1.Poslední útok Brumbálovy armády

 Chlapec s černými vlasy a jizvou ve tvaru blesku na čele právě probudil.Nasadil si své kulaté brýle.Podíval se vedle sebe,kde spala rudovlasá dívka. Pohladil ji po vlasech a povzdechl si. Toho co se chystal společně s Brumbálovou armádou udělat se,Ginny Weasleyová nesměla zúčastnit,strašně se bál,že se něco stane a ona zemře.Mávnutím ruky zahnal černé myšlenky a posadil se na dubovou postel.

O pár minut později už Harry Potter sešel do velké vstupní haly s krbem,kde stálo asi dvacet členů Brumbálovy armády. Když sešel níž,všechny oči se na něho upřely.

„Vítám vás,Brumbálova armádo.“ odmlčel se.

„Proč jsi nás zavolal Harry?“ zeptal se Ron

Pokračoval. „Všechny vitaeály jsou zničeny.“ Odmlčel se a v davu to zašumělo.

„Už zbývá jen poslední sedmina Voldemortovy duše a já vím,kde teď je!“ ukončil svůj proslov a triumfálně zvedl pěst,odpovědí mu byl hlasitý jásot kouzelníků před ním. Harry zvedl prst,aby je umlčel a pokračoval.

„Dnes bude velký den,den,kdy bude Voldemort  zabit a zlo bude konečně zničeno.“ Při těchto slovech se Harrymu zablesklo v zelených očích. Přešel ke krbu,nabral si do hrsti trošku bílého prášku s květináče a hodil ho do vesele plápolajících plamenů v krbu,které okamžitě změnily barvu s oranžové na smaragdově zelenou. Vstoupil do nich,vyřkl adresu a znovu pocítil ten točivý pocit. Zanedlouho přistál na podlaze nějaké místnosti osvětlené pouze svíčkami na dřevěném stole,postaveném pod stropem s dřevěnou klenbou. Harry se postavil a pořádně se porozhlédl. Na druhém konci se pod obrazem Voldemorta objevily malé dveře.

Když se dopravila většina členů BA,snažil se Harry dostat ke dveřím. Než však udělal jediný krok,vtrhli do místnosti Smrtijedi v čele se Snapem. Rozproudila se velká bitva.

Harry si razil cestu ke Snapeovi a vyslal na něho kletbu „Crucio.“ ,která však nezasáhla cíl.Teď stáli naproti sobě a mířili na sebe hůlkami.

„Teď ochutnáte smrt,Pottere.“ řekl Snape „Crucio.“

Kletba zasáhla Harryho,dříve než stačil cokoliv podniknout pro svou obranu,najednou ho rozbolely všechny kosti v těle,přál si aby to skončlo,přál si aby zemřel.Snape se pomalu přibližoval a mířil na Harryho,který se stále zmítal v bolestech,svou hůlkou.

„Konečně se uvidíte se svými blízkými,Pottere.Sbohem.“  řekl upravil si své mastné,černé valsy a už zvedal hůlku ke smrtícímu útoku s očima plnými nenávisti upřenými na Harryho.

„Avada Kedavra.“ Ozval se dívčí hlas plný strachu kdesi za Harrym,který jen sledoval,jak zelený paprsek trefuje Snapea do hrudi a on padá s překvapivým výrazem k zemi. Potter se podíval po původkyni kletby. Před krbem stála nádherná rudovlasá dívka se zdviženou hůlkou a starostlivým výrazem v obličeji.

„V pořádku Harry?“ zeptala se starostlivě a snažila se k němu dostat blíže,zabránily jí v tom, ale dvě kouzla vyslaná smrtijedy na její osobu.

„Jo jsem v pohodě,ale ty se vrať do štábu.“ osopil se na ni.

„Ne,Harry já tady zůstanu.“ řekla,mezitím co odrážela kletby Belatrix.

„Jdi zpátky.Něco se ti stane!“

Podívala se na něho. „Já tě tady nenechám,Harry. Ja tě mil…“  Než stačila vyřknout tato slova,zasáhl jí proud purpurového světla,které však nevyslala Belatrix,ležící na omráčená  na zemi. Ta kletba přišla zpoza Harryho,který už věděl,kdo ji vyslal. Věděl co ho čeká,že už Ginny možná nikdy nepolíbí a nepohladí ty její rudé vlasy. Musel zachránit svět,ale nemohl ji opustit. Ne teď. Ačkoliv všude kolem poletovaly kletby,Harry se rozběhl k Ginninému bezvládnému tělu.

Ležela na zemi s rukama rozhozenýma nepravidelně podél těla a její rudé vlasy ji zakrývaly obličej. Klekl si k ní a snažil se jí nahmatat tep,ale nic necítil.

„Ginny,vstávej ty přece nejsi mrt..“ Harry ani nedokázal vyslovit to stršné slovo,které ho už připravilo o tolik milovaných lidí,pocit nenávisti v něm zvítězil.

„Není mrtvá,Pottere.Ale ty brzo budeš.“ ozval se za ním známý chladný hlas.

„Nemyslím.“ řekl a políbil Ginny. „Možná naposled“  pomyslel si.

„Otoč se,Pottere!“ zezadu lidi nevraždím.Harry vstal od Ginny a otočil se k Voldemortovi čelem.

„Tak je to správně.“ pokusil se Voldemort o úsměv,ale v jeho podání to spíše vypadalo jako škleb.            

V Harryho krvi se stupňovala nenávist,zabije ho,zabije člověka,který ho připravil o všechno.Musí.A chce.

„Crucio.“ zahřměl černokněžník.

„Protego Maxima.“  zareagoval rychle Harry.

Voldemort metal jednu kletbu za druhou,až totálně vyčerpaného Harryho zahnal do rohu.“

„Je konec,Pottere.Nemáš žádnou šanci.Pozdravuj Brumbála.“ řekl Voldemort a zvedl hůlku.

Zmínka o Brumbálovi probudila v kouzelníkovi nový příliv nenávisti.

„Avada Kedavra.“ zařval s posledních sil a padl k zemi vyčerpáním.   

**

Něčí malá ruka tiskla tu jeho,do nosu ho praštil závan známé květinové vůně. Otevřel oči.

 Celé tělo ho bolelo a chtělo se mu spát. Přesto v sobě našel tolik sil,aby se zeptal.

„J-k ti j-e Gi-nny?“

„Mě dobře. Ale jak je tobě? Doktoři mi nechtějí nic říct.“

„J-ak do-padl-a b-t-va?“

„Vyhráli jsme! Vyhrál jsi! Voldemort je pryč,Harry!“

 Harrymu se z oka vykulila slza,neměl však dost sil,aby ji utřel. Věděl co to znamená.

„Ře-kni pros-m Ron-vi a Her-Her-mio-ne,že je m-ám r-ád.“

„Však jim to řekneš sám, až se uzdravíš. Všichni to potom spolu oslavíme.“ řekla a pohladila Harryho po jeho černých vlasech.

„J-á u-ž m-c sla-vit ne-budu. J-a umř-u a neb-ojím s-e to-ho. J-en ch-ci a-bys vě-dě-l-a, ž-e t-ě milu-ju.“  Se slzami v očích ho naposledy políbila.On zavřel oči a naposledy vydechnul. „Taky tě miluju.“

Harry Potter,největší kouzelník známé doby byl mrtvý.Zemřel ve chvíli svého největšího triumfu a na vrcholu štěstí,ale mladý.