho, a od té doby byl na Voldemortově straně.

V nejvyšší věži temného hradu, udeřil zvon který všem oznamoval že udeřila 8 hodina ranní.

Harry vyšel na obrovské nádvoří, kde byli shromážděny zahalené postavy-smrtijedi. Uprostřed bylo vyvýšené podium, na němž byly dva trůny.

Na jednom z nich seděl Lord Voldemort, a povídal si s jedním ze smrtijedů. Když uviděl, že Harry přišel, povstal a všechen hluk ustal.

,, Harry, moc rád tě vidím, a bude mi potěšením že konečně usedneš po mém boku…“, řekl slavnostně Voldemort. ,, Pojdˇ ke mně synu…“, řekl opět Voldemort, a rozpřáhl náruč. Při tom se mu v očích zaleskly slzy dojetí. Harry k němu došel, a Voldemort ho sevřel v náručí. Harry ho objal, a najednou k němu pocítil obrovskou lásku, sevřel ho ještě víc, a Voldemort mu stisk opětoval.

Všichni smrtijedi tedˇ s obrovským napjetím očekávali co se bude dít.

Harry se vzpamatoval jako první, a odtrhnul se od Voldemorta, ten na něj chvíli překvapeně koukal ale pak si uvědomil že na ně civí celý zástup smrtijedů.

,,Tak Harry, vyhrň si prosím rukáv(-levou ruku)“, řekl Voldemort.Harry tak učinil a Voldemort přiložil na jeho levou paži hůlku.Chvíli se nic nedělo,za krátký okamžik však předloktí na Harryho ruce začalo pálit, zavřel oči aby zakryl bolest kterou cítil. Pálení ustalo a Harry otevřel oči, na jeho levém předloktí zelo znamení zla,ale bylo větší než kdy Harry viděl u jakéhokoliv smrtijeda.Jako obvykle tam byla lebka zmijozelova dědice,a z úst mu čouhal svíjející had.

„Tedˇ se z Harryho stal můj nástupce, budete ho všichni poslouchat,tak jako mne…“, řekl Voldemort směrem ke shromážděným smrtijedů.Voldemort kývnul na jednoho smrtijeda, a ten zvednul hůlku k obloze:,,Morsmordre!“, vykřikl a na obloze se zelenalo taktéž znamení zla.

Voldemort pokynul Harrymu, směrem k jednomu trůnu.Harry tedy šel a posadil se .Na opěradle jeho trůnu byl vytesán znak Zmijozelu.

„Tak jak se ti líbí doma?Synu?“, zeptal se Voldemort otcovským tonem který jakoby naznačoval, že ho má rád-opravdu jako otec syna.

„Ano,je to lepší, než když jsem bydlel u těch mudlovskejch šmejdů“řekl na to Harry a Voldemort ho jenom poplácal po zádech, při čemž se na Harryho usmál.

„Určitě by sis rád odpočinul,Lucius ti ukáže tvou komnatu, a pak přijď dolů na večeři…“řekl s úsměvem Voldemort,a pokynul plavovlasému smrtijedovi, který čekal u vstupu do hradu.

Lucius Malfoy neměl ve tváři zrovna spokojený výraz.Harry vstal a došel k němu, Malfoy ani nemrkl, otočil se a zamířil do hradu.

Harry se vydal za ním,šli po jakési dlouhé chodbě na jejímž konci byly vidět točité schody.Malfoy k nim zamířil u jejich začátku se zastavil a otočil se na Harryho. „Tady nahoře je vaše komnata…pane Pottre..“řekl mu Malfoy posměšně.

„ Otec ovšem říkal že mi ho máte ukázat,a nemluvte se mnou takovýmhle tonem…“, řekl Harry hlasem který se velice podobal Voldemortovi.Malfoy se jenom uchechtl, ukázal Harrymu kudy má jít a odešel.Harry se tedy vydal po točitých schodech nahoru, došel až ke dveřím které měly místo kliky hlavu hada.

Harry vstoupil, a uviděl nádherný pokoj s velkou postelí.

Harry šel, a lehnul si,přemýšlel o tom jak s ním Voldemort jedná.Je opravdu jeho otec?Ale jak by tohle mohlo být možné,vždytˇ mu Voldemort oba rodiče zabil…

Uvědomil si, že se na to musí zeptat Voldemorta…

Zpět na obsah

Kapitola 5: Kapitola 5-Temný hrad

Harry skoro usínal, když najednou někdo zaklepal.,,Dále…“řekl ospalým hlasem Harry a do komnaty vstoupil Voldemort.,,Harry máme ve sklepení pár lidí,kteří stojí za to abys je navštívil ještě před večeří“řekl Voldemort a pozoroval jak Harry kouká s prázdným pohledem do stropu. „Synu?“zeptal se znovu Voldemort, zneklidňujícím tonem.,,Ano,já tě slyším otče…“řekl Harry a vstal.,,Nestalo se ti něco?“zeptal se Voldemort, tonem který Harrymu naznačoval, že by se ho měl na něco zeptat. „Ne nic se mi nestalo,jen jsem přemýšlel jak ty můžeš být můj otec?“optal se Harry.Ve Voldemortově tváři se zračilo překvapení, tuto otázku zjevně nečekal. „Nejsem ta pravá osoba co by ti to měla vysvětlovat…“odpověděl značně překvapený Voldemort.„Ale tedˇ pojdˇ dole na nás čeká pár lidí…“řekl Voldemort a vyšel z komnaty.Harry vyšel jako ve snu za ním. Právě scházeli ze schodů, když se ozvala velká rána...až se celý hrad otřásl.Voldemort se zamračil, ohlédl se na Harryho který jeho pohled zjevně nevydržel a uhnul. To byla chyba protože se Voldemort naštval a dal mu facku. ,,Ty o tom snad něco víš?"zeptal se ho naštvaně...ale snažil se krotit. Zjevně měl strach že by si Harry myslel že ho nenávidí a to by bylo absolutně nežádoucí. Pak se otočil a odběhl pryč. To byla Harryho šance, pro útěk. Snažil se soustředit na to známé místo....Grimauldovo náměstí-Ústředí Fénixova řádu. Ozvalo se tiché prásknutí a Harry vířil prostorem směr Grimauldovo náměstí.
***
Mezitím se nad Bradavicemi stmívalo a ředitel této staré slavné školy nemohl usnout. Albus Brumbál byl sice starý ale ještě pořád byl nejmocnějším čsrodějem na straně dobra. Zrovna před 5minutami poslal do míst Voldemortova hradu pár bystrozorů, aby udělali menší poprask a pochytali pár smrtijedů. Chtěl jedno-Harryho. Věděl sice že se do něj zase pustí celé Ministerstvo...ale nechtěl riskovat že by se Harrymu stalo něco zlého, natož aby se z něj stal smrtijed nebo dokonce Voldemortův nástupce, tudíž druhý nejmocnější čaroděj všech dob (jak o sobě tvrdí sám Voldemort).. Klimbal ve svém křesle , a přemýšlel co bude dál...jak tohle dopadne....jak tohle dopadne... ***
Na Grimauldově náměstí nikdo nebyl, vyjma pohublé postavy v černém smrtijedském plášti-to byl Harry. Pomalu se vydal k Siriusovu domu a potichu zaklepal. Dlouho se nic nedělo a tak zaklepal ještě jednou...zase nic, Harry se zamyslel ... chvíli přemýšlel jestli třeba nezměnili místo hlavního štábu....pak tu myšlenku zavrhnul...a chystal se zaklepat potřetí, a jak tak natahoval ruku všiml si onoho prstenu co mu daroval Voldemort. Pokusil se ho stáhnout, nejdřív se mu to nedařilo ale pak jako by se prsten snažil sám dostat se dolů , nakonec sklouzl jako smítko prachu. Harry si ho chvíli prohlížel a pak se rozmáchl a vyhodil ho vysoko do vzduchu. Prsten se v té výšce jedovatě zaleskl a pak s velkou ránou a zeleným pableskováním zmizel. Z Harryho jakoby spadla nějaká kletba, celý se třásl a byl vyděšený jak z oblečení které měl na sobě tak ze znamení zla které ho pálilo na levé ruce... Pak se přinutil přemýšlet jak by se dostal dovnitř....pak se zasoustředil na jídelnu v kmotrově domě a pak se najednou ocitl tam kde chtěl... ***
Tonksová a paní Weasleyová seděli u stolu a v tichu ostatních lidí Fénixova řádu popíjely čaj....najednou se zeleně zablesklo a uprostřed místnosti se objevila postava v černém plášti s kápí na hlavě. Paní Weasleyová vykřikla a členové řádu zaujali bojovné pozice. Tonksová však nic neudělala, jen na postavu koukala a čekala co se bude dít. Harry který samozřejmě nic neviděl si sundal kápi z hlavy a rozhlédl se. Jakmile ho paní Weasleyová uviděl vrhla se k němu ale Kingsley jí zadržel. ,,Harry?"zeptala se Tonksová opatrně...,, on tě pustil nebo jsi utekl...?" ,,Já...."začal Harry a úplně se zděsil se nad svým hlasem úplně se zmněnil, nebyl takový jaký ho znal řed tím byl vysoký a chadný jakoby byl Voldemortův ,,...já...utekl..jsem.." Harry konečně dokončil větu. Všichni jakoby si ulevili a přestali na něj mířit hůlkami. Paní Weasleyová se mu konečně vrhla okolo krku. ,,Tak ses k nám vrátil..."pronesl Moody ,,A tedkon si běž odpočinout, vše probereme až zítra...."....

Zpět na obsah

Kapitola 6: Kapitola 6-Zpět do Bradavic

Harry se odebral do svého pokoje. Když otevřel dveře uviděl Hermionu jak utěšuje Ginny, která štkala a plakala, v rukách držela Harryho fotku.

Harry pomalu zavřel dveře. Hermiona vzhlédla, chvíli si ho prohlížela a pak jí to docvaklo.....

,,Harry!"vykřikla a hnala se k němu.......skočila mu kolem krku a silně ho objala Harry stisk opětoval....

Když ho Hermiona pustila vrhla se k němu Ginny, ale ještě než ho objala dala mu pořádnou facku, pak ho políbila a objala. Její slzy máčely Harryho hábit ale jeho to v tu chvíli nezajímalo...

,,Ginny, já ti to...."šeptl Harry, ale Ginny mu přiložila prst na ústa.... ,,Nic neříkej Harry, udělal jsi chybu...a zaplatil jsi za ni...je to pryč...."šeptla na oplátku Ginny. Harry se k ní opět přitiskl a políbil jí.....

Náhle se do pokoje přiřítil Ron s Georgem a Billem v patách....

Ale Harry a Ginny si jich skoro ani nevšimli a dál se objímali ve vášnivém polibku.

Ron ani nikdo jiný se nezmohl na slovo. Harry se od Ginny odtrhl dal jí ještě menší polibek na nos pak se ale otočil k Ronovi.

,,Taky mi dáš kudlana?"optal se Ron, pousmál se....a objal ho...,, Chyběl jsi mi kamaráde....."řekl Harry a poplácal ho po zádech.

Pak se Harry podíval na George a Billa, ti se po sobě jen šibalsky podívali a oba dostali záchvat smíchu....

,,Co je na mě tak vtipnýho?"zeptal se Harry nechápavě a pozoroval jak se ti dva válejí po zemi a řehtají se na celé kolo.

Ronovi zacukali koutky a ukázal na jeho oblečení. V tu ránu si to Harry uvědomil, měl na sobě smrtijedský plášt, dlouhé černé kalhoty a černou košili s vyšitým hadem. Všechno to oblečení ho dělalo tlustšího.....pak to pochopil....a začal se smát taky......

,,Nebojte já jsem Voldyho nesněd, on mě vykrmil....."řekl Harry a sundal si plášt....pak přešel ke skříni a vytáhl z ní své oblečení.... a převlékl se ..........

Pak do pokoje vtrhla paní Weasleyová. ,,Co se to tady ....?Jak to že už nespíte...Harry se potřebuje vyspat je toho na něj moc...všichni okamžitě spát!!!"zakřičela a George s Billem se někam přemístili...poté se zvedla Hermiona s Ronem. Ginny však zůstala sedět na Harryho posteli.

,,Můžu tu být s tebou?"zeptala se...a zalezla k němu do postele..

,,Ale jistě že můžeš..."rozhodil Harry rukama...a lehnul si k ní...

,,Harry?"

,,Ano?"

,,Miluju tě...."

,,Já tebe taky....."

Ginny se k Harrymu přitulila...a Harry jí pohladil po vlasech... Ginny se na něj podívala....a políbila ho....

Pak jako by byli oba v transu Ginny neustávala a když přetahovala Harrymu tričko přes hlavu, Harry ji zadržel...

,,Počkej opravdu to ....chceš?"zeptal se a ona tiše kývla.

,,Miluju tě Harry....a nechci tě ztratit...."

,,Já tebe taky ne...."

Znovu se líbali a když byli oba nazí, Harry se přes Ginny překulil....Ginny na něj koukala a Harry na ní jejich oči se utápěly v tom pohledu pak do ní Harry vnikl, ona slastně oči přivřela a vydala tichý sten plný slasti a blaha které na ní Harry přenášel.......pak když bylo po všem si oba vyčerpaně lehli vedle sebe a vzájemném objetí a polibku usnuli....

Ráno se Harry probudil jako první, Ginnina hlava spočívala na jeho hrudi....a on jí jemně pohladil po vlasech. Pak se zavrtěla a pomalu zvedla hlavu ...........

,,Dobré ráno lásko...."řekl Harry a pomalu vstal z postele a začal se oblékat....

,,Harry?Chtěla bych se tě na něco zeptat....."řekla tiše Ginny

,,Ano?"Harry se na ní otočil....a usmál se....

,,Neopustíš mně?"zeptala se....a zvedla k němu svoje oči...

,,Ne, neopustím tě nikdy....a až budeme starší tak si tě vemu...."řekl a políbil jí na čelo...

,,Vezmeš si mě?"zeptal se jí Harry.....

,,Ano..."řekla Ginny a políbila ho......pak se oblékla......a pak se vydali ruku v ruce na snídani...

Dole však zatím byl jenom Kingsley, Tonksová, Moody a paní Weasleyová.....

,,Dobré ráno"řekl Harry......a sednul si na jednu židli....Ginny neváhala a sedla si mu na klín....

Harry ji objal kolem pasu, a zahleděl se do Novin.......

Dolů pak přišel rozespalý a hladový Ron a sednul si naproti Harrymu a Ginny.,,Ginny musím ti pořád připomínat že.......!!!"paní Weasleyová začala křičet směrem ke schodišti....pak se ale zarazila a podívala se zpátky ke stolu....,,že máš chodit přesně na snídani?"dořekla nyní už ne otázku s úsměvem a pokračovala ve své dosavadní činnosti...

Náhle dovnitř vlétla sova hodila na stůl dopis a důstojně odletěla.... Moody dopis popadl a přelétl ho očima.......přes jeho tvář přelétl temný stín....zamračil se a vzhlédl k ostatním....

,,Brumbál posílá pozdravy a posílá nám sem Arthura a Remuse....podařilo se jim utéct....."řekl a podíval se na Harryho....

Náhle v krbu vzplál zelený ohen z jehož plamenů vystoupily dvě postavy....Remus Lupin byl ve tváři pobledlý ale jinak jim nic nebylo....pan Weasley přejel očima po místnosti....jeho oči se na pár minut zastavily na Harrym a Ginnny a pak spočinuly na jeho manželce.....která se k němu vrhla...

Harry se cítil mizerně jako moucha jako nějaký odporný hmyz....který této rodině přidělává jenom potíže....zvedl se ........

,,Jdu se projít "řekl směrem k Lupinovi který jen přikývl a Harry vyšel do krásného východu slunce......

Zpět na obsah