Vrba napsal(a) Pindruska
Kapitola 2: Náhrobek

Náhrobek

-Pořád vidím ty oči, ty krásné smaragdové oči. Plné pochopení a přátelství, které bohužel jednou zmizelo.Jako první se z nich vytratilo přátelství k němu a poté i její život. Život z nich vyrvalo zelené světlo. Léta jsem vzpomínal a snažil se zapomenout, ale teď ty oči vidím znovu. Jsou usazené v tváři, kterou nenávidím od svých jedenácti let. To on za všechno může, to kvůli tomu chlapci je mrtvá! Kdyby se za něj neobětovala, Pán zla by ji nechal žít…možná.-

    Muži, sedícím za černým stolem, v ponuré místnosti, stékají z očí slzy. Je to podruhé co pláče. A podruhé kvůli ní. Ty oči v obličeji černovlasého chlapce, miluje a přitom je tak nenávidí. Nezvládá to. Nechce už žít. Postaví se před zrcadlo a namíří na svůj odraz hůlku. Vykřikne kletbu. Zelený proud světla se odrazí od hladké plochy pravdy a lži. Narazí do muže stojícího před ní. Znova vidí ty oči. A záplavu rudých vlasů. Podívá se pozorněji. A znovu zapláče. I tady, v tomto jeho vymodleném světě, leží dívka jeho snů v náručí toho mizery.

    Na jednom malém hřbitově stojí skupinka pozůstalých. Nikdo nemá tváře mokré od slz. Přesto cítí jisté dojetí, když čtou slova na žulovém náhrobku.

Muž, který pro lásku žil a pro lásku trpěl. Také pro lásku zemřel.
         Severus Snape celý život miloval jednu dívku. Rusovlasou vílu, matku Vyvoleného.

Disclaimer: All publicly recognizable characters and settings are the property of their respective owners. The original characters and plot are the property of the author. No money is being made from this work. No copyright infringement is intended.

Tato povídka je archivována na: Potter Povídky CZ - Harry Potter Fanfiction - http://www.potterpovidky.cz/web/viewstory.php?sid=781