Prší. Kapky deště jí zvolna stékají po vlasech.
On příjde.
Určitě.
Musí.
Někde v dáli odbily hodiny půlnoc. V očích se jí zaleskly slzy. Vždyť měl přijít nejpozději do půlnoci.
Vždyť je přece čarodějka.
Je z čistokrevného rodu.
Nemohl ji zavrhnout.
Olízne si rty. Ještě pořád cítí tu sladkou chuť na jazyku. Dneska měla oslavu narozenin. S dortem, na kterém hořelo jedenáct svíček.
Usedavě se rozpláče a vzteky svírá pěsti tak, až jí prýští krev z dlaní.
Já toho Brumbála uškrtím.
Ale matka mě zabije.
Mě ten přijímací dopis z Bradavic vážně nepřišel.