S hrůzou zjišťuji, že je mi tahle Mařena sympatická! Je sice MS, až bůh brání, ale co nadělat. Není nad dobře napsanou správnou hrdinku, která je (skoro) přesně taková, jak bychom chtěly být.
Každý stvořil nějakou tu Mařku a kdo to popírá, píše si ji do šuplíčku dodnes.
Užila jsem si to. A vychytávky typu "Rossignolovic" klan byly třešničkami na dortu.
Odpověď autora: Jó, Rossingolovi... celý den jsem vymýšlela jméno, které by bylo dost vznešené, aby odpovídalo mému plebejskému nicku. :-) rossinka - rozinka nakonec zabralo. :-)
Mně MS nevadí. A navíc je to povídka přesně dle mého gusta... nepostrádá originalitu a autorka ví, o čem píše a neposlala Voldyho do populární Ameriky bez jakékoliv (autorčiny) znalosti prostředí.
Ale pozor! Povídky o MS nemají obsahovat děj! A ostatně některé místní autorky zastávají názor, že by povídky vůbec neměla obsaodat dej!:))))
Odpověď autora: Hluboce se kaju. Moje příští Mařena bude naprosto bezdějová, hluboce depresivně psychologická a vůbec. :-)))
Odpověď autora: P.S. ale Běloruska se nevzdám, bylo strašně těžké sehnat reálie běžného života. Dokonce jsem si v knihovně musela půjčit historický atlas a ohledně fotbalového mužstva jsem se ztrapnila před kluky v hospodě. :-)