Lily se probudila díky tomu, že jí něco přistálo na polštáři a otřelo se jí to o tvář. Vyděšeně se posadila a spatřila na polštáři ležet zrzavou kočku.

„Promiň,“ ozvala se Hermiona, která se už převlékala, „zapomněla sem tě na Křivonožku upozornit, tohle dělá děsně rád."

„To je dobrý," pousmála se Lily a jemně Křivonožku podrbala za ušima.

„Měly bychom už vstávat, musíme ještě na snídani a Ginny.....," nedořekla Hermiona, protože ji přerušilo prudké rozražení dveří a Ginnyino veselé zahalekání „Vstávat holky!!"

„A Ginny říkala, že jestli ještě nebudeme vzhůru, tak nás přijde vzbudit," dořekla Hermiona.

„No tak honem, honem," popoháněla je Ginny, „ste tu poslední a kluci už čekaj," zvonivě se zasmála a seběhla dolů. Lily se Harrymu ani nedivila, že si vybral právě Ginny. Rychle se tedy oblékla a s Hermionou seběhly dolů. Kde už opravdu postávali Harry s Ronem.

„Teda Hermiono, kde se fláká...," vyhrkl Ron, potom mu pohled padl i na Lily, „..te!" dodal rychle.

Všichni, kromě Rona se v té chvíli opravdu zasmáli. Ronovi zrudly uši a na oplátku se na ně zamračil, i když to vypadalo víc legračně než výhružně.

„Můžeme vyrazit?" zeptal se po chvíli naštvaně a vydal se k portrétu, ostatní se na sebe podívali, pokrčili rameny a vydali se za ním.

„Se toho snad tolik nestalo, Rone, ne?" drbla do něj kamarádsky Lily. Ron i nadále zarputile mlčel, ale vypadal již smírněji.

„To je takovej pořád?" zeptala se Lily Ginny, ale schválně tak, aby ji Ron slyšel.

„To víš," zazubila se Ginny, „taky se od něj drží všechny pěkně dál."

„Chudák," opět „zašeptala" Lily. „A to je to takovej hezkej kluk," dodala. Ginny se začala smát a pochválila Lilyin „dobrý vtip". Ron, který vypadal, že nabyl sebevědomí, ho zase rychle ztratil.

„Co máme první hodinu?" zeptala se Lily Hermiony, vedle které se posadila na snídani.

„Já mám věštění z čísel a kluci volno, předpokládám, že se zase budou flákat, místo toho aby se učili na OVCE," zavrtěla Hermiona nesouhlasně hlavou. „Ale nevím, co máš ty."

„Věštění z čísel," došlo Lily.

První hodinu Lily jen přemýšlela nad tím co tu bude celý rok dělat a ani nevnímala, když jí profesorka věštila z čísel velmi podivný školní rok. Ale potom se už těšila na další hodinu – lektvary.

„Kdo vlastně učí lektvary?" zeptala se Lily Hermiony, když scházely do sklepení.

„Profesor Slughorn," odpověděla Hermiona.

Tak ještě pořád, pomyslela si s úsměvem Lily.

„Ale předtím to učil Snape," dodala Hermiona.

„Severus?" ujelo Lily.

„Ty ho znáš, Claere?" podivila se Hermiona.

„No slyšela sem o něm," pousmála se tajuplně Lily.

„To není divu, po tom co udělal," podotkla smutně Hermiona.

„CO udělal?" vyděsila se Lily.

„No to jak na Voldemortův příkaz zabil Brumbála, o něm si jistě slyšela," Hermiona si otřela slzu, která jí sklouzla po tváři a pokračovala, „je to stejně divný. Brumbál mu tolik důvěřoval."

Lily zbledla. Severus zabil Brumbála! Ten Severus, kterého tak dobře znala, se přidal k Voldemortovi! Lily se ještě nenápadně zeptala na Voldemorta. Za jejích dob už také byl, ale nebyl tak silný jako teď. Dokonce prý zabil Harryho rodiče.....

Na lektvarech byla Lily ve dvojici s Harrym, protože dnes měli prý vařit nějaký složitý lektvar a Ron s Harrym, podle Hermionina mínění, nebyli ta nejlepší dvojice na jeho namíchání. Jak se později ukázalo, nebyl to žádný těžký lektvar, tedy pro Lily ne. Harry se ukázal jako dobrý pomocník při předčítání postupu, ale k práci ho nebylo radno pouštět, jak Lily zjistila když čistila kotlík od oranžové břečky, kterou se, po Harryho pomoci, lektvar stal. Druhý lektvar Lily tedy namíchala radši sama.

„Ó, výborně slečno Pacttourrová," ocenil její práci profesor Křiklan, „takhle tento lektvar dokázali namíchat jen dva moji bývalí žáci, Severus Snape," při vyslovení toho jména to ve třídě zašumělo a ozvalo se i několik peprných nadávek, „a Lily Evansová...."

„ Máma," kývl Harry a pousmál se.

Lily zbledla hned nadvakrát, prvně, když  bylo vysloveno její jméno a podruhé, když se potvrdili její obavy. Tak Harry je její syn...

„Je ti něco?" všiml si hned Harry.

„N-ne, jen sem se asi moc nadýchala těch výparů z kotlíku," zasmála se nuceně Lily.

„Aha," pokýval hlavou Harry a už to dál neřešil, za což mu byla Lily nesmírně vděčná.

„Teď máme formule, že?" spíše jim oznámila na obědě Hermiona.

„Jé," vzpomněla si Lily, byla tu už čtvrtý den, ale stejně si na to nedokázala pořádně zvyknout, „já si zapomněla učebnici v ložnici."

„No to aby sis pospíšila," uznala Hermiona a Lily se zvedla a vydala se do nebelvírské věže. Zamumlala heslo a portrét se rozevřel, bez toho aby se moc dívala na cestu vlezla dovnitř a za chvíli seděla na zemi, při prolézání portrétem do někoho vrazila.

„Sakra!" zaklela Lily.

„Promiň," řekl nějaký hlas, Lily se podívala na jeho původce, před ní stál kluk s pískově žlutými vlasy a podával jí ruku, aby jí pomohl vstát, „ty si ta nová, Claere, že? Já jsem Seamus...... asi si slyšela něco o mém umění vše podpálit nebo vyhodit do vzduchu,“ usmál se.

„Jo, slyšela," usmála se taky Lily.

„Co tu vůbec děláš? Neměla bys bejt na hodině?" zeptal se po chvíli Seamus.

„No vidíš," vzpomněla si Lily a vyběhla si pro učebnici formulí, když seběhla zpět, Seamus tam kupodivu pořád stál.

„Můžu se připojit?" zeptal se. „Jdu taky na formule."

Lily pokrčila rameny, jako že je jí to jedno. Celou cestu do učebny si povídali, teda spíš se jí Seamus pořád na něco ptal. Začal od bývalé školy a končil tím, jestli má Lily kluka. Lily radši rychle změnila téma, protože měla pocit, že jestli Seamuse nechá ještě chvíli mluvit, pozve jí na rande. Naštěstí právě došli k učebně formulí. Lily si pomyslela, že je to snad její vysvobození, ale mýlila se.

Když vešli do třídy, Seamus se posadil a Lily se bezradně rozhlédla po třídě, jediné volné místo bylo právě vedle něj.

„Posaďte se vedle pana Finnigana, slečno Pacttourová," řekl tenkým hláskem profesor Kratiknot, který v její době právě nastoupil do funkce.

„Jistě, pane profesore," odpověděla Lily a s mučednickým výrazem šla sednout vedle zubícího se Seamuse.

Jednu výhodu to sice mělo a to tu, že všechny úlohy do dvojic dělal Seamus sám, protože si u ní chtěl šplhnout, ale jinak to byl opravdu..... děs.

Po hodině Lily vyběhla ze třídy rychlostí blesku a doufala, že na přeměňování si bude moct najít lepší místo.

Ještě ten den si Lily stihla vysloužit školní trest od profesora obrany proti černé magii a to prosím jen za to, že si odmítla opět sednout vedle Seamuse. Večer před sedmou se tedy zvedla a vydala se leštit poháry do Pamětní síně, tenhle školní trest zjevně přetrvával ještě z jejích dob.

Po desáté hodině už toho měla plné zuby, ale neměla ještě končit. Přesunula se k dalšímu poháru, který byl udělen Jamesovi Potterovi, Lily se zarazila, teď by dala vše za to, aby se mohla vrátit a to i přesto, že by tam byl James. Vždyť on ani není tak hrozný...

Ano, oproti Seamusovi je zlatíčko, ušklíbla se Lily, protože Seamus se nakonec opravdu odhodlal a pozval ji na rande.

Přešla k další plaketě, na které stálo: Harrymu Potterovi za mimořádné služby škole.

Vzala plaketu do ruky a chvíli si jí prohlížela, potom ucítila podivné škubnutí v pupíku a vše kolem ní se začalo točit.