připiš další díl!!!
Několik neuspořádaných připomínek, postřehů a názorů k tvojí povídce, jak ji čtu a vnímám:
Není to česky. Některé vazby jsou divné, pokroucené, cizí. Třeba hned ta první věta: ,,Vybrala jste mě, madam Maxime?" dívala se s nechápavostí na robustní ženu, dívka s vílí postavou, ale havraními vlasy a tmavýma jiskřícíma očima. Snad abych to četla dvakrát, než mi dojde, co k čemu patří a co to celé vlastně sděluje. A chyba v interpunkci (přebytečná čárka) mi k snadnému porozumění taky moc nepomáhá. A proč s nechápavostí a ne nechápavě?
Podobně zamotaných vět tam máš víc.
Podivně s tím kontrastují tvoje dětská souvětí. ,,Ale paní profesorko, co na to řekne teta, vím že mě nemá ráda, ale měla by to vědět, je to moje jediná příbuzná, tedy kromě záhadného dědečka, kterého jsem v životě nepotkala, mám díky němu klíč od Gringottovy banky, kde mi zřídil účet, ale jestli tam něco mám to nevím, radši bych, ale měla jeho a né jeho peníze." Dlouhé, předlouhé řetězení dalších a dalších vět bez těsné souvislosti (jo, všimla jsem si, že je nespojuješ než čárkou). Jedno ti připomene druhé, pak přeskočíš ke třetímu, čtvrtému... a dostaneš se bůhvíjak daleko, aniž bys mezitím potkala tečku. Prosím - Viligries se tak klidně vyjadřovat může, když na to přijde. Ale madame Maxime by skutečně neměla, tak jako Brumbál neříká nashle. A když na mě jako na čtenáře tímhle způsobem vychrlíš hroudu zásadních informací a já to mám pozřít, tak se zalknu.
Nehledíc k tomu, že v dané situaci je dost nepřirozené, aby tohle všechno Viligries chrlila na ředitelku školy. A ještě horší je, že ředitelka vysvětluje studentce její životopis a rodinné vztahy, jako by to ta holka sama nevěděla.
Ještě pár odstavců po začátku druhé kapitoly jsem tápala, jestli madame Maxime studentce tyká, vyká, jestli jich jede víc a jestli Viligries a slečna Blacková jsou tatáž osoba anebo dvě různé. Bylo by milé, kdyby se ředitelka držela jednoho způsobu oslovení.
Že Viligries netuší, že by mohla jet na výměnný pobyt, je mi hrozně divné - ona se nemusela přihlásit jako zájemkyně, nemluvila o tom s tetou?
Spousta překlepů, úplně mimózní čárky, chyby v mluvnici. Popletená jména postav - profesorka McGonagallová, madame Maxime. (Neviâthiel se plete - francouzština nerozlišuje rody v příjmení. Ale madame Maxime se jmenuje Maxime s e na konci, protože tak to napsala Rowla, která ji vytvořila.) Jednotlivé promluvy v dialogu nejsou odsazené na nový řádek. To všechno ruší, vadí, překáží.
A nejhorší na konec. Nestačila jsi mě zaujmout a dát mi příslib zábavného, zajímavého počtení. Necítím žádnou touhu zjistit, jak ten úžasný příběh bude pokračovat.
Samozřejmě, tohle je jenom, co si o tom myslím já, ne obecně platná pravda.Už po prvních dvou odstavcích jsem pochopila, že tahle povídka se bude točit kolem hlavní hrdinky neobvyklého vzhledu z neobvyklé rodiny, jejíž minulost je navíc zahalena tajemstvím. Je velice krásná a příbuzná se zajímavou kanonickou postavou. Hádám, že brzy vyjdou najevo její zázračné schopnosti a že mezi ní a Harrym vzplane velká láska.
Podle stylu hádám na prvotinu autora, který nevyrostl zrovna na kvalitní literatuře, anebo nepochytil, jak poskládat dohromady větu. Mám pocit, že znáš HP jen z filmů, anebo sis neověřila, jak se které jméno píše. Postavám vkládáš do úst neuvěřitelné promluvy. Náctiletá dívka by nikdy neřekla "je to moje jediná příbuzná, tedy kromě záhadného dědečka, kterého jsem v životě nepotkala".
Krásnohůlky jsou francouzská škola. To znamená, že ředitelku by měli oslovovat madame, což je francouzsky paní. Jmenuje se Olympa Maxime - přičemž to E na konci být musí, protože přidáním koncovky E se rozlišují ve francouzštině rody. Zato hlavní hrdinka má jméno, které nejsem schopná vyslovit. Ale to je častá znak Mary Sue.
Odpověď autora: Ahoj, omlouvám se, ale to je poprvý co začínám psát, netušila jsem, jak je to těžký, ale teď už to chápu. Podívej se prosím na http://kouzelnickepovidky.blog.cz/ a posuď jak píšu dál. A Harryho jsem četla všechny díli několikrát.
Fajn, dočasná slabost už pominula. Pokud pominu vše, o čem jsem psala a na co jsem odkazovala v prvním komentáři, můžu se věnovat slohu a formě. Máš tam nejasnosti v řeči, občas netuším kdo co říká nebo si myslí, protože máš tendenci psát vše dohromady, asi nejhorší byl konec druhé kapitoly, kdy nedokážu rozlišit co Brumbál říká, co si myslí a stavba vět u této části je opravdu příšerná. Navíc se po celou dobu čtení nemůžu zbavit dojmu, že povídka je napsaná rychloposuvem...přeskakuješ od jedné věty k druhé s rychlostí kulového blesku a nic víc nerozvedeš - životopis hrdinky (vysoce fantaskní, btw) je na čtenáře doslova vychrlen a tvé "vržení" čtenáře do děje mi připadá stejné jako náraz do betonové zdi.
První věc, co mě napadla po přečtení je: "Ach můj bože, už zase."
Pro tvé vlastní dobro (pro mé dobro doufám, že to nebude Neviathiel vadit) si přečti tohle (http://www.nevi.bloguje.cz/160748-mary-sue-lakmusovy-test.php) a tohle taky (http://www.nevi.bloguje.cz/166884-navod-k-pouziti-mary-sue.php) a pak se dlouze zamysli. Na delší komentář nemám momentálně nemám sílu.