„Jo, vždyť se na něj nedá ani koukat, natož s ním bojovat.“ Přidával druhý.
„Přesně...“ Najednou se oba zasekli. Byli už u svých bytů, které spolu skoro sousedily. Podívali se na sebe, ale hned zase odvrátili pohledy. Byli to nepřátelé odjakživa, ale teď je něco spojovalo. Společný nepřítel.
„Dobrou.“ Řekl nakonec tmavovlasý, vyšší a odešel.
„Víš, co si myslim? Že bys ho měl co nejrychleji zabít.“ Spustil blonďák hned, jak se otevřely dveře. Jak to dořekl, otočil se a vteřinu na to už se zabouchnul ve svém bytě. Harry se chvíli rozmýšlel, ale pak se rozhodl a vykročil směrem, kam zmizel jeho společník.
„A nevíš, jak asi, ty chytrej?...Vždyť je nechutnej.“ A tentokrát zabouchnul dveře on a odešel s domněním, že už si všechno řekli. O chvilku později se ale zase ozval zvonek.
„Proč si myslíš, že sem od toho hadího ksichta odešel, co?“ Harry chtěl něco namítnout, ale Draco už byl zase pryč.
„Nechceš mě pozvat na čaj?“ Zeptal se unaveně, když mu Malfoy otevřel.
„Whisky?“
„Jo...“