Útržky ze životů napsal(a) LilyannThumn






Disclaimer: All publicly recognizable characters and settings are the property of their respective owners. The original characters and plot are the property of the author. No money is being made from this work. No copyright infringement is intended.

Tato povídka je archivována na: http://www.potterpovidky.cz/web/viewstory.php?sid=718

Index

Kapitola 1: Prolog aneb jak nám zkratovaly mozky
Kapitola 2: Jak Voldy k závislosti přišel
Kapitola 3: Jak Voldy k zapomínání přišel
Kapitola 4: Jak se stát legendou?
Kapitola 5: Po smrti hrdinů


Kapitola 1: Prolog aneb jak nám zkratovaly mozky

Brumbálův obraz: „Nechtě mě spát! Severusi Snapeovi absolutně důvěřuji!“
„Ale pane, vždyť vás zabil!“
„Nesmysl!“

*o*o*

„Tak Draco, pověz mi, jak jsi dostal mé smrtijedy do Bradavic?“
„Mistře! Bylo to namáhavé… Grable a Goyle… roztomilé… mňam… Tedy-“
„?“ podivil se Temný pán.
Malfoy začal vyprávět svůj dojemný a napínavý příběh. Zároveň se tomu beznosému týpkovi začal v hlavě rodit ďábelský plán…

*o*o*

„Csss, co to tady cítím za smrad?“
Smrtijedi znervózněli.
„Červíčku! Co to používáš za prací prášek?“
„Rojvol, tedy chci říct Pervol!“ Pettigrew zbledl.
Voldemort zbrunátněl, zfialověl, zezelenal a poté mu zrůžověl nos. „Tak dobře, řekl sis o to! Lucius přišel na něco horšího než je Cruciatus, když mi zavazoval střevíčky… Máš štěstí – budeš totiž první, kdo to ochutná… Oliž mi nohy!“
„Né, mistře! To raději crucio!“
„Pamatujte si, kdo neuposlechne, nesplní, pokoní některý z úkolů, které mu zadám, bude následovat Červíčka!“
Zatímco Pettigrew olizoval šedivou napodobeninu nohou, Temný pán rozpravoval při čaji svým Smrtijedům o bezchybném plánu, jak se dostat do Bradavic a jak sprovodit ze světa toho zelenookého snědého krasavce s jizvou na čele. K tomu všemu potřeboval hrdinu týdne čili Severuse Snapea…

*o*o*

Setmělou bradavickou chodbou se ploužil mladý chlapec s přísným výrazem ve tváři. Šel tiše, nechtěl být spatřen. Ale přesně na něco takového čekal Argus Filch!
Hoch uslyšel nějaký šramot, proto okamžitě šáhl po své hůlce. Oddechl si, když spatřil paní Norrisovou. Zřejmě pozapomněl, co to znamená. Bradavický školník musí být někde poblíž! A také že ano – kde se vzal tu se vzal, vynořil se ze stínů rychlostí světla a vyrazil černovlasému chlapci z ruky hůlku. Pak jej popadl za límec.
„Co si to dovolujete?“ obořil se na něj chlapec. „Já jsem pán všeho zla! Okamžitě mě pusťte!“
„Jasně, a já se stanu hrdinou kouzelnického světa,“ prohlásil Filch a táhl chlapce do sklepení.
Tuhle cestu miloval. Láskyplně mrkl na svou kočičku a spustil: „Na to jsem se těšil skoro celé století… mučit, mučit, za palce věšet…“ mumlal si pod napodobeninu fousů.

*o*o*

STOP – ERROR – PŘERUŠENÍ PROGRAMU VYTVÁŘENÍ ZESMĚŠŇUJÍCH A KOMICKÝCH SITUACÍ NA FIKTIVNÍCH POSTAVÁCH VYTVOŘENÝCH V 20. A 21. STOLETÍ – ULOŽIT/VYMYZAT – ULOŽIT – NÁZEV SOUBORU: SVĚT HARRYHO POTTERA A HALÓ, HALÓ BEZ PŮVODNÍHO SCÉNÁŘE – ZADÁVÁNÍ NOVÝCH HODNOT – VÝBĚR: JEDEN NEBO VÍCE PŘÍBĚHŮ? – ZADÁNO – KDE SE DĚJ ODEHRÁVÁ? – ZADÁNO – VÝBĚR POSTAV – ZADÁNO – TĚSNÝ NEBO VOLNÝ POSTUP DLE SCÉNÁŘE? – VYBRÁNO – DRUH ZESMĚŠNÍ A KOMIČNOSTI – ZADÁNO – JAK POSTUPOVAT DÁL? – ZADÁNO AUTOMATICKY – POČKEJTE CHVÍLI, POČÍTAČ ZPRACOVÁVÁ DATA
VIRTUÁLNÍ HRA JE PŘIPRAVENA – HRÁČI ZAUJMĚTE SVÁ MÍSTA

Zpět na obsah

Kapitola 2: Jak Voldy k závislosti přišel

VYTVÁŘENÍ NOVÉHO FIKTIVNÍHO SVĚTA – NAČÍTÁM NOVÁ DATA

Jednoho slunečního dne Lord Voldemort zapřemýšlel: „Jak si ještě více omotat Smrtijedů kolem prstu? Co myslíš, Červíčku?“
„No, pane, má teta Filoména pěstovala kytičky a než zemřela, zanechala mi barák narvanej konopím, což mě přivádí k myšlence, že za služby Smrtijedů byste mohl dávat joity a pokud budete jediným dodavatelem a oni si vypěstují závislost, budete je mít v hrsti!“
„Áno, Červíčku, konečně poprvé v životě jsi použil svůj mozek!“
Aneb Voldemort souhlasil.
Červíček dostal za úkol přinést veškeré své rostlinstvo na hlavní štáb a nastrkat je do Voldemortova pokoje – do skříní, pod postel, na lustr, do polštáře místo slámy…

*o*o*

Po několika schůzích a týdnech…
Vypadalo to jako mlha – ten bělavý dým nad sídlem Malfoyových –, ale nebyla to mlha. Byl to důkaz o tom, že doupě Smrtijedů žilo vlastním životem. Tvářili se jako feťácké doupě, vlastně proč jak…
V přízemí se povalovaly nedopalky od joitů, rozbité láhve od bong, prázdné sáčky plné zlatavého skafu. Ano, uhodli jste. Z bandy Smrtijedských chlápků se stali závisláci na THC. Nejhůře – vlastně nejlépe – na tom byl sám Voldemort. Jeho Bongo Smrti nacpané tím nejlepším modelem bublalo každý den nepřetržitě už půl roku, zamiloval si ho natolik, že do něj vložil část své duše. Ale kam? Do kotlíku? Či snad do obří bílé lebky, která se táhla přes celou trubku? Nevěděl ani sám, ten den si totiž nepamatoval. Nevycházel už ani z pokoje a o své černokněžnické záležitosti se nezajímal. Za ten půlrok ho spatřil jen Červíček a to vždy jen s náručí plnou cigaret a kostkami ledu do bonga.
Jenomže dnes: „Můj pane, chceme něco nového, tráva už je stereotyp!“ zakňoural.
„Stereotyp? Tato přírodní laskomina? Ta božská vůně! Ta barva jarní zeleně! Sypaný chléb národa našeho?! Jak to je můžeš říct?“ Voldemort se však zamyslel. „Inu, dobrá tedy – nechám to na tobě a v tvém vlastním zájmu bych to udělal, co nejdříve!“
„Jistě pane, oni chtěj jen chemii…“

*o*o*

„Ne, Červe, my zůstanem jen u trávy…“ kroutili hlavou Smrtijedi.
„Víš co? Naval to sem!“ vykřikla odvážná Belatrix a vytrhla mu pytel. Otevřela jej a strčila do něj hlavu.
„Ty huso, tahle se to nedělá!“ okřiknul ji okradený.
Belatrix vyndala hlavu, která nyní vypadalo, jako by navštívila sáček s moukou. „A jak tedy?“
„Zrcátko, žiletka, rulička – stáčí ji udělat z tvé stodolarovky.“

*o*o*

Jedna čára, další čára, všude plno čar. Smrtijedi se přeorientovali na pervitin. Všichni byli spokojení, všichni totiž brali – tedy až na Narcisu. Její naštvání pramenilo z poznání toho, že dříve kultivovaná a neškodná zábava (jako třeba mučení mudlů) se zvrhla v drogové orgie. Muž fetuje, syn hulí ostošest. Copak je to normální? Ano, zde už ano. Co mohla sama chudinka mezi takovými feťáky dělat? Sama brát drogy nechtěla – ne, to opravdu ne! – proto otevřela katalog na prostřední straně a objednala si osm sudů vína, pět litrů silné medoviny Madame Rosmerty a pět tisíc sáčků na zvracení. Ačkoliv u nich doma o sáčky nouze nebyla, ale…

*o*o*

„Červíčku, kams to dal?“ vyhrkl Lucius.
„Kdybych věděl, kde to je, tak už to mám dávno v sobě!“
„Severusi, nemáš dávku?“ zeptal se Malfoy s nadějí v hlase.
„Já ne!“ vyhýbavě uhnul očima, popotáhl a urychleně se vzdálil.
Jenomže Červíček, který z drogového prostředí všechno zná, pochopil. Kývl na Luciuse, aby ho následoval a společně se vydali za Snapeem.
„Tak to vybal,“ udeřil Pettigrew, „kams to schoval?“
„Já nic nikam neschoval!“ bránil se Severus.
„Ach ta chamtivost! Tak to vybal a rozděl se s námi! Nikoho víc do toho zatahovat nebudeme!“
„Ale já vážně nic nemám!“
„Snape!“ to už se rozzuřil i Lucius. „Když Červíček říká, že to máš, musíš to mít! Nezapomeň, že má s hamy-pamy šuňupito práškem zkušenosti!“
„Hej, já to vážně nemám, já jsem to prodal, abych měl prachy!“
„Bože, Severusi, to seš vážně takový hovado!“ zapištěl Pettigrew. „Co teď budeme dělat?“ začal si rvát vlasy a běhat dokola, jako by si honil vlastní ocásek…
„Na co potřebuješ peníze?“ otázal se Malfoy, kterému zřejmě ještě nedošlo, že v celém baráku není ani gram šňupita.
„Na ještě lepší dávku, myslím, že by vyšla přesně pro nás tři…“
Pettigrew se zastavil. „Cos to povídal?“ zazářil. „A kde ji máš?“
„Podvedli mě!“ zavyl Severus a svezl se na podlahu.
„Jak to? Kde jsou? Jdeme si to s nimi vyřídit!“ zavelel Petr a namířil si to ke dveřím místnosti.
„To nejde,“ zamumlal Snape a tím zastavil Červíčka, „nevim, jak vypadaj, prostě si to nepamatuju.“
„Co budeme dělat? Co budeme dělat? Pán mě zabije, protože nebude mít co dát Smrtijedům… jsem mrtvola, jsem mrtvola…“
„Uklidni se,“ pravil stále klidný Lucius. „Něco mě právě napadlo…“

PŘERUŠENÍ PROGRAMU VYTVÁŘENÍ ZESMĚŠŇUJÍCH A KOMICKÝCH SITUACÍ NA FIKTIVNÍCH POSTAVÁCH VYTVOŘENÝCH V 20. A 21. STOLETÍ – ULOŽIT/VYMYZAT – ULOŽIT
Aneb pokračování příště

Zpět na obsah

Kapitola 3: Jak Voldy k zapomínání přišel

OTEVÍRÁNÍ ULOŽENÉHO FIKTIVNÍHO SVĚTA JAK VOLDY K ZÁVISLOSTI PŘIŠEL
„ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ,“ znělo v celém sídle Malfoyů. „Kde je můj milášek? Kde je? Kam jste ho dali? Všichni sem!“
O pár sekund později…
„Co tady děláte? Všichni ven! Ehm… co jsem to chtěl? Á, tráva! Kam jdete? Všichni sem! Kdo to ukrad? Přiznejte se a váš život bude ušetřen!“
Ticho.
„Lucius, jmenuji tě vrchním vyšetřovatelem a do té doby než se to najde, vám seberu všechny drogy! Okamžitě mi je sem přihrajte!“
„Ale my už žádné nemáme!“ ozvalo se sborově.
„Dobře… Pacio… tedy…“ Na hlavu mi přistála velká medvědí pazoura. „Tak ne… Travio!“ V rukou se mu objevil pytel trávy. „ÁÁÁ!“ zvolá, otevře a přičichává. „Co je tohle za sračky? Červíčku, vyhul to!“
Lucius už to nevydrží a nenápadně Voldemortovi pošeptá: „Accio!“
„Ovšem! ACCIO drogy!“ K jeho nohám se snesly drogy všeho druhu – piko, LSD, extáze, kokain, heroin, houbičky, nekvalitní tráva a toluen. „Tak Lucius a teď pátrej; vy ostatní rozchod!“
Malfoy se maniakálně zahledí na hromadu návykových látek.
„Pane, když zjistím, kdo to byl, dostanu tuhle hromadu?“
„Jistě!“
„Byl to Severus, mluvil o nějakém plánu, a s ním pak i Červíček a … a … a ještě Draco – to je starej hulič!“ Ať je to v rodině…
„Přiveďte je do sklepa!“ zahřmí. „Odzbrojené!“

*o*o*

Když vpadli do Dracova pokoje, písnička od Afromana I Got High byla okouřená na plný pecky a u stropu se vznášel hustý, zelený dým.

*o*o*

Červíček koukal na film pro dospělé; ruku měl zasunutou v rozešlém poklopci a rytmicky jí pohyboval nahoru a dolu. Pak byl odvlečen.

*o*o*

Vždy elegantního Severuse našli válejícího se po zemi a smějícího se čemusi na stropě. Vypadal tak šťastně…

*o*o*

Ve sklepě Malfoyovic sídla, kde stáli tři obvinění za mřížemi.
„Už jste se rozhodli promluvit?“
„Já jsem se rozhodl,“ začala Červíček – dostal od Severuse loktem do břicha – „nemluvit.“
„Jak je libo!“ zasyčel Voldemort. „Lucius toč!“
Drog chtivý Malfoy začal točit dřevěným kolem, což způsobilo, že strop za mřížemi pozvolna začal klesat.
„Crucio už vyšlo z módy, teď frčí nástroje!“ Lord V… odtrhne závěs a tam – varhany. Zahraje pár tónů, aby navodil zlověstnou atmosféru. „Dopadají na vás tyto velkolepé tóny také s takovou drtivou silou?“
Všichni raději přikývli.
„Výborně. Kde je ta tráva?“
„Jaká?“
„Nehrajte si se mnou!“ Voldemort uhodí do kláves varhan, z nichž vyklouzl strach nahánějící tón.
„Jo, aha, tahle…“
Ten-jenž-nechal-toho-chlapce-naživu začal hrát a do rytmu odříkávat: „Kde. Je. Ta. Tráááva?“
„U mě ve sklepě,“ řekne Severus.
„Neslyšíííím… Kde. Je. Ta. Tráva? Luciusi, toč rychleji!“
Začalo se ozývat zlověstné skřípění a strop klesal níž a níž.
„Říkal ve sklepě!“ zopakoval netrpělivý Draco.
„Ale to mi nesssstačííííí!“ zapěl Voldy.
„Vždyť už všechno víte!“
„Nevim! Proč jste to vlastně ukradli?“ Voldemort je chtěl prostě umučit. A strop klesal… a klesal…
„Chtěli jsme to prodat a získat prachy.“
„Na co prachy?“
„Na modely z Holandska, Indie, Tibetu. A taky pro naše kamarády, kteří už neměli co do žil…“
„Copak můj model není nejlepší? Copak jsem vám nedal dost drog?“
„Pane, tyhle jsou stokrát lepší!“
„Moment… Luciusi přestaň… Poslouchám.“
Plán o získání nejkvalitnější trávy na světě byl venku. Plán na získání nemalé částky také. Plán, díky kterému dostanou drogy všichni Smrtijedi, také.
„Hoši,“ pravil Voldemort, „Proč jste mi to neřekli hned? Vylepšil bych váš plán! Vše by bylo mnohem lepší! A teď – jdeme na bongo smrt…“
MUHAHAHA – smrt slabým plícím a mozkovým cévkám…

*o*o*


A kompletní plán vykvetl „Pánovi zla a trávy“ ve zhuleném mozku. To bude peněz na travičku… mohl si mnout ruce.
„Draco, mám na tebe prosbu…“

PŘERUŠENÍ PROGRAMU VYTVÁŘENÍ ZESMĚŠŇUJÍCH A KOMICKÝCH SITUACÍ NA FIKTIVNÍCH POSTAVÁCH VYTVOŘENÝCH V 20. A 21. STOLETÍ – ULOŽIT/VYMYZAT – ULOŽIT

Snad se uvidíme příště

Zpět na obsah

Kapitola 4: Jak se stát legendou?

OTEVÍRÁNÍ ULOŽENÉHO FIKTIVNÍHO SVĚTA JAK VOLDY K ZÁVISLOSTI PŘIŠEL

Draco dostal úkol od svého Pána tedy až poté, co si Voldemort při bublajícím bongu vzpomněl, vypadajíc jako ošklivá indiánská dívka kouřící dýmku míru.

*o*o*

Dracovy kšefty se rozjely už na cestě do Bradavic, tedy ve Spěšném vlaku, kde Lee Jordan a spol. koupili dvacet gramů kvalitního skunku. Ale to nebylo nic oproti zmijozelským, kteří začali skupovat tvrdé drogy – co doma uvidíš, jako když ve vlaku najdeš.
Jediná nebelvírská trojka z nenávisti k Dracovi absolutně odmítala cokoliv koupit a zkonzumovat; obzvláště Hermiona se držela od Dracova matroše, co nejdále to šlo, což nebylo snadné. Myslela si, že najde útočiště v prefektském kupé, ale šeredně se spletla. Dým všude.

*o*o*

Cestou se musela učinit zastávka, když naprosto zhulený Neville Longbottom vypadl z rychle jedoucího vlaku se slovy: „Čum, jak dokážu sedět v otevřeném okně!“.

*o*o*

Jakmile se do Velké síně dopotácel i poslední student, začala zařazování, při němž profesoři nechápali, proč žactvu příjde vše tak vtipné a proč polovina prváků na židličku za Moudrým kloboukem doskákala po jedné noze či se doplazila za burácivého povzbuzování ostatních. Shrňme si to – zahajovací večeře proběhla ve velmi veselé atmosféře.

*o*o*

Začalo vyprazdňování Velké síně. Harry zašel za Leeem, spiklenecky na něj mrkl: „Tak co, máš něco?“
„Zajdi za Malfoyem, mám málo.“
„Tak mi dej alespoň půlku, já ti za to dám dva galeony. Ty si můžeš za Malfoyem kdykoliv zajít, já ne.“
„Fajné, kámo, to je slušná nabídka.“
Harry měl v kapse náhle pět gramů trávy a papírky, což se přidalo ke krabičce cigaret značky Marlboro, které o prázdninách odcizil svému bratránkovi.

*o*o*

Ve společenské místnosti našel zahloubaného Rona. „Harry, když o tom tak přemýšlím a vidim ty šťastné tváře kolem sebe, říkám si, proč si taky neužít? Pošleme někoho za Malfoyem!“
„To nebude třeba,“ pronesl lišácky Potter. „Už jsem vše zařídil u Leeho.“
„A bude to stačit?“ obával se Ron, když viděl, že kamarád má „jen“ pět gramů.
„No, já nevim. Leeovi to stačilo na celou cestu a dávali si to tam asi vcelku dost, ne?“
„Hmm…“ zabručel Weasley. „Možná bychom měli šetřit. Dej tam raději jen tu jednu kouli nebo jak se tomu nadává.“
„To je palice,“ řekl rádoby zkušeně Harry.
„Ale stejně je to trochu málo, co to něčim došťouchat?“
Chlapci se zamyslili. Náhle se ukázalo, že Božská prozřetelnost existuje! „Šoupneme tam tabák z Dudleyho cigaret!“
„Polovina bude stačit; musí se šetřit, budou škrty,“ ozval se Ron a znepokojeně nastavil své obočí do polohy obrysu pyramidy.
Harry poněkud nemotorně ubalil pointa, třikráte se mu to rozpadlo pod rukama, než dosáhl alespoň trochu uspokojivého výsledku.
A tak světlo světa spatřil „hybrid“ – tabák + tráva. A název? Waesetter! Kterýžto se stal okamžitou senzací v Bradavické škole. Harry dodával tabák, Draco trávu.

*o*o*

Po několika týdnech si Brumbál zavolal Draca do ředitelny.
„Tak Draco,“ řekl s vážnou tváří, „vím, že prodáváš drogy a že tři čtvrtě školy včetně několika profesorů aktivně užívá látky, které jsou ve většině mudlovského světa zakázány,“ odmlčel se a dodal: „Ale jsem ochoten ti to tolerovat, pokud přestaneš prodávat toluen, už ten puch nemohu déle snášet.“
„Vážně?“ rozjasnil se Draco Malfoy a připálil si brko. „Dáte si také, pane řediteli?“
„Jistě.“ Brumbál si dlouze potáhl a prohlásil: „Konečně měl Tom dobrý nápad… Lord Voldemort také bere drogy?“ zamyslel se Albus nahlas.
„Ten? Ten má modely, který by vám utrhly hlavu a obrátily plíce naruby.“
„Tak to mě ještě neznáš!“

*o*o*

Kašel.
„Cože jsi to říkal s tou kuběnkou?“ zeptal se Harry a podal Ronovi špeka.
„No,–“ kašel, „– Fred a George ji umlátili pálkama,–“ kašel, „– když cvičili famfrpál.“
Harry se zamyslel, potáhl (tentokrát se to obešlo bez kašel, to je frajer, co?) a navrhl: „Co kdybychom to zkusili s Nevillovo žabákem?“
Bouře smíchu.
Když smích ustal, Ron se podělil o svou myšlenku: „A myslíš, že to Neville dovolí?“
„Po tomhle modelu? Stoprocentně!“
„Hej, Neve!“

*o*o*

„Děláte si ze mě srandu?!“ ječela Hermiona přes celou nebelvírskou místnost.
„Hermiono ovládej se,“ přerušil ji klidně Ron, naposledy si popotáhl a típl nedopalek o kolem procházejícího prvňáka.
„Taky vy taky? Okamžitě tady vyvětrejte a proboha seškrábejte tu žábu ze zdi!“ Načež se odporoučela s klasickým prasknutím dveří – tedy obrazu Buclaté dámy, které při tomto aktu kromě jointu vypadla z pusy i protéza.
Harry zakroutil hlavou. „Neve, ubal to.“

*o*o*

Zdrcená Hermiona se ploužila chodbou, přičemž spatřila různé skupiny lidí, kteří v kroužcích fetovali. Náhle se vedle ní zjevil Protiva, který pociťoval nutkání chovat se jako mudlovský průvodce v Zoo.
„Tato skupinka,“ ukázal na Havraspárské, „to jsou takzvaní gebíci.“
Jmenovaní složili hlavy dohromady a hihňali se špatně padnoucímu Kratiknotovu tupé. Ti dva mezitím pokračovali dál. Hermiona se dozvěděla celou legendu… například také to, že se do kolejí budou noví žáci rozdělovat podle nových kritérií. „Jaké návyková látka je pro vás to nejlepší?“ (Nebelvírští se především budou orientovat na hulení, havraspárští na houbičky a LSD, mrzimorští na éčko a zmijozelští na pervitin. Již dopředu je však jisté, že se objeví i tací studenti, kteří budou zkoušet, jak vlastně chutná v kuchyni druhé koleje. Takovéto pokusy o spřátelení budou samozřejmě podporovány.)
Hermioně se zatočila hlava.

*o*o*

„Pamatujete si, jak jste se dostali do Bradavic, do Nebelvíru?“ optal se Ron.
„Ne!“ odpověděl Neville.
Ale Harry se zamyslel. Myšlenky zavířily myslí a křižovaly dýmem… Ne Zmijozel, ne Zmijozel, opakoval.
Opravdu? Ale pervitin by ti dopomohl k velikosti o tom nepochybuj!
Ne Zmijozel, já chci hulit, hulit, hulit!
Když to víš stoprocentně, ať je to tedy: „MARIHUANA – tedy Nebelvír!“
Harry se probral ze zasnění.
„Ty vole kámo, takovej zásek, ty už to nehul!“ zasměje se Ron a podává Harrymu brko.

*o*o*

O tři měsíce později…
… se rozhodlo, že by se mohl konat vánoční ples jako připomínka na to, jak se Harry jednou povedlo zhulit tak, že při zápasu spadl z koštěte, což není tak neobvyklé, že, ale Brumbál zapomněl kouzlo na oživení. Ehm, řekl jsem na oživení? Ale zázrak se udal – zoufalý Ron mu bušil do hrudi, neboť mu jeho přítel slíbil špeka po zápasu. Bušení však měla za příčinu, že se Potterovi vyvalil z úst hustý, zelený dým, díky němuž nemohl dýchat.

*o*o*

Draco si žil jako prase v žitě; obklopen patolízaly, děvkami a placenými bodyguardy. Jmění se vesele rozrůstalo dál. Jeho denní obrat byl přes sto galeonů a to se zvýšilo poté, co studenti začali posílat dávky i domů svým rodičům. Stihl i štědře podporovat otcův feťácký život. Svět byl jeden velký ráj. Jediné, co Draca zajímalo, byly děvky, tráva a prachy. Nikdy neměl nedostatek.
Jeho drogový kartel ovládl celý kouzelnický obchod s drogami – stal se monopolem. Nejvěrnějšími společníci Vincent Crabbe a Gregory Goyle veleli ochrance zabezpečující Dracovu ochranu. Velmi úspěšně. Blaine Zabini s funkcí pokladníka byl velmi spokojený a jeho pocit zesílil, když dostal funkci i distributora drog mezi dealery pracující pro Draca. Malfoy měl dále celou jednotku domácích skřítků, kteří fungovali jako placení kurýři.
Drogy byly vyráběny, pěstovány a skladovány ve třetím patře za druhými dveřmi vlevo, jimiž když jste prošli, mohli byste spatřit padací dveře, na kterým slintal Chloupek, už trochu omámený z výparů. Avšak místo Ďáblova osidla pod tím vším, rostla marihuana. Tu hlídla Horský Trol, který byl připraven vytvořit z každého nepovolaného příchozího hnojivo. Za tím vším stála chemická laboratoř, kde neúnavně pracovali nejlepší studenti lektvarů (mimo Hermiony, která tuto lukrativní nabídku s odporem odmítla) pod dohledem Severuse Snapea. Často zde byli přítomni i takzvaní koštýři – Crabbe a Goyle.

*o*o*

Velká síň. Jak se to tam hemží! Extáze a tráva jela na plné obrátky. Přes dým nebylo skoro vidět na partnera, se kterým tančíte. Harry a Ron již byli polonazí a kouřili raketu o velikosti Texasu.
Hermiona byla zklamaná, doufala, že její projev na začátku plesu zasáhne srdce všech přítomných a oni pochopí, že užívání drog je špatné. Jenomže její slova akorát vyvolala efekt tzv. tucu, což znamená, že se ples strhl v ilegální technoparty. Musela okamžitě opustit tuto pakárnu, jak to nazvala v záchvatu vzteku. Vyšla ven. Tam mezi ty růžové keříky.
„Tak vy taky!“ vykřikla.
Severus jí s klidem, jemu tak vlastním, foukl kouř o obličeje a odvětil: „Ano, i já.“
„Ale co vaše inteligence? Vaše grandiózní nadání pro lektvary? Všechno to ničíte!“
Severus si dlouze potáhl. „Tohle inteligenci spíše zvyšuje,“ prohlásil a podal jí kouřícího špeka.
Váhavé převzetí Severusova miláčka a lehké potáhnutí.
„Ach, Bože!“

*o*o*

Skřítek Dobby právě uklízel na pánských záchodech věci nehodné popisu, když to uslyšel. Nejsou? Není? V celé…? Musel okamžitě za Harry Potterem.
„Cože?“ křičel ojizvený chlapec. „To snad… v celé? Ale… A víš to určitě?“
„Ano, pane,“ pravil Dobby a uklonil se.
„Marš k Malfoyovi pro jointy, tady máš prachy a řekni, že tě posílá Tom Jerry z Mrzimoru!“
Domácí skřítek se znovu uklonil a zmizel.
„Jak je možné, že v celé Nebelvírské věži není ani kousíček materiálu k zpracování?“ nechápal Harry.
Když tu se přiřítil Ron s otázkou: „Neviděl jsi Hermionu?“

*o*o*

Výstřižky z Denních Věštců:
Smrtijedi mění znamení zla – tetování na paži – za kruhovitý útvar rozdělený na tři třetiny. Nazývají ho Můj hippies znak.

Kouzelnickému světu se otevírají dveře do nové éry. Marihuana kam se podíváš?

Všichni chtějí jen zelený ráj!

Vy-víte-kdo kandiduje na post ministra kouzel. Slogan jeho volební kampaně zní: „Marihuanu pro všechny!“

Novým ministrem se stal Lord Voldemort. Jeho vřelý a stručný proslov uchvátil davy kouzelníků: „Hulte!“

Nový zákon ministra kouzel! Oficiální firmou pro odběr marihuany se stává rodinná firmička Malfoy Incorporated (INC.) (s.r.o.), která zabírá dohromady sto tisíc hektarů zemědělské půdy rozeseté po různých světových destinacích jako jsou Tibet, Indie, Holandsko a Jamajka.

Ministr kouzel je pro mír a lásku! To prohlásil poté, co přišel na ministerstvo v triku sex, drogy a rock’n’roll.

Skupina Lord Ví vyhrávají hitparády již několik týdnů s jejich hitem „Zelená je tráva“!

Reklamní blok:
Stop plešce od firmy Radloo – skvělý a originální přípravek na růst vlasů. Sám ministr kouzel má díky našemu přípravku (jak jste si jistě všimli) hřívu, za kterou by se nemusel stydět ani Fríský hřebec. Smáli se vám příbuzní, že vypadáte jako skinhead? Teď už nebudou! S naším „Stop plešce“ se stanete králem marihuanových večírků!

Kouzelnický svět s nadšením přijímá nový šampón od firmy Radloo Head and Voldy z kolekce Lord! Chcete být pořádný hippiek? Používejte náš super šampon a vaše dlouhé vlasy budou vždy svěží a lesklé! Volba je jasná; Head and Voldy! Kupuj ihned!


A Lord Voldemort vám vzkazuje: „Pečujte o své vlasy!“

UKONČENÍ PROGRAMU VYTVÁŘENÍ ZESMĚŠŇUJÍCH A KOMICKÝCH SITUACÍ NA FIKTIVNÍCH POSTAVÁCH VYTVOŘENÝCH V 20. A 21. STOLETÍ – ULOŽIT/VYMYZAT – ULOŽIT – ČEKÁNÍ NA NOVÁ DATA

Tak kdo to bude příště?

Zpět na obsah

Kapitola 5: Po smrti hrdinů

Jsem sám. Tak se napij. Tebe to nebude bolet jako mě tolikrát. Nestyď se a smoč své rty. Pak poznáš žár. Plameny se tě budou chtít dotknout, ale nespálí. To mně zbudou popáleniny. Neboť jsem se rozhodl, že se nechám popálit. Mohl jsem se jim vyhnout, ale mému chtíči nic nezabrání. Jen pij. Jako vždy předtím. Opět se probudíš u sebe a nebudeš mít žádné vzpomínky. To jen já. Ten, který touží po cizím doteku. Po tvém doteku. Oba jsme všechno ztratili. Na opačných stranách. Ty jsi černá a já bílá – paradox. Naše víra je jiná, ale oni mě vždy učili, že si smím vzít vše, po čem toužím. To jsi ty. Hradba nepřekonatelná. Tak pij! Nikdy se nic nedozvíš a já budu vítězit dál. Tak jako On. Ty a slabí prohrávat. Kdo ti konečně řekne, že dobro neexistuje? Chci tě! Tolikrát. Zapomeneš, ale má vášeň nikoliv. Napila se.

Zpět na obsah