Minutky napsal(a) katuzka






Disclaimer: All publicly recognizable characters and settings are the property of their respective owners. The original characters and plot are the property of the author. No money is being made from this work. No copyright infringement is intended.

Tato povídka je archivována na: http://www.potterpovidky.cz/web/viewstory.php?sid=172

Index

Kapitola 1: Škytavka
Kapitola 2: Těžká noc
Kapitola 3: Bolest
Kapitola 4: Nevítaná návštěva
Kapitola 5: Velice jasná noc
Kapitola 6: Odpočítávání


Kapitola 1: Škytavka

Škyt
„Už zase Harry?“ zeptala se ustaraně Hermiona.
Škyt
„Harry, víš, co to znamená?“ vyjekl vyděšeně Ron.
Škyt
„Měl bys jít za profesorem Brumbálem.“
Škyt
„Není dne, kdy by se to neobjevilo.“
Škyt
„Harry, začíná to být opravdu vážné. Dívala jsem se do knížek a …“
Škyt
Lord Voldemort zase na něj myslel a jeho to už začalo opravdu štvát.

Zpět na obsah

Kapitola 2: Těžká noc

To se nedá vydržet, já to nepřežiju. Kdy už s tím zatraceně přestane?

 

Převalila se z jednoho boku na druhý.

 

Tady se vážně nedá spát.

 

Zkusila si dát hlavu pod polštář. Nezabralo to.

 

Už asi hodinu se pokoušela usnout. Nechtěla ho budit, zasloužil si spánek, ale takhle to už dál nešlo.

 

Zkusila zamlaskat. Nepomohlo to.

 

„Rone,“ pípla.

 

Nic.

 

„Rone!“ zesílila hlas.

 

„Co je?“ Probudil se vylekaně.

 

„Prosím tě nechrápej tolik, nemůžu usnout.“

 

„Jo, jo, jasně,“ řekl nepřítomně a znovu okamžitě usnul.

 

Oddechla si, tak snad už teď bude mít klid…

 

„Ne, už zase,“ posteskla si. „Já se z toho snad zblázním.“

 

Rázně se posadila. Popadla hůlku na nočním stolku a namířila ji na Rona.

 

„Tak Ronalde Weasley, teď s tím jednou provždy skoncuji. Buď ty budeš němý, nebo já budu hluchá.“

Okamžitě věděla, kterou z možností si vybere.

 

Zpět na obsah

Kapitola 3: Bolest

Bolest pominula, zhluboka se nadechla, celé tělo se jí ještě třáslo. Ať už to skončí, pomyslela si. Prosíííííííííííííím! Myslela jen na syna, snad se mu nic nestane, snad je v bezpečí. To on jí dodával sílu žít.

 

Znovu se ocitla ve smrtelné křeči, postupovalo to celým jejím tělem. Kdyby v tu chvíli mohl člověk myslet, uvědomil by si, jak spletitá může být síť nervových vláken. Cítila bolest na každém centimetru jejího těla, ani si neuvědomovala, jak šíleně ječí. Bylo to, jakoby jí do těla zabodávali tisíce rozžhavených nožů. Nejhorší to bylo v hlavě, měla pocit, že ji každým okamžikem musí explodovat.

 

Potom se jí zatemnělo před očima a už nic nevnímala. Zapomněla na své okolí, zapomněla na svého manžela, zapomněla na svého syna, neuvědomovala si, kde je, nevěděla, proč tu je, na nic si už nepamatovala a už nikdy nebude.

 

Bellatrix sklonila svoji hůlku a kdákavě se rozchechtala.

 

Zpět na obsah

Kapitola 4: Nevítaná návštěva

Včera jsme se přestěhovali. Mamka říkala, že se mi tu určitě bude líbit. No abych přiznala, není to tu zase tak špatný. Dnes jsme se byli podívat po okolí a nenašli žádnou konkurenci. Bude se nám tu žít opravdu dobře. Udělala jsem si pelíšek za pravou lopatkou a mamka s taťkou za levou, takže to nemáme moc daleko.

 

Už jsme tu docela dlouho a mně po cestě pěkně vyhládlo…

 

Černý pes se rychle ohnal a snažil se olíznout bolavé místo a utišit tak nepříjemné svědění.

 

Asi bych si měl pořídit nový obojek proti blechám, pomyslel si.

 

Zpět na obsah

Kapitola 5: Velice jasná noc

„Mars je dnes večer velice jasný.“
Klap, klap
„Neobvykle jasný.“
Klap, klap
„Ale to snad ne!“ vykřikla postava a zkoprněle zůstala stát. „Ne, nemýlím se,“ znovu vykročila vpřed.
Klap, klap
„Ale co tam dělají?“ Podivila se.
Klap, klap
„Ti mudlové se opravdu dostanou všude,“ zabručel Moody a jeho kouzelné oko se hrozivě roztočilo.
Klap, klap, klap

Zpět na obsah

Kapitola 6: Odpočítávání

Tlumený náraz. Křik.
Deset
Snažil si uvědomit, co se stalo.
Devět
Cítil, jak se mu horká krev valí z nosu.
Osm
Opřel se svými červenými rukavicemi do podlahy. Musí vstát.
Sedm
Obličej se mu zkřivil bolestí.
Šest
Nešlo to. Musí bojovat.
Pět
Nedokáže to. Celé tělo měl jako v ohni.
Čtyři
Oči se mu začaly zavírat.
Tři
Přestal vnímat své okolí.
Dva
Myslel jen na jediné…
Jedna
Už nikdy se nepostaví Dudleymu Dursleyovi.
K.O.

Zpět na obsah