Jako povídka hodně zajímavá, nápad je to hodně dobrý. Jen by to bylo lepší trochu víc rozpracovaný,  Je škoda, že je tam málo detailů. Je to hodně takový zavádějící... Jinak skvělej nápad, gratuluju....

Je to skvělý! Naprosto.

Tak jsem dočetla a mám z toho ještě pořád smíšené pocity. Námět je zajímavý, tohle určitě ještě nikdo nezpracovával. Krevní spřízněnost a vzájemná láska je u JKR důležitá.

Stylově a dějově je totiž povídka jaksi roztříštěná. Čtenář neví, že a jestli opravdu Ginny zachránila Hermionu a Rona a co se s ní a Ronem na konci stalo. Obětovali se s Ginny dobrovolně? Proč potom ta nenávist ze strany jejich rodiny a Hermiony, když Harry přece bojoval s nebezpečným soupeřem? Co se dělo ty čtyři roky, které si Harry nepamatuje, a kdy mu vymazali paměť? Bylo těsně předtím, než se mu stala nějaká nehoda - proč tedy Hermiona Harry navštívila? Jestliže ho chtěla uklidit do Ameriky, proč mu nevymazala paměť úplně? (Podobný motiv se nachází v povídce, kterou jsem asi před půlrokem četla. Harrymu tam byla vymazána paměť, nahrazena pamětí někoho jiného, kdo vyrostl v Americe a nastupuje na studium finanční matematiky. Jenže některé věci tam přestanou sedět - v ZŠ? kam chodil, není vůbec evidovám apodl)

Chování postav je ale podivné, místky nekanonické a hlavně nesoudržné. V první kapitole je chování sestry naprosto pochopitelné, člověk býtá po takovém zranění dezorientovaný. Šel by se Harry ze žalu opít s někým neznáným a pak poslouchal jeho rady? Nevyhledal by raději někoho, koho aspoň trochu zná? Nechal by se oslavovat po tom všem, co by se stalo, a bylo by mu jedno, že jeho přátelé jsou mrtví nebo ho nenávidí? Opravdu by se deset let urputně vyhýbal kontaktu?

Samotný konec je taky plný nejasností - žije Hermiona jenom se svou dcerou, nebo má i nějakého partnera? Anebo se stala součástí rodiny Weasleyových? 

je to smutný, hodně smutný :(, hlavně ten konec je takovej depresivní, krásnej ale depresivní. No musím podotknout, že třeba takovej okamžik kdy napíšeš  "Ale nakonec ho stejně porazil..." by se dal rozepsat, jak ten boj probíhal, povídka je dobrá, vím, ale působí na mě divným dojmem, jako jak je napsaná.......  

no já nevim,pořád v tom hledám marně souvislosti,prostě to nezapadá do sebe,vyprávíš tam několik dějů,ale ani jeden není dostatečně vysvětlen nebo dokončen,je to dost nesrozumitelné..

příběh je úchvatněj! JEN TAK DÁL!!!! Malé upozornění na pravopisné chyby a překlepy, ale jinak dobrééé!!!!!! Už aby byl další díl, nemůžu se dočkat!!!

No jako nápad to je dobrej,ale řekla bych,že to není moc srozumitelně napsaný..pořád se tam přeskakuje z jednoho na druhý a spousta věcí tam není pořádně vysvětlena...tak se to snad zlepší..

Tady jsem narazila na jednu ošklivou hrubajznu. Nechci tě tím nějak otravovat, sama píšu a vím, že to prostě občas stane. Ale tohle bys měla opravit. Je to v druhém sloupku přibližně desátý řádek. To slovíčko "my". Mělo by tam být "mi". ;-) Jinak je to napínavý jak kšandy, rychle jdu číst dál. ;-)

Odpověď autora: No, pro jednu chybu se svět nezboří :-) Aspoň vím, že to čteš pozorně :-D (ale tu chybu zkusím najít a opravit)

jo tak tenhle pribeh hltam jednim dechem honem pis pis pis

na pokračování si asi budete muset počkat, ale bude :-)