„Jsi normální?“ zaúpěla, když se s prásknutím přenesl přímo do její koupelny.
„Představ si, že bych právě vylézala z vany…“
„Docela hezká představa,“ prohodil vesele, odložil vycházkovou hůl na alabastrové umyvadlo a klidně si začal mýt zakrvácené ruce.
„Ach tak,“ konstatovala sarkasticky, „zase nějaká PRÁCE.“
„Uhm,“ zamumlal a opláchl si obličej – měl tu krev a svinstvo, které se rozhodla raději nezkoumat, úplně všude.
„Musíš opravdu velet každé pitomé akci, kterou si Voldemort vymyslí?“ opáčila kousavě.
„To se snad zeptej jeho...“zasmál se. Trochu krvelačně, jako vždycky.
„Už skoro nevím, jak vypadáš,“ mručela, když ji mokrou a obalenou pěnou zvedal do náruče.
Lucius si tiše povzdechl. Nejvyšší čas na pár diplomatických manévrů…