Lilith*. Adam a Eva. Kousek slávy obsažený ve třech kousnutích, v červeném pokrmu, krvi a hříchu. Jablko, to starodávné jablko.

Belatrix ho vzala do rukou a pocítila zamrazení. Zakázané ovoce, jemné křivky, vůně, která přivádí k šílenství. Stejné jako ona.

Vzpomněla si na tu úžasnou chladnou noc, na chvíli, kdy se oddala té zkažené nenasytnosti, boji kvůli moci a neukojitelné žízni po vraždění. To bylo její zasvěcení, tehdy začalo to, co nemělo nikdy skončit. Potom přišly tisíce měsíců plných osamělého utrpení. Pán zla. Slepota.

Její bratranec opovrhoval chaosem jako jediným lékem; ona zase opovrhovala jím. Povzdech. Ptala se sama sebe, jestli jen nenásledovala špatnou návnadu. Ďábelské laskání, povětroň. Pokoušela se získat nedosažitelné, slza jako perla. Sírius. Vždy žádaný.

Následovalo srdce, které bušilo v rytmu povinné hudby. Skrz smlouvu se v tichosti připojila k opatrné duši… Vhodný manželský svazek. Ozdoba na polštáři. Rodolphus. Její věčná doprovázející samota.

Tady to bolelo. Krev své krve. Osvoboditelka slabých předtuch, neschopná mezi pokoleními, sestra, kterou nikdy nechtěla mít. Kaštanově hnědé vlasy, zasněné oči, prsten na ruce. Zrádce vlastní krve. Andromeda. Pohřbená.

Ukolébavky, bohaté klenotnictví. Skvělý život, společnost, bledé tváře. Vždy nejoblíbenější, ta malá se zlatými vlasy a upravenými panenkami. Slabá, pomyslela si, slabá a provinilá. Zajištěné pohodlí, nic na práci. Narcissa. Matka.

Přivřela oči se vzpomínkou na každého z nich. Všichni zanechali stopy v povadlé ženě, v té prokleté ženě, v ženě, která nikdy nebyla milována.

Uchopila nůž a nakrájela sladké otrávené ovoce. Nedivila se, vždy to věděla. Jsou shnilé zevnitř, obě dvě, ona i to jablko.

*   Poznámka překladatele: Lilith byla původně babylonská bohyně bouře a větru, přejatá židovskou tradicí jako démon noci a pustin. V pozdější mystické verzi je chápána jako první žena Adama, personifikace země a plodnosti.