Toulavý boty napsal(a) Dragony






Disclaimer: All publicly recognizable characters and settings are the property of their respective owners. The original characters and plot are the property of the author. No money is being made from this work. No copyright infringement is intended.

Tato povídka je archivována na: http://www.potterpovidky.cz/web/viewstory.php?sid=612

Index

Kapitola 1: 1. Škola sexu
Kapitola 2: 2. Toulky hradem


Kapitola 1: 1. Škola sexu

Jsem holka magor a prej by jsi chtěl vidět,
co s tebou v dlouhý noci frajírku udělám.
Jak malej chlapeček mohl by ses stydět,
sama si určuju, komu ráno pusu dám.
Komu ráno pusu dám.
Komu ráno pusu dám.


Hermiona se probrala v Komnatě nejvyšší potřeby a slastně se protáhla. Shodila ze sebe Ronovu ruku, kterou měla majetnicky omotanou kolem pasu, posadila se na kraj postele a vyhlédla ven z okna do krásného rána. Světlé sluneční paprsky osvětlovaly velkou místnost s masivní postelí a pár křesílky. Na stolečku uprostřed ještě stála vypitá láhev vína s pár skleničkami a všude po zemi se válelo oblečení. Trošku se pro sebe uchichtla, „to jsme zase jednou řádili“, stáhla z Rona prostěradlo a omotala si ho kolem těla. On se jenom neklidně zavrtěl a spal dál. Není divu, po tak vyčerpávající noci. Hermiona byla náročná milenka a kdo si ji chtěl udržet, ten se musel hodně snažit.

 

Dostala hlad, tak si pomyslela, jak by bylo super, kdyby tu měla pořádnou a vydatnou snídani. Během vteřiny se ze stolku sklidilo špinavé nádobí a objevil se podnos s vonícími lívanečky a dýňovou šťávou. Pustila se do toho a za chvilku už nezbyl ani drobeček. Ještě si objednala kávu a její aroma, které se rozvonělo místností konečně probralo i toho spáče.

 

Ron se zvedl z postele tak, jak byl a hrábl po hůlce na stolku. Z bohatých zkušeností věděl, že nemá cenu své oblečení hledat, a tak si ho prostě přivolal.

 

„Accio prádlo.“

 

„Čau, miláčku,“ pozdravila ho Hermiona.

 

„Ahoj,“ sedl si na pohovku vedle ní a políbil ji. „Tak copak jsi měla dobrého?“

 

„Lívance. Chceš taky?“

 

Sotva na ně Ron pomyslel, už před ním stály. Také se nasnídal a pomohl Hermioně přivolat všechno oblečení. Oblékli se, popadli své brašny a šli rovnou na vyučování.

 

 

 

 

Harry na ně už čekal před učebnou lektvarů. Líbnul Hermionu na přivítanou na tvář a mrknul na Rona, který zíval: „Taky si vždycky připadáš jako po maratonu?“

 

Ron znovu zazíval a Harry to vzal jako kladnou odpověď. Sedl si do výklenku ve zdi, aby nemusel čekat ve stoje.

 

„To jsi gentleman, že nepustíš dámu sednout?“ Ozvala se vedle něj Hermiona.

 

„Dáma si klidně sednout může,“ odpověděl jí a ukazoval na svůj klín.

 

„Ok,“ jeho spolužačka se na něm uvelebila a opřela se o něj. Moc dobře věděla, že má teď výborný výhled přímo do jejího výstřihu, který nebyl ani trošku nenápadný nebo dokonce cudný. Schválně se mu na klíně začala vrtět a bavilo ji, co to s ním dělá. Ráda kluky provokovala a sledovala, jaký na ně má vliv. Až do šestého ročníku byla vychovaná a pilná studentka, ale na začátku posledního roku v Bradavicích objevila důležitou věc pro ovládaní lidí a vlastní potěšení - sex. Poprvé to bylo s Ronem a nestálo to za nic. Oba byli nezkušení a Ron nic nevydržel. Pak se vyspala i s Harrym a po čase si troufla s oběma dokonce na trojku. Všichni tři se v tomto pro ně zcela novém oboru rychle zlepšovali a Hermiona zjistila, že sex je pro ni vlastně droga. Potřebovala ho čím, dál víc a její dva kamarádi jí už nestačili. Začala se oblékat velmi vyzývavě  a do tří měsíců od svého poprvé skončila v Komnatě nejvyšší potřeby se Seamusem. Ukázal se jako zkušený milenec a hodně se od něj naučila. Dál rozšiřovala svůj okruh milenců, kteří o sobě navzájem neměli tušení, kromě Rona a Harryho, kteří věděli o všech. Teď se považovala za sexuálního znalce. Měla o tom přečtené vše, co se dalo a téměř vše i vyzkoušela v praxi a zvládla. Jen na tvrdší techniky si ještě moc netroufala. S Harrym trochu něco zkoušeli, ale jen s mírou. Z jejích myšlenek ji probral až hlas nad ní.

 

„Ale, ale. Mudlovská šmejdka se nám tady peleší s Chlapcem, který přežil. Jak nechutné. Jakýpak je Potter milenec? Pochlub se nám?“ Za Malfoyem vybuchl smích zmijozelského obecenstva. Zašklebil se na ně a smál se svému „triumfu“.

 

Ale Hermiona už nebyla žádná malá holka a uměla mu to vrátit.

 

„Rozhodně lepší než ty. Vsadila bych se, že s tvým kolíčkem musí Pansy vždycky předem cvičit, aby ti mohla zahrát pořádné divadlo, jakej seš bejk, aby náhodou neurazila tvou vznešenou krev, a pak si to jít udělat sama,“ odsekla.

 

Pansy zrudla a Draco se překvapením nezmohl ani na slovo. Stejně jako všichni, kteří se předtím smáli. Spolužákům z Nebelvíru chvilku trvalo, než si v hlavě srovnali, co to vlastně Hermiona řekla, ale pak smíchy skoro padali na zem.

 

„To si vypiješ, ty mudlovská šmejdko!“ Zuřil vztekem zrůžovělý Draco.

 

„Co, co? Tebe vzrušuje, když to holka polyká?“ Další salva smíchu.

 

„Jen se tady moc nechvástej, Grangerová. Stejně všichni víme, že jenom pěkně kecáš, a že by s tebou nevlezl do postele ani tady Weasley,“ hodil směrem k zrzkovi, který vše pobaveně sledoval opřený o kamennou stěnu. Věděl, že se o sebe Hermi dokáže už dávno postarat sama.

 

„Hm, řekla bych, že z tebe mluví závist. Chtěl bys mě, viď?“ Svůdně si olízla rty a jako náhodou jemně roztáhla nohy a pak je zase vrátila k sobě. Zrůžovělý Draco zrůžověl ještě víc.

 

„Fuj, takovou špínu. S pannami já nespím.“

 

„No, jo. Promiň, já zapomněla. Ty spíš jenom se svojí kostnatou a plochou Pansy. A kdo tady vůbec mluví o pannách? Se mnou bys teprve viděl, chlapečku, co je to opravdovej sex,“ mrkla na něj. Věděla, že je Malfoy pověstný děvkař, a že asi nebude zase tak špatný v posteli. Ale to mu tady nebude vykládat, že jo.

 

„S mudlovskou šmejdkou? To bych chtěl vidět.“

 

„Však taky můžeš, ale hodiny sexu pro děti dávám jenom v sobotu večer,“ zářivě se na něj usmála.

 

Už ho štvalo, jak s ním mluví, jak s malým dítětem a blbcem, ale nevěděl co s tím. Nějak oproti němu vyrostla a vyspěla a měla moc ostrý jazýček. Asi na tom jejím povídání něco bude. Postavu má moc pěknou a vypadá to, že spí s Potterem i Weasleym.

 

„Hodina sexu se šmejdkou a ještě pannou? Díky, ale ne,“ vrátil jí.

 

„To jsem si mohla hned myslet, že se pořádný ženský bojíš. Mohlo by se ukázat jakej jsi břídil,“ popichovala ho dál.

 

„Ty mě budeš tak dlouho provokovat, až tě tady vohnu hned a před všema a ukážu ti, jak se to dělá,“ jak to řekl, tak si to představil a děkoval komusi, kdo kdysi dávno vymyslel tyhle volné hábity. Kalhoty ho tlačili a věděl, že bez školní uniformy, by to na něm bylo moc dobře vidět.

 

„Vždyť říkám od začátku, že mě chceš,“ prohlásila vítězoslavně Hermiona a ukončila diskusi tím, že zaplula do právě otevřené učebny lektvarů.

Další kapitoly: http://capriolina.blog.cz/

Zpět na obsah

Kapitola 2: 2. Toulky hradem

Hvězdy si zářej jak kočičí voči,
chtěl bys mě doprovodit, musím tě varovat.
Je vážně legrační, jak svět se s tebou točí,
o mně se povídá, že snad umim čarovat.
Měla bych tě varovat, možná umim čarovat.
Měla bych tě varovat, možná umim čarovat.

 


Nebelvírskou místností se rozléhala hudba řvoucí z rádia, všude po zemi, stolech i křeslech se váleli podnapilí studenti a spousta prázdných a poloprázdných lahví. Všichni se dobře bavili a smáli se. Když se z „repráků“ rozezněla jedna zvlášť oblíbená píseň, všichni zavýskli a dali se do tancování.

 

„Holky! Udělejte nám tady některá striptýz! Nebo všecky najednou!“ řval z plných plic některý z menších studentů. Holky se mu akorát vysmály, že ať si ho udělá nejdřív sám, a pak o tom možná budou uvažovat.

 

„Tak jo! Já první, ale pak si můžu vybrat, koho chci,“ oči se mu leskly alkoholem a vrávoravě se vyšplhal na stůl. Tancovat skoro neuměl, ale svršky odhazoval rychle. Studenti se nahrnuli kolem stolu, aby dobře viděli a smáli se mu. Když si začal košili protahovat tam a zpátky mezi nohama, vyvolal další salvu veselí.

 

Hermiona v krátké džínové sukni a černém topu se jen tak lehce pro sebe usmívala a říkala si, že za pár let z tohohle kluka možná bude docela kus. Hezký je, tělo mu zmužní a pohyby má už teď zajímavé. Trochu tréninku a bude z něj i dobrý milenec. Před očima se jí nechtěně mihnul obraz Draca Malfoye v rozhalené košili, jak se líbá s nějakou šesťačkou na chodbě. Den před tím na něj náhodou narazila, ale naštěstí ji neviděl. Tělo má dobré, to musela Hermiona uznat a docela by to s ním i chtěla zkusit. Asi bude v posteli opravdu za něco stát.

 

To už se na stůl začala s ochotnou pomocí kluků drápat nějaká vyvinutá blondýnka, nejspíš z ročníku toho striptéra. Hermiona ji chvíli zálibně pozorovala – vždycky se ráda podívala na pěknou holku – a pak si řekla, že tohle nemá smysl. Popadla nejbližší plnou flašku, kterou uviděla a vytratila se z nebelvírské věže.

 

Chvíli se toulala prázdnými chodbami hradu a sem tam si přihnula z lahve. Zjistila, že v té rychlosti vzala svůj oblíbený rum, ale stejně raději nepila moc rychle. Nechtěla se opít, jenom dostat do nálady. V tom tichu, kdy bylo slyšet jenom praskání ohně pochodní, přemýšlela o svých milencích. S kým půjde dnes? Harryho a Rona měla naposledy. Chtělo by to změnu. Třeba Neville se docela zlepšil. Baví ji to s ním, i když moc nevydrží.

 

S podobnými myšlenkami došla až ke sklepení. Z hlubin hradu se ozýval podobný hluk, jaký byl i nahoře. Zmijozelští měli stejný nápad a uspořádali pořádnou party. Vlezla si do výklenku ve stěně a jen tak nechala plynout myšlenky, kam chtěly. Samozřejmě občas nezapomněla na nezbytný lok hnědé tekutiny. Po chvíli ale začala mít nepříjemný pocit, že ji někdo sleduje. A už hezkou chvilku. Rozhlédla se kolem, ale nikoho neviděla. Že by kluci pod neviditelným pláštěm? Blbost, ti by ji nesledovali, ale přisedli by si. Začala být trochu nervózní. Zvedla se ze svého místa a vydala se do vstupní síně. Věděla, že se brána na noc zavírá, ale přes to ji zkusila otevřít.

 

„Alohomora,“ zašeptala a zamířila svou hůlku na dveře a ony se opravdu s cvaknutím otevřely. Vyšla ven na čerstvý vzduch a chvíli se kochala pohledem na zářící hvězdy.

 

„Kdopak se to tady toulá?“ zasyčelo jí z ničeho, nic za hlavou. Lekla se, nadskočila a upustila láhev na zem. Sklo zařinčelo a rozletělo se všemi směry. Rum se rozlil všude okolo.

 

„A ještě tady chlastá,“ rozesmál se, „reparo!“

 

„Malfoyi! Strašně jsi mě vyděsil,“ vynadala mu, když jí podával láhev.

 

„Nemáš čisté svědomí,“ posmíval se jí.

 

„Sledoval jsi mě už od sklepení! Nevěděla jsem, kdo za mnou jde,“ bránila se a vzpurně nakrčila obočí.

 

„Čekala jsi nějakého násilníka a únosce panen?“ posmíval se jí.

 

„Toho bych se JÁ bát nemusela,“ ušklíbla se a sešla schody od vstupní brány. Zamířila na trávník a k jezeru.

 

„No, když myslíš,“ nějak lehce rezignoval. Podívala se na něj pozorněji a zjistila, že je trochu zrůžovělý a nejde úplně jistě. Když se na ni podíval, tak se mu leskly oči.

 

„Chlapeček pil?“ zeptala se ho rádoby mateřsky. Buď není na alkohol zvyklý, nebo toho musel do sebe dostat docela dost. Dobře se ovládal, ale bylo vidět, že má problémy.

 

„Nijak extra,“ hájil se.

 

Podala mu flašku a on si loknul.

Zvláštní, jak se najednou snesou. Třeba po ní touží stejně, jako by ona chtěla jeho. No, ještě uvidíme…

Další kapitoly: http://capriolina.blog.cz/

Zpět na obsah