Poslední šance napsal(a) Mab
Kapitola 2: Kapitola 2

Pád z výšky ho probral. Draco pomalu otevřel oči a snažil se urovnat si myšlenky. Poslední věc, kterou si dokázal vybavit byl Snapeův pohrdavý úšklebek a ta krutá bolest, ochromující a nesnesitelná. Překvapeně si uvědomil, že už jí necítí a úlevně si oddychl. I po černých hábitech, které ho obklopovaly, jako by se slehla zem. Po chvíli se s vypětím posledních sil postavil a rozhlédl se kolem.

Vůbec to tu nepoznával a ani nevěděl, jak se sem dostal. Snad...Přenesl jsem se? V bezvědomí? To těžko. Nechápal to, ale bylo mu to jedno. Byl rád, že je daleko od všech rozezlených Smrtijedů se Snapem v čele a to mu prozatím stačilo.

Ozvaly se za ním nějaké kroky. Otočil se a spatřil postaršího, značně podroušeného mudlu, který s ním chtěl zřejmě zapřést srdečný rozhovor, ačkoli sám sotva stál na nohou.

"Mladý pane, co tu děláte v tak pozdních hodinách a sám? Jak se tak na vás dívám, nepotřebujete pomoct? Vypadáte tak nějak ... " podnapilý muž zíral na Dracovy potrhané (byť mudlovské) svršky s neskrývaným údivem.

Jindy by mu byl Draco schopen podat takovou odpověď, na kterou by stařík hned tak nezapomněl, ale dnes už byl poněkud unaven. Spražil ho pouze nepříjemným pohledem a pomyslel si něco o neskutečnosti toho, co jsou ze sebe ti mudlové schopni udělat. Pak mu ale hlavou bleskl nápad.

"Mohl byste mi říct, kde tady seženu nocleh, ubytování, nebo tak něco?" snažil se o alespoň trochu zdvořilý tón.

Opilý stařík se stále neměl k odpovědi a jen tupě zíral na blonďatého přespolního.

Dracovi docházela trpělivost. Byl opravdu hodně vysílený a hrozilo, že na něj každou chvílí přijdou znovu mdloby. Toužil jen po nerušeném spánku, aby mohl načerpat tolik potřebné síly a nic jiného ho teď nezajímalo.

"Jako místo, kde bych mohl přespat," prohlásil důrazně a veškerá snaha o zdvořilost byla tatam.

Upřel na starce ocelově modré oči, které držel otevřené už jen silou vůle a pokusil se o Nitrozpyt. Nepodařilo se mu do mysli toho směšného dědka ani nahlédnout, natož v ní najít požadovanou informaci. Sotva se mu dařilo držet při vědomí sebe sama, a tak pro něj bylo v tuto chvíli zhola nemožné dobývat se do myšlenek druhého člověka.

"Místo, kdy by jste mohl přespat?" dovtípil se konečně zaražený mudla.

"Zkuste se zeptat u mladý Wyattový, bydlí támhle na konci ulice. Má velkej dům, to víte no, a čas od času pronajme někomu pokoj, teda když je zájem." vyravil ze sebe konečně a mával rukou ve vzduchopráznu, což narušilo jeho beztak chatrnou stabilitu.

"Nashledanou," zavrčel Draco, zanechal za sebou vrávorajícího starce, který si nesrozumitelně žbrblal něco o svých mladých létech, a vydal se směrem k "mladý Wayttový" .


Disclaimer: All publicly recognizable characters and settings are the property of their respective owners. The original characters and plot are the property of the author. No money is being made from this work. No copyright infringement is intended.

Tato povídka je archivována na: Potter Povídky CZ - Harry Potter Fanfiction - http://www.potterpovidky.cz/web/viewstory.php?sid=339