Nu co k tomu rici?
Bylo to takove mrtve;-)
No jinak, kdyz uz jsem se dokopal k cteni teto povidky tak zkousnu i kratky komentar.
1) osone si myslim,ze posledni odstavec by splnil to co ma povidka v zarazeni, ale ten zbytek mi prijde jako vystrizeny z encyklopedie. Je to sice docela srandovni, ale myslim ze pokud to ma mit emotivni nadech potrebovalo by to trochu vic emoci a mene okecavani..
OT:
1.komentujici:
pekne ve versich to je ono:-)
Metamorfoza:
Zajimave jmeno;-) .... CO se stalo?
Pomalu bych se i vsadil, ze znas Andor, protoze tvuj komentar jako by z oka vypadl asi tak dvema tretinam z tamejsich.
A pro dokonale pochopeni site tvych poznamek bych uvital alespon jeden "melancholicky vtip"...:-)
na (ne)shledanou;-)
Thaien
Asi mě být šťastný,-tamje chyba
jen pro zajímavost...pod pojmem kecla jsem si vždy představovala ,,řiťolití":-)
Další chyba je Jame, Sirius, Remus a nakonec i Červíček...ale to jsou takové prkotiny,že ode mne máš 5 hvězdiček
Přiznávám, že k tvojí povídce mě přilákalo zejména velice originální jméno autora. Téma zas tak originální není. Někdy mám pocit, že zrovna tohle si už zkusil napsat skoro každý. Ale přesto se mi zrovna tvoje pojetí líbilo. Líbila se mi unavená nálada napůl smutné oslavy a líbila se mi naděje, která zaznívala z posledních vět. Líbilo se mi civilní zpracování i příjemně obyčejná budoucnost, před kterou jsi Harryho postavila. Nicméně pár výhrad bych měla.
Možná bych ti doporučila trošku pozornější čtení povídky před uveřejněním. Sem tam se ti do text vloudí nějaký ten překlep. Nezdá se mi, že bys páchala nějaký smrtelný stylistický hřích, ale přesto si myslím, že na dvě věci by ses mohla zaměřit.
1) Není dobré - pokud tím ovšem nesleduješ nějaký záměr - kombinovat hovorový neformální styl se stylem knižním. Ginny si sice úplně obyčejně kecne do trávy, ale o pár odstavců dále použije vznešenou frázi "paleta možností". Ale sebekriticky musím uznat, že v přímé řeči asi nakonec nic nemůže být vysloveně špatně (kromě interpunkce:o)).
2) Domnívám se, že v popisech jsi zbytečně popisná. Sice dokážeš napsat hezkou náladovou atmosféru (Mezi záhony s pivoňkami se už počínala snášet tma - to se mi velice líbilo), ale na druhou stranu se zase snažíš sdělit čtenářům zbytečně moc informací, z nichž některé už dávno ví. To, že jsou lidé od Harryho vzdálení asi čtyři metry je skutečnost, kterou musíš znát ty, ale čtenář se bez ní zřejmě obejde. Trošku to ruší atmosféru. Stejně tak není nutné nám oznamovat, že paní Weasleyová se o Harryho stará jako o vlastního syna. Po těch šesti dílech si toho už leckdo všimnul:o).
Z hlediska děje si myslím, že jsi zvolila ideální délku povídky. Kdybys dala Harryho pocitům více prostoru, zřejmě by čtenáře začaly časem nudit. Jak už jsem napsala výše - jako náladová povídka o Harryho návratu do normálního života se mi to velice líbilo. Nicméně motiv žádosti o Ginnyinu ruku se mi zdál trochu rušivý a - omlouvám se za to - příliš kýčovitý. Docela hezky ho ale vyrovnává Ginnyina nejednoznačná a náznaková "odpověď". Celá Harryho otázka vyznívá spíše jako melancholický vtip.
Nejsem si úplně jistá, jestli svůj názor na povídku dokážu nějakým jasným a stručným stylem shrnout. Přiznám se, že na první přečtení mi přišla neslaná nemastná. Ale když jsem se jí chvíli věnovala podrobněji, našla jsem poměrně dost drobných detailů dokreslujících atmosféru a přibližujících Harryho čtenáři. Troufnu si hádat, že na vině bude nejspíš tvůj styl psaní, který sice nemá výrazné chyby, ale bohužel ani přednosti. Hodil by se spíš k výrazně dějové povídce, na tuhle psychologizující náladovku nestačí. Prostě a jednoduše nedokáže čtenáře dostatečně zaujmout a donutit ho, aby si všiml jemnějších vypravěčských ornamentů.
Každopádně ti ale přeji hodně štěstí v dalším psaní. Budeš-li si se mnou z jakéhokoli důvodu chtít promluvit, jsem k zastižení na téhle adrese - http://www.sosaci.net/diskuse//index1.php?action=vtopic&forum=15
Metamorfoza (www.sosaci.net)