Hermiona seděla ve společenské místnosti a psala esej do lektvarů. Pracovala pečlivě jako obvykle, ale pochybovala, že jí to k něčemu bude. Snape nikdy nedokázal ocenit její snahu. A ještě měl jízlivé poznámky. Přitom lektvary měla docela ráda. Tušila, že kdyby tohle věděl Harry s Ronem, budou si ťukat na čelo.
Dokončila úkol poslední tečkou a zarolovala pergamen. Byla už dost unavená, a kluci se ještě nevrátili z koupelny. V místnosti byla už jenom Parvati a Levandule, které se skláněly nad nějakým podivným obrazcem. Hermiona usoudila, že to bude nejspíš na jasnovidectví, popřála jim dobrou noc a šla si lehnout.
* * *
Hermiona se ráno probudila ve špatné náladě. Zrovna po vánočních prázdninách měli jako první hodinu lektvary a Snape jim určitě zadá nějaký složitý lektvar.
Oblékla se a sešla po schodech do společenské místnosti a čekala na kluky. Trvalo jim to dlouho – ostatně jako vždycky. Hermiona si pomyslela, že jsou horší než některé holky.
,,Konečně!“ zajásala, když je uviděla, jak sestupují po schodech od jejich ložnice.
,,Vám to ale trvalo,“ řekla jim trochu příkře.
,,No-uááááh… jo,“ zívl si Harry směrem k Hermioně a Ron jen něco neurčitě zabručel.
,,Tak pojďte, ať se stihneme ještě nasnídat,“ pobídla je Hermiona a vyrazila směrem Velká síň.
* * *
Profesor Snape vešel do třídy se svým obvyklým a okázalým prásknutím dveří. Dnes opravdu neměl dobrou náladu.
,,Tak,“ řekl ostře, ,,tuhle hodinu budeme připravovat Dračí lektvar. Doufám, že jste vypracovali domácí úkol o podrobném složení tohoto lektvaru. Kdo ho má, ať ho položí na svůj stůl.Vyberu si je sám.“
Hermiona vyndala svoji obsáhlou esej a začala pracovat na lektvaru. Snape obcházel a vybíral úkoly.
,,Pane Longbottome,“ zasyčel vztekle. ,,To, že neumíte připravit ani ten nejzákladnější lektvar, mě už po těch letech, co vás učím, ani nepřekvapuje. Ale to, že se neumíte ani podepsat, mě velmi udivuje. I když u vás…“ ušklíbl se Snape s poslední větou.
Neville úplně zrudl a nic neříkal. Profesor lektvarů mezitím přešel k Hermioně a sebral její úkol.
,,Ale copak to tu máme? Slečno Grangerová, to jste klesla až na Longbottomovu úroveň, že se taky neumíte podepsat? To bych u někoho tak nesnesitelně chytrého nečekal.“
Zmijozelští se začali neovladatelně tlemit. Hermiona zrudla ještě víc než Neville. Tohle se jí ještě nikdy nestalo. Včera byla tak unavená, že na to úplně zapomněla.
Snape u ní ještě chvíli stál a pozoroval, jak si vede při přípravě lektvaru. Hermiona z toho byla tak nervózní, že zapomněla přidat hadí očka a přidala rovnou kůži z hřímala. Když to Snape zpozoroval, neodpustil si další jízlivou poznámku.
,,Vidím, že chytrost neznamená vše, co, slečno Grangerová? V šest hodin se dostavíte do mého kabinetu a jako trest si napíšete desetkrát složení dračího lektvaru. To by mohlo stačit k tomu, aby jste si to příště pamatovala.“
A s tím odešel k dalšímu stolu.
* * *
Za deset minut šest se Hermiona ve společenské místnosti rozloučila s Harrym a Ronem a šla do Snapeova kabinetu. Vůbec se jí tam nechtělo. Za prvé ještě nikdy neměla školní trest a za druhé ještě nikdy nebyla sama v jedné místnosti se Snapem.
Třikrát zaklepala na dveře a čekala. Zevnitř se ozvalo ,dále‘ a Hermiona vstoupila.
,,Dobrý večer, pane profesore,“ pozdravila ho zdvořile
,,Dobrý večer, slečno Grangerová,“ oslovil ji Snape a ukázal na židli naproti té jeho.
,,Posaďte se.“
Hermiona se mlčky posadila a čekala, co bude.
,,Tady máte pergamen a složení lektvaru. Jak už jsem řekl, opíšete to desetkrát,“
vyložil jí Snape a vrátil se k popisování etiket na lektvary. Hermiona si vyndala brk a inkoust a dala se do práce. Složení lektvaru bylo obsáhlé a postup ještě víc. Soustředila se pouze na práci a nevnímala nic jiného.
Snape čas od času vzhlédl od popisování etiket nečitelným písmem, a podíval se na Hermionu. Mlčky pozoroval, jak pracuje. ,Vypadá roztomile, jak se mračí soustředěním a nic jiného nevnímá,‘ myslel si Snape.
Hermiona po chvíli vycítila, že ji sleduje. Nevěděla, co má dělat, jestli se na něj podívat nebo dělat, že o ničem neví. Rozhodla se předstírat, že je moc soustředěná a nic ji nerozptyluje. Ale rozptylovalo a Hermiona to nevydržela a podívala se do Snapeových očí. Překvapilo ji, když v nich neviděla nenávist, ale zamyšlení. Snape se sarkasticky ušklíbl a pokračoval v popisování. Ona se vrátila ke své práci.
Ještě jí zbývalo opsat to pětkrát, když se Snape nečekaně zvednul. Lekla se a udělala na pergamenu kaňku. Vytáhla hůlku s úmyslem ji odstranit, ale Snape ji zarazil.
„Myslím, že to už bude stačit. Ale jestli tu chybu uděláte ještě jednou, nechám vás to dopsat. Můžete jít.“
Hermiona na něj chvíli koukala s otevřenou pusou, protože měla pocit, že se přeslechla. Překvapila ji totiž změna v jeho chování a především v hlase. Už v něm nebyla ta jízlivost, se kterou jí vždycky oslovoval.
Rychle si sbalila věci a s tichým , Nashledanou‘ odešla.
začínáme :) k tomu názvu- je to první věc, co mě k té kapitole napadla :)
za Beta-Read moooc děkuji Colleen :)