Jsme domovem:
670 povídek
od 235 autorů
z 772 registrovaných.
Diskuse je na našich stránkách
Potter Web CZ
Věštba od Clarissa
Autorská poznámka:
Myšlenka
„Draco, jsem na tebe velice pyšný. Děláš čest svému jménu. Všechny NKÚ vynikající!“ prohlížel si zálibně vysvědčení Dracův otec. Lucius Malfoy.
Jeden z přívrženců Voldemorta. Smrtijed. Voldemortova pravá ruka.
„Až na obranu proti černé magii, otče. Z té má vynikající jedině Potter. Vždycky měl v tomhle předmětu protekci,“ poznamenal s úšklebkem Draco.
„Nevadí, synu. Až budeme ve válce, a ty budeš stát na straně Pána zla, uvidíš, že nějaká obrana proti černé magii je k ničemu. Mimochodem, kdy se přijdeš podívat na naše setkání? Jsem si jist, že Pán zla bude potěšen tvým zájmem.“
Po těchto slovech se Draco mírně otřásl. Ano, samozřejmě se přidá na Voldemortovu stranu, ale tak brzy? To nečekal.
„Otče, čekají mě ještě dva ročníky školy. Není trochu brzo na to, abych se stal smrtijedem? Ty ses jím stal také až po odchodu z Bradavic,“ řekl nervózně Draco.
„Dobrá, máš ještě dva roky. Pak se staneš Smrtijedem!“ řekl ostře Lucius.
Nějak se vzpíráš, Draco. Měl bych tě za to potrestat.
„Já se nevzpírám, otče! Stanu se smrtijedem, jen co odejdu z Bradavic. Nemáš důvod mě trestat!“ vykřikl vyděšený Draco.
„JAK SE OPOVAŽUJEŠ MI LÉZT DO HLAVY? NIKDO, KROMĚ PÁNA ZLA NESMÍ ZNÁT MÉ MYŠLENKY! CRUCIO!“ Draco se svíjel bolestí.
„Otče, prosím! Já nic neudělal!“ křičel zoufale tak dlouho, dokud nepřišla jeho matka, Narcissa Malfoyová.
„Nech ho, vždyť je to ještě dítě!“ vykřikla a rychle Luciuse odzbrojila.
„Opovaž se ještě někdy na Draca použít tuto kletbu!“ Narcissa byla vzteky bez sebe.
„Nějak si dovoluješ, miláčku. Budu na tebe muset trošku dohlédnout!“ ušklíbl se Lucius.
„Dva roky, Draco. Pamatuj si to!“ S těmito slovy Lucius odešel a prásknul dveřmi.
„Draco, jsi v pořádku? Proč ti to udělal?“ Draco seděl opřený o stěnu a po tváři mu tekly slzy.
„Já nevím mami. Obvinil mě z toho, že jsem na něj použil kouzlo Legilimens, ale já nic takového neudělal! Slyšel jsem, jak říká, že jestli se budu vzpírat, potrestá mě! Já žádné kouzlo nepoužil!“ Narcissa objala svého syna a hladila ho po vlasech. Ale ne. Ta věštba. Panebože, on je to Draco. To nemůže být pravda! A co ten druhý? Je už v Bradavicích?
„Psst, Draco, neplač. Nikdy kvůli otci neplač, rozumíš?“ řekla nahlas a dál objímala Draca. Draco unaveně zvedl hlavu a podíval se matce do očí.
„Mami? O jaké věštbě to mluvíš?“