Ano, jsem normální, díky za optání.

ne zas až taková nejsem. No začnu takhle, teď něco o mě

Jsem vysoká, štíhlá dívka, mám černé (úplně) vlasy i oči. Všichni mi říkají že jsem nádherná, ale já se jím bojím uvěřit. Nevím proč ale někdy mám sama ze sebe strach, dějí se kolem mne divné věci. Ale už docela dlouho mě trápí otázka, proč nejsem ani trochu podobná svým rodičům? Já se jich osobně bojím zeptat, nevím co by mi na to řekli, asi by se naštvali. Chodím do školy řar a kouzel v Krásnohůlkách, ale tedy teď už vlastně ne, stěhujeme se a já po prázdninách nastoupím do nové školy, přesnějí řečeno do Bradavic. Ani bych neřekla že se tam těším. Divila jsem se proč se stěhujeme teď když mám před sebou poslední ročník školy. Je mi 17, i když asi na to nevypadám. Do konce prázdnin chybí už jen dva týdny, zítra se stěhujeme a potom půjdeme do Příčné ulice nakoupit mi věci do školy. Ach jo...jak se mi tam nechce. No jen doufám, že si tam najdu nějaké kamarády, tady sem žádné neměla, i když sama nevím proč. Nemám moc v povaze přátelství, a to je jedna z věcí podle kterých poznám že nejsem jako moji rodiče, oni mají mnoho přáte já zase žádné nepotřebuji. Nevím čím to je. To jsem prostě já.